1.2.2023 | Svátek má Hynek


Diskuse k článku

JEN TAK Rychlý z žinčice

Pomáhat maličko v hospodářství, tedy spíš se kolem toho motat, to se nám moc líbilo. Bylo to zajímavý. Člověk však musel dávat pozor, aby mu kráva nešlápla na nohu a netrkla ho koza. Ovšem největší nebezpečí přestavovaly husy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Polášek 16.11.2022 13:15

Já jsem si na brynzu zvykl za socíku. Tehdy byla brynza v obchodech v dost velkém dostatku skoro pořád, aspoň si to tak pamatuji. A nebyla nijak drahá. Prodávala se v kostkách, rozměrově shodných s kostkami másla, jen v jiném a jinak barevném obalu.

Halušky jsme nevařili, brynzu jsme jedli s chlebem a máslem. A jím ji tak dodnes. Na dobrém chlebu a s dobrým máslem to byla lahoda.

Akorát tehdy nebyla bryzna občas mikrobiologicky dost dobře "vyřešená" byla často taky "rychlá". A taky se poměrně rychle kazila, plesnivěla.

R. Polášek 16.11.2022 13:24

Akorát teď si uvědomuji, měli jsme místní "západobeskydskou" nebo lašskou obdobu halušek, uvařené ve vodě a pouze omaštěné omastkem vypečeným špekem. Špek musel být kvalitní, dobře solený, měkký, a tak akorát opečený, aby se kostičky špeku se špekomasovou chutí tak akorát s těmi haluškami rozplývaly na jazyku. To byla taky dobrota.

Na sladko byly s rozpuštěným máslem, cukrem a tvarohem. Další lahůdka.