19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

JEN TAK: Otužilci v postelích

Vraťme se v duchu na chvíli do let sedmdesátých. Bolševik všude, ale mládí v nás. Hranice zavřené, v divadlech samé budovatelské drama, takže když to skončí, člověk mimoděk hledá „píchačky“. Ještě že jsme nedávno koupili chalupu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. David 13.8.2022 20:11

Jo, chalupaření v urlábu. Přes den míchat maltu a zedníkovat, večer s ručnicí nahánět v hoře režijní honitby jelenice (místní myslivecké bolševiky moje 30.06 Sprg sra.., irritovalo, ale bylo jim to houno platné, měl jsem v pracovní náplni i "výkon práva myslivosti", nikolivěk brigádní a politickovýchovné zásluhy, jako u MS. Jo, a pak v neděli, místo do kostela na mariáš do hospody. Co také v chrámu Páně poslouchat, když velebníček "hutorí" zčásti latinsky, zčásti po polski. Nu, a pak ta vymrzlá postel? Lepší, než ohřátá teploušem.

R. Polášek 13.8.2022 17:51

Ti musela být s prominutím pěkná bouda, když tam z postele byly vidět hvězdy. Skoro bych řekl, že ta chalupa byla postavena ještě v době černé kuchyně, kdy se v takových podhorských chalupách vařilo a topilo na ohništi bez komína a kouř z toho ohně procházel mezerami ve stropu na půdu a odtamtud se rozlýval v přirozených otvorech pod střechou a ve střeše.

A že byla předchozími "nevlastními německými kolegy" jen slabě zmodernizována oním eternitem a možná ještě pár dalšími věcmi. Ovšem v té souvislosti by taky bylo zajímavé, jak k té chalupě autorova rodina přišla. Ty německé sudetské vesnice občas mívaly docela barvitou minulost, protože první osadníci vysídlených Sudet kolikrát přijeli do Sudet jen narabovat cenné věci a potom zmizeli a následně další osadníci mizeli obvykle když v zimě poznali tamější tvrdé podmínky. Leckdy potom definitivní osadníci přišli do úplně vyrabovaných chalup a museli toho spoustu sami opravit.

V. Vlk St 14.8.2022 14:44

No chalupa je stará asi 300 až 400 let. Část sudetských Němců byla odsunuta v roce 1946, část pak do roku 1949 a asi třetina se vystěhovala po roce 1968. Další najdete v mojí knize "Krvavé dozvuky války" nakl. Grada. Syn původních majitelů chalupy , s kterým jsme se kamarádili , zemřel loni v 86 letech.

R. Polášek 14.8.2022 20:44

Škoda že jsem se nestihl zeptat, jak to bylo za války a po válce u nás. Nejbližší německé sudetské osady jsou od nás jen pár kilometrů na sever, Mošnov (ostravské letiště) a Sedlnice a my samotní, tedy naše vesnice, jsme za války byli v Sudetech, tedy několik let jsme byli de jure v Německu.

V. Zavřel 13.8.2022 17:39

Miloučké, diky😊👍😊

R. Langer 13.8.2022 7:49

R^ :-)

M. Hoblík 13.8.2022 7:32

Byly to bezstarostné časy! Čekají nás jiné strasti; nafty je dost, ale nemáme na ni, plynu je nadbytek, ale my ho od Rusa nechceme - raději zahyneme, EU nařídíla, Fiala zařídil! Blbost kvete v celém světě. A vlci se radují...

T. Kohout 13.8.2022 6:10

Jak ale to měla/má každá rodina jinak! Asi za 45 let ježdění na chalupu nepamatuji ani jednou, že bychom tam přijeli a pustili TV. Zatopili jsme, dali pár karbanátků a děda šel do hospody na tradiční mariáš, já běžel do blízkého městečka na film, na který bych v Praze nikdy nešel, babička šla hrát do kostela na varhany. A když bylo po půlnoci, tak jsme se postupně sešli u známých, abychom si popovídali a zazpívali a poveselili se. Vše toto stoprocentně bez té maniakální závislosti na TV.