JEN TAK : Nóbl žranice (2)

Po jednáních v Čechách s českými firmami projevili oba shora jmenovaní pánové zájem o to poobědvat ve vyhlášené restauraci plzeňského pivovaru. Marně jsem nabízel, že vím o několika vynikajících zařízeních, kde se podává množství různého mletého, ba i naklíčeného zrna, a to včetně šlupek, že tam mají cizrnu praženou a smaženou, zeleninové saláty z řas i biokoktejly a podobně, co hrdlo ráčí. Možná by se našel i sušenej mech, kdyby se naléhalo.

Mladý pán i jeho fámulus se zatvářili mírně povzneseně a pravili, že oni sice jistě nade vše milují zdravou výživu a vše, co s ní souvisí, ale teď, když opět navázali obchodní styky, které ne jejich vinou byly s Böhmen před mnoha lety přetržené, bylo by jistě záhodno, aby poznali i zdejší mravy. A stravovací zvyklosti.

Vyrazilo se do Plzně. Celou cestu mne zajímalo, co si tihle dva dovedové, co se minule cpali tou zdravou výživou, vyberou z jídelního lístku. Vybrali si a hned. Jako správní a světaznalí weltmani byli zřejmě připraveni. První si dal přesnídávkovou dršťkovou polévku a druhý gulášovku. K tomu houstičku. Pak si poručili svíčkovou se šesti knedlíkama, brusinkama a šlehačkou. K tomu vypili každý dvě plzně. Vše uzavřeli štrúdlem opět se šlehačkou, pak vídeňskou kávou. Nakonec si dali malou becherovku.

Když jsme vycházeli na dvůr, nevím, jak je to možné, „mladý pán“ opět „ušel“. Možná v něm ještě byly ty zdravé potraviny z domova. Zaplať pánbůh, že to bylo až na dvoře. Protože okna s výhledem na údolí a čerstvým povětřím, a tak rychlé vrchní v restauraci v Plzeňském pivovaru skutečně nemají.

Vždycky mi byli hlasití vyznavači nejprogresivnějších názorů, co jsou momentálně nejvíc „in“ podezřelí. A to nejen ti, co hlasitě propagují tu takzvaně nejzdravější výživu. Bývá v nich něco, řekněme nadmutého. Případně podivného. Abych neřekl rovnou zkaženého. A jisté je, že to na jejich okolí nemá dopad vždycky jen sice hlasitý, ale konec konců celkem neškodný, jako v té restauraci nad řekou Steyer.

P. S.: Aby někoho něco nenapadlo, tehdy nikdo ani netušil, že česká armáda bude hledat výrobce bojových vozidel.

Chřest: Nóbl lahůdka dříve jen pro bohaté

Protože ne každý chřest jako potravinu dobře zná, nejprve si o něm něco povíme. Chřest neboli špargl ovšem viděl kdekdo, kdo někdy kupoval v květinářství kytku. Snítka chřestu se často používá jako ozdobná součást kytice zvaná asparágus. Ovšem...

Horní část chřestu, co roste nad zemí do veliké bylinné koruny jako třeba bodlák se nejí, jí se ta spodní, a to ještě jen speciálně pěstovaná.

Chřest se pěstuje v několika odrůdách (nejčastěji zelená a bílá).

Zelený chřest má vyšší biologickou hodnotu, více vitamínu C a není třeba jej loupat.

Čerstvý chřest snadno poznáte.

Čerstvý chřest má světlou, hladkou a šťavnatou plochu řezu. Lístky chřestu by měly být uzavřené a chřest by měl příjemně vonět.

Zabalíte-li chřest do vlhké utěrky a uložíte do ledničky, vydrží vám až 4 dny čerstvý.

Vařený chřest

Tady vám předkládám rozhodně lepší provedení, než jej pojídal nafrněný „mladý pán“.

Jeho příprava je až prostince jednoduchá:

Připravte si hrnec, do kterého se vám vejde celý svazek chřestu.

Chřest očistěte a složte jej znovu do svazku. Osolenou vodu ochuťte špetkou cukru, vínem nebo vinným octem – nechte vařit a vložte připravený chřest. V přikrytém hrnci vařte na malém plameni asi 7 minut.

Při podávání přelijte chřest kvalitním rozpuštěným máslem a posypte tvrdým strouhaným sýrem.

Jednoduché a dobré. A nóbl.

Podává se s bramborem nebo s bílým chlebem. K pití se hodí kvalitní nepříliš „suché“ bílé víno.

A zde tištěné knížce „Kdo rád jí, ať zvedne ruku“ následuje návod na delikatesní polévku z chřestu a pro méně odvážné (či v období nechřestovém) na neméně delikatesní polévku z pórku.

Václav Vlk st.

Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz

Cena 100 Kč +70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč+120 Kč poštovné. Bohužel pošta nám podražila.