Já vím, že tohle vychází na Psu ještě v létě, ale ona ta zima prostě přijde. Když jsem tu knížku psal, nic jsem nevěděl, že se vám jednou budu snažit rozveselit léto, kdy se při slovech „přijde zima“ začnou klepat občané i politici. Ale já už zažil tolik politikách převratů a různých ekonomických katastrof, že myslím, že si s tím našinci nakonec nějak poradí. Třeba kdo bude moci, ujede na chalupu ,kde jsou kamna a petrolejka…

Prosinec se pozná podle toho, že všichni shánějí dárky a moji ženu zebou nohy. Mě začnou zábst nohy i v noci v posteli, a tak si zkontroluju, jestli mám v Praze u pos-tele připravené tenké, jakoby sportovní ponožky, v kterých se spí nejlíp. Na chalupě je nutno vyhodnotit před rozhodnutím, jaké ponožky na noc použít, stav sněhu kolem chalupy – když je holomráz, bude to v noci horší –, předpověď počasí a vůbec všechny okolnosti a podle toho zvolit druh a kvalitu.

Tím je dáno jasné znamení, že se zima zmocnila vlády. Že mi to nesouhlasí s meteorology, to mi nevadí. Kdysi v dávných dobách to bylo jednoduché. Když dlouho pršelo, bylo období dešťů, když bylo vedro a svítilo sluníčko, bylo období sucha. Dneska na televizní obrazovce prohlásí usměvavý pán, či krásná dáma s oblými tvary, že od zítřka začínají Vánoce, silobary a izobary takhle, na snímcích z družice sebou škubou mraky, jako když mají cukaturu, tlakové výše jdou odněkud někam, níže stojí u Grónska a výše stojí níže, a proto dnes, 24. prosince, bude přes den plus šest, někde až plus devět stupňů Celsia, v noci kolem dvou stupňů, na horách mrzne, v dolinách sejou hrách, totiž bude pršet. To je ta správná předpověď, dřív od Šumavy k Tatrám, dnes už jenom ke Zlínu.

Studená fronta se vrátila, dodává pán výhrůžně. Přitom ještě minulý týden mrzlo jako ďas a všude ležel sníh. Pokrok se nezapře, to se nedá nic dělat. V dávných primitivních dobách byly věci jasné, jak jsem už řekl. Kdyby byl býval byl šaman vyhlašoval období sucha, stoje po kolena ve vodě, v průtrži mračen, tak by byl býval byl tím šamanem dlouho nebyl.

Odborná předpověď, turistova spása, jak říká pan Zdeněk Šmíd, však nezklame a na Vánoce je vždycky v Praze bláta po kolena. Vánočnímu blátu se bráním tím, že uprchnu na chalupu. Tam je to tutovka. Když neleží sníh, tak je aspoň jinováč a všechno je bílé. V zimní mlze, která tlumí zvuky i světlo, vypadá při procházce vesnice jak kulisa v pimprlovém divadle. Tak se úprkem z Prahy na chalupu ubráním meteorologům, co neumějí udělat pořádné počasí do Prahy. Proti studeným nohám své ženy se bráním stejně zarputile, ale méně úspěšně. Přemlouvám ji, aby si vzala na noc teplé ponožky, ale ona ne. Uprostřed usínání, tedy mého usínání, vystrčí nohy zpod své prošívané deky a opře ty dva kusy ledu o má lýtka. Perfektní léčba šokem. Až na to, že já se nechci léčit, já chci spát.

Prosinec – to je taky období denního sledování stavu sněhu na horách. Radujeme se z každého nového centimetru, když padá, a děsíme se, že bude padat zrovna v pátek. Chalupářky zatím řeší problém, zda péct vánoční cukroví doma, nebo na chalupě. Doma je všechno při ruce, ale na chalupě se nemusí tolik pospíchat. Děti se vyhodí ven, manžel se buď vytěsní, nebo použije na pomocné práce hrubého charakteru, a může se začít. Když se peče na chalupě, v kamnech praská dříví, cukroví voní a je pohoda. Takové cukroví, upečené v kachlovém sporáku na chalupě, to je docela něco jiného než ty sušenky, co vyplivuje plynový sporák. Jen se musí kuchařka naučit přikládat přiměřeně, a ne aby sporák pulzoval jak sluneční protuberace.

Kluci v listopadu prohlédli krmítko na ptáky, před vánočním odjezdem na chalupu běžíme ještě honem koupit kus loje, který pověsíme sýkorkám. Připravíme elektrické svíčky, které na Štědrý den přiděláme na smrček před chalupou, aby tam svítily. Nedávno jsme koupili takový světelný řetěz, který jsem poprvé kdysi viděl v Rakousku v Altstadtu. Žárovičkový řetěz je na elektriku a svítí a bliká, různě mění intenzitu i intervaly svícení, a pokud se pověsí pod převis štítu střechy, udělá z obyčejné chalupy pohádkovou chaloupku. Společně počítáme, kolik takto ozdobených krásných živých stromečků jsme viděli letos cestou na chalupu, a radujeme se, že zase víc. Krásnou výzdobu mají kolem silnice v Klášterci nad Ohří, na sloupech jsou svítící vločky a hvězdy a vůbec, obchody svítí, benzinové pumpy září do noci jako světelné majáky na cestě mezi tmavými poli. Zase je to o kousek vánočnější.

Celý Štědrý den je bílo, ale ráno přijde obleva a fuj. Nevadí, jsme všichni, radujeme se z dárků, chalupa je vyhřátá a děti tu zůstanou až do ledna (dneska už to jsou děti našich dětí), a tak se nemusí pospíchat. Obleva přejde a bude sníh. Připravujeme lyže, mlsáme cukroví a kujeme plány na Silvestra a na dny po Novém roce, kdy většinou napadne sníh. Pak snad budou kolem chalup sněhové závěje, stromy dostanou bílý šat ze sněhových vloček a námrazy a bude tu krásně! I ti, kteří byli na Štědrý den ve městě, přijíždějí. Chalupy večer září, a když konečně začne padat sníh a mrznout, vypadá to jako obrázek od Lady. Přeju vám bílé Vánoce.

P.S .To není vyhrožování, ale jste li teď na chatě a nebo chalupě, doporučuji řezat a štípat dříví….

Václav Vlk st