Co se týče polévek, často vidím nějakou ženskou, jak sedí vedle dítka a rve do něj jídlo, většinou lžicí a většinou je to polévka, a recituje:

„Za tatínka, za maminku, za dědečka...“ Než vyjmenuje celé příbuzenstvo a nacpe to do dítěte, až mu to leze i ušima. Dítko často pak dojde na záchod, vhrne, tedy česky vyblije to, co do něj nacpali. A mimochodem si vytvoří silný syndrom nenávisti k jídlu. A k ženským v rodině. Těm ženským to přeju. A ještě víc si přeju, abych mohl přijít nenápadně k takovéhle krmitelce a zařvat: „Tohle je za mě a tohle za tvoji blbost a tohle za to nevinný dítě, co ho vykrmuješ jak prase v chlívku...,“ a nacpat do ní jednu lžíci studený polívky za druhou! Já bych jí dal!

Už na fakultě paní docentka Maršálková vysvětlovala posluchačkám, že 99 % holčiček (protože takzvané nechutenství se u kluků skoro nevyskytuje, pokud to u nich nevypěstuje střelená matka), žádným nechutenstvím netrpí. A že pokud se nejedná o bulimii, což může posoudit jen doktor, stačí dítko nechat pár dní v klidu. Nic mu nenutit a ono, jak dostane hlad, samo si o jídlo řekne.

Nemyslím, že bych s touto tirádou u čtenářek, které mají dítě s takzvaným „nechutenstvím“, moc uspěl. Jen mi je líto těch dětí, které bláznivá matka anebo babička, která není spokojená, dokud nemá dítě nadváhu a nedusí se vlastním sádlem, cpou a cpou. Zatímco další odrůda jakoby matek dává dětem tak zdravou výživu, bez jedovatého cukrua smrtelně nebezpečného mléka a masa, až je dítě vychrtlé. Jedna taková známá, moderní a „bio“ matka, žijící ve Francii, to dotáhla tak daleko, že jí místní lékařka sdělila, že jestli nepřestane to dítě jídlem týrat, tak jí ho nechá odebrat. Zatracený ženský pokolení!

My, co máme správnou a normální chuť k jídlu, se obrátíme k našemu oblíbenému tématu. Tentokrát k polívčičkám.

A začnu hned polévkou, kterou miluji, protože jsem prosté tak nějak ujetý na věci, co se týkají Balkánu.

Neboť, jak zpíval Karel Hála:

„Chtěl bych míti růžovou náladu, tančit růžový kankán, chtěl bych jeti někam dozadu, třeba na Balkán.“

Takže si dáme polévku, kterou tam vaří kdejaký národ, a každý z nich ji považuje za svou „národní“. Nevím, zda se kvůli ní i střílí, ale je to možný. Oni se tam střílí kvůlivá všemu. Takový místní zvyk. Takže první polévka (mezi námi nejlepší je vařená v letní kuchyni na zahradě a konsumovaná v letním sezení, které je seshora stíněno vinnou révou... Vlastně tam chutná skoro všechno, že... Takže ta polévka se sice jmenuje na první poslech jako nějaký balkánský loupežník, či lidový hrdina (ono je to často prakticky totéž, že….) ale je to bezvadná srbská polévka:

Balkánská Čorba

Složení:
200 g vepřového masa bez kostí
2 rajčata
2 papriky
1 cibule
3 lžíce rajčatového protlaku (v originále se dávají hodně zralá zahradní rajčata, jaká ovšem u nás neseženete a ani nevypěstujete)
kousek mrkve
celeru
petržele
2 středně velké brambory
3 lžíce oleje
10 g hladké mouky
feferonky (pro děti a těhotné ženy je vynecháme)
pepř
nové koření
bobkový list
ocet
mletá paprika
sůl
1,5 litru vody

Na části oleje usmažíme drobně pokrájenou cibuli. Přidáme maso pokrájené na kostičky. Maso osmažíme, aby se zatáhlo, poprášíme mletou paprikou a celé ještě doosmahneme. Osolíme, zalijeme vodou a vaříme. Ke konci varu přidáme kořenovou zeleninu pokrájenou na kostičky, pokrájené brambory, papriky a rajčata, rajčatový protlak, žlutou jíšku ze zbytku oleje a z mouky, koření. Rozmícháme a vaříme, až maso, brambory i zelenina změknou. Polévku necháme mírně vychladnout a nepatrně okyselíme a podáváme.

Okyselení těchto polévek je něco, co naše kuchařky většinou neznají. Polévku okyselujeme teprve tehdy, až není příliš horká. Okyselení můžeme zajistit nakapáním několika kapek citrónové šťávy anebo potravinářské kyseliny citronové. Kdybychom kyselili moc, polévka by se „zdrcla“. Na chuti to nic nezmění, jen nevypadá tak „hladká“.

Václav Vlk st.

Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz

Cena 100 Kč +70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč+120 Kč poštovné. Bohužel i když pošta už zase podražila, my necháváme starou cenu.