Na Středním východě se to sice stále mele, ale pokud se dostanete na tzv. okupovaná území, tedy na západní břeh Jordánu, koukáte se přes údolí rovnou na jordánské hory. A nebývá – tedy občas – zase takový problém se do Jordánska vypravit. Cestovky tu i cizozemské takové výlety organizují běžně. Když se zrovna neválčí. Ovšem jednu radu, našinci jsou mistři v neuvěřitelném bratření. Ovšem tam se bratří málokdo s málokým.
Takže bacha! Tvrzení, že muslimové jsou jedna rodina, mohli vymyslet jen vlastními intelektuálskými bláboly obluzení evropští novináři. Pojedete sice z území Izraele, z takzvaně „okupovaného“ kde sídlí plno Palestinců a také izraelští Arabové. A izraelští Arabové nejsou rozhodně Palestinci a Jordánci už vůbec nejsou Palestinci, a to území nebylo okupováno žádným Palestincům ale Jordánskému království... Uf!! Takže si pro začátek pamatujte, že Jordánci Palestince většinou nesnáší. Vztahy mezi Palestinci a Izraelci jsou známé a vztahy mezi Jordánci a... No. Vyřešili to na mnoha místech tak, že na jedné straně hranic potkáte coby pohraničníky izraelské beduíny a na druhé straně jordánské beduíny. Beduíni jsou profesionálové a slouží tomu, kdo se s nimi domluví a zaplatí. A bydlí na obou stranách hranice. A tak si musíte počkat na pravé jordánské jídlo většinou až někam na úpatí vysokých bezlesých jordánských hor.
A pokud nebudete úplně blbnout a míchat se do místních sporů, můžete být v klidu. Nikoho v Izraeli (včetně palestinských území) a Jordánsku tak neošetřují a neopatrují, všechny strany bez rozdílu, jako turisty. Protože turista, to je jejich spása. Takže dojet do Jordánska se klidně dá, a až se tam dostanete, může si třeba dát:
Jordán kofta
Složení:
1 kg mletého masa, hovězí nebo skopové – případně půl na půl
2 větší cibule
2 až 3 papriky
4 stroužky česneku
1 feferonka
1 svazeček zelené petržele
5 oloupaných na kousky nakrájených rajčat
rajský protlak cca 200 až 400 ml
sůl
kurkuma možno ji nahradit kari kořením
Příprava:
Maso spolu s cibulí, česnekem a feferonkou (tu můžeme vynechat) a dále s petrželí, umeleme, ochutíme solí a kurkumou nebo kari – stačí 1/3 kávové lžičky. Vypracujeme, aby bylo dobře promíchané, dáme do vymaštěného vyššího kulatého plechu. Okraje těsta kousek zdvihneme – jako u pizzy.
Na těsto dáme protlak, na něj položíme nakrájené papriky a dáme zapéct.
Můžete se setkat s variantou, že nahoru na papriku a rajský protlak jsou položené na plátky nakrájené brambory. Není jich mnoho, všude na jihu jsou brambory poměrně dost drahé.
Masový koláč je upečený rychle, ostatně všude na Středním východě se vaří tak, aby se šetřilo palivo, kterého není mnoho.
Doporučená příloha:
Chleba, nejlépe arabský, trhaný na kousky. Může být i rýže.
A co je to pravý arabský chléb? Je to naše známá placka „pita“? No je a není. Správný recept jsem našel na webu v „Labužníkovi“. A abych uctil autorku, která se podepsala jako „Jolana“ uvedu jej i v autorčině rodné slovenštině. Je totiž cítit, že ta dáma ví, o čem mluví a její komentář je mimořádně roztomilý. (A mezi náma, mně slovenština docela chybí).
Domáci arabský chlieb
Ingredience:
2 kg múky
droždie
soľ
riečne kamene – okruhliaky 3 a 4 cm veľké (Pro české čtenáře: okruhliaky jsou kamenné valounky, co je najdeme v řece nebo potoce.)
Príprava:
Nazbierame na prechádzke toľko kameňov, aby sa nám zmestili do nízkej misy remosky. Spracujeme si klasické cesto na chlieb, vodu pridáme podľa potreby. Necháme vykysnúť. Riečne kamene dobre umyjeme, osušíme a dáme do misy od remosky alebo niečoho podobného, čo znesie vyššiu teplotu. Zahrejeme ich. Z vykysnutého cesta odoberáme a tvarujeme rukami alebo valčekom placky hrubé 1,5 cm.
Kladieme ich na dobre rozohriate kamene v mise. Teplotu udržujeme na plyne. Upečieme z jednej strany a potom z druhej. Toto je klasicky domáci arabsky chlieb roľníkov alebo dedinčanov. Na dedinách majú takú pec vyhĺbenú v zemi akoby vymurovanou hlinou, hore je taká pologuľa tiež vymurovaná z hliny s otvorom. V nej zapáli drevo a potom v tých horucich rozpálených „kamniach“ na kameňoch pečú chlieb. Tie kamene sú vo vnútri. Tento chlebík je fantastický. Je taký hrbolatý a vypečený, chrumkavý. Tento chlieb robili aj starí Slovania pred 1500 rokmi, keď ešte boli kočovníky. V dnešnej dobe sa to oplatí vyskúšať, nikto nevie, čo nás čaká!?
Překlad pro ty, co neznají slovenštinu: „V dnešní době se to vyplatí vyzkoušet, nikdo neví, co nás čeká“. Tak tenhle text jsem napsal před několika lety. A ako hovoria bratia Slovaci, to som nevedel, čo nás čaká dnes. Tu aj na Slovensku, aj v celej Európe.
Václav Vlk st.
Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz
Cena 100 Kč +70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč+120 Kč poštovné. Bohužel pošta nám podražila.