28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

JEN TAK: Arabský pita chléb po slovensku

A pokud nebudete úplně blbnout a míchat se do místních sporů, můžete být v klidu. Nikoho v Izraeli (včetně palestinských území) a Jordánsku tak neošetřují a neopatrují, všechny strany bez rozdílu, jako turisty. Protože turista, to je jejich spása.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Šír 22.9.2022 14:55

Dobrý. Jen mám chaos v těch národnostních a zeměpisných pojmech. Autor mluví o izraelských Arabech, Jordáncích, ale taky o jakýchsi "Palestincích" - přičemž "izraelští Arabové nejsou rozhodně Palestinci". Kdo to tedy vlastně je, ti záhadní "Palestinci"? Vždyť přeci Izrael je umístěn v Palestině... Podíváme-li se do historie, tak to byla římská provincie Syrio-Palestina, v novodobé historii po 1. sv. v. britské Mandátní území Palestina, na jehož území časem vznikl Izrael, zčásti Libanon, zčásti Jordánsko. Izraelci (Libanonci, Jordánci... ) by tedy mohli být označováni jako "Palestinci"... (i ti izraelští Arabové, ne že ne), asi jako my Češi jsme "Evropani"... Pak je tam ještě jedna, zeměpisná záhada: "Nikoho v Izraeli (včetně palestinských území) a Jordánsku..." Takže znovu - Izrael je v Palestině (asi jako my jsme v Evropě), a přitom jsou údajně kdesi uvnitř Izraele (jenž je na území Palestiny...) jakási "palestinská území"... No to mě podrž.

L. Beneš 19.9.2022 15:24

V arabských zemích se chléb nazývá ’ejš’. V zásadě existuje buďto chléb obyčejný - ejš baladý - tedy venkovský, s tmavými tečkami z jiných zrn nežli obilných, a chléb bílý - ejš béda, který je dražší.

V. Vlk St 19.9.2022 15:22

Máte pravdu! Viz slavný román Okruhliak na oblohe od Isaaca Asimova.

R. Polášek 19.9.2022 13:33

Trochu poopravéím pana autora.

"riečne kamene – okruhliaky" nejsou česky kamenné valounky, ale kamenné placáky.

Kamenné valounky jsou kameny zhruba stejne široké jak vysoké, opracované vodou zhruba do bramboroidního tvaru. Tudíž se na nich žádné těsto v rozumném množství a tvaru péct nedá. Kamenné placáky jsou ploché kameny opracované vodou, takže na krajích nemají ostré, ale ováné hrany. Tloušťce těch kamenů 3 - 4 centimetry odpovídají zhruba jejich plošné rozměry 10x10 až 20x20 centimetrů. To jsou asi ty optimální kameny na pečení, jejich tloušťka zajišťuje, že po nahřátí na takových 150st C je v nich dostatek tepla, aby se placka na nich rozprostřená spolehlivě upekla.

Jestli jsou v řece valouny nebo placáky rozhoduje, z jakého materiálu jsou hory, ze kterých řeka teče. Pokud se jedná o vyvřelé pohoří nebo o takzvaně přeměněné horniny, jsou téměř vždy v řece valouny a valounky, placáky jen velmi výjimečně.. Pokud se jedná o pohoří postavené předchozími věky ze sedimentovaných hornin, Jako třeba tady v Beskydech godulské pískovce a slínovce, bývá tam velké množství placáků, protože sedimentované horniny se většinou odlučují ve vrstvách.

Co se týká tahání kamenů z řeky, je třeba napoprvé být při jejich zahřívání velmi opatrný, placáky jsou většinou z pórovitého kamene a voda v nich může s příslušnými výbušnými efekty při rychlém zahřívání kameny roztrhnout. U některých placáků , například z některých beskydských pískovců, je taky třeba být opatrný, že hlavně napoprvé se z pískovců mohou uvolnit jejich částečky, písek a drobné kamínky do pečeného chleba.

J. Pallas 19.9.2022 18:48

Není jednodušší říkat jim oblázky?

O. M. 19.9.2022 19:48

Můžete jim klidně říkat oblázky, ale placák NENÍ oblázek.