A nyní tu mám, pro mladé i starší dámy, jednu důležitou životní radu. Já ji ovšem nevymyslel. Jen opsal. Od chytřejších.

To asi před stoletím vyhlásily jedny americký noviny pro čtenářky anketu s otázkou, jak si nejlépe udržet mužský. A ta odpověď, co vyhrála, tu bych doporučil i svým vnučkám. Kdybych je měl. A ta zní: „Krmte je dobře, ty bestie!“

A aby se ty „bestie“, myšleno z hlediska žen manžel, milenec, „přítel“, případně další milenec, dospívající syn, stárnoucí otec, milovaný pes... pes ne, pes se taky musí dobře krmit, ale tohle je o jídlu pro lidi. A každé jídlo začíná anebo by mohlo začínat nějakou drobností. Mlskem. Chuťovkou. Prostě něčím lehčím. Dá se říci i předkrmem, který je ovšem možno v zásadě konzumovat kdykoliv.

Bulharské čušky – opečené papriky

Pro 4 osoby

500 g sladké čerstvé papriky

sklenička slunečnicového oleje

malá sklenička octa vinného nebo lihového

sůl jen špetku

případně dva stroužky česneku

Vybereme tenkostěnné a pokud možno rovně do špičky rostlé papriky. Vhodné bývají papriky světlé, k nám dovážené ze Slovenska nebo z Maďarska.

Papriky opečeme. Na Balkáně se čušky opékají většinou na plechu nebo litinové plotýnce položené nad oheň v zahradní kuchyni.

Pokud připravujeme nějakou zahradní párty, můžeme je opéci na grilu anebo v krbu. To má tu výhodu, že zvláštní vůně pečených paprik se nenatáhne do kuchyně. Ale lze je docela dobře opéct i na elektrické plotýnce anebo na plynovém sporáku na litinové plotýnce.

Jakmile se slupka lehce spálí po obvodu celé papriky – přechází rychle do černa – vložíme opečené papriky do mikroténového sáčku a počkáme, až se za chvíli „zapaří“.

Pak oloupeme spálenou slupku a papriky naložíme do marinády. Marinádu vyrobíme podle chuti z oleje – nejlepší je slunečnicový – a trochy octa, který může být i vinný, jako se to dělá na Balkáně anebo český, pokud jste na něj zvyklí, smícháme s trošičkou vody. Někteří dávají také na plátky napříč nakrájený česnek. Ale nemusí být.

Papriky vložené do kameninové nebo porcelánové misky, postačí i hluboký talíř, dáme do chladu macerovat. Za dvě až tři hodiny jsou čušky akorát. Můžeme je sníst hned, což s většinou stane, ale dají se dát i do zavařovačky a „zavíčkovat“ anebo jen zavřít a v chladu vydrží několik dní.

Pojídají se celé, tak že uchopíme papriku za stopku, vylovíme z marinády, necháme okapat a vložíme do úst. Držíme přitom za stopku. Protože se změklá paprika prosáklá olejem silně bimbá, je nejvhodnější ji jíst v plavkách. Anebo hodně opatrně!

Sníme i s jaderníkem. Jako příloha je báječný bílý pšeničný chléb.

Chleba raději víc než míň. Zbude totiž sósíček.

Variantu II vám tady neprozradím, ale najdete ji v tištěné knížce.

Po praseti a naložených rybičkách je potřeba občas nějak uklidnit žaludek. To ostatně říkají už po staletí lékaři i babky kořenářky, takže na tom něco bude.

Když jsem přijel prvně v životě do Bulharska, překvapil mne snad nejvíc jogurt. „Kyslo Mljako“ bylo něco, co jsem nikdy neviděl. Tedy viděl, dělala to z čerstvého mléka tchyně a bylo to něco báječného. Ne jako ty děsivé bílé hmoty v socialistických skleničkách, po kterých se člověku stočila huba do kornoutu. Bulharský jogurt, tehdy na Balkáně i jinde prodávaný pod výše uvedeným jménem byl hladký, lahodný a chutnal i mně, který jsem do té doby považoval jogurt za něco, co se musí povinně jíst ve školní družině, pokud není možnost to někam vyhodit.

Bulharský jogurt vědecky prozkoumal v roce 1905 Bulhar Stamen Grigorov a objevil příčinu kvašení bulharského jogurtu. Jsou jí dvě bakterie – lactobacillus bulgaricus a streptokok termophilus.

Životodárný produkt prý znají v Bulharsku ještě od dob osídlení thráckými kmeny, jiní zase uvádějí, že jogurt přinesli do Evropy Prabulhaři, a že jej jedli Čingischánovi vojáci. A také se uvádí, že pravým bulharským jogurtem vyléčil prý jakýsi „Turek“ franckého imperátora Ludvíka XI.

No a dneska nás blbne každý den z televize reklama jisté firmy, že její výrobek působí „na zažívání“. A na obrazovce si půvabná dáma významně tře břicho. No, už staří Řekové s tím měli zkušenosti. Takový stav pojmenovávali, protože u nich ještě nebyla politické korektnost. pregnantněji a drsněji, když prohlašovali, že „žena je tvor trpící zácpou“. Ne že by tím chlapi netrpěli, ale i dnešní medicína potvrzuje tisíciletou zkušenost.

No, a protože tyhle potíže může mít kdekdo, řekněme si několik informací o jogurtech:

Pravý jogurt má bílou barvu, hladký povrch a jemnou konzistenci.

Když obrátíte kelímek, nevyteče. Když do něj vložíte lžíci, lžíce zůstane „trčet“ a jogurt si zachová stejnou konzistenci.

Výrobci nepoužívají vždy originální kulturu. To podstatně mění zdravé účinky. Ty jsou většinou kombinací různých bakterií, které mění chuť. Jogurt bez lactobacillů pak spíše připomíná mléčný krém. A také nemá žádné zdravotní účinky. Je to jen sladký krém plný kalorií.

Pokud je kultura pouze ze dvou druhů bakterií, většinou je tam větší podíl streptokokus thermophilus, který také mění chuť, nemá ale významně kladný vliv na zdraví.

Někteří výrobci nedodržují správnou technologii výroby a používají ve výrobě škrob, aby pohltil řídkou syrovátku a jogurt byl hustší. Takzvané „light“ jogurty jsou většinou čímsi plným škrobu. Se skutečným jogurtem prospívajícím zažívání a tím i zdraví nemají skoro nic společného. Rozhodně například dětem sice zdravotně neublíží, ale ani neprospějí.

Někteří dodávají do jogurtu i sušené mléko, aby vylepšili konzistenci. To se dělá nejčastěji proto, aby se vylepšila kvalita základní suroviny a dodalo se jí více sušiny, jak požadují normy. Dodávání sušeného mléka se připouští v několika málo a nevýznamných případech, když čerstvé mléko neobsahuje potřebné množství bílkovin.

Takže, pokud můžete, kupte si kvalitní jogurt. A co s ním? Co třeba ovocná mísa s jogurtem?

Ovocná mísa s jogurtem

Kdekdo upřeně zírá na reklamu, jak jsou v jogurtu XYZ g velké kousky ovoce, ale nějak se zapomíná, že daleko lepší pochoutku, třeba v létě v horku a ze skutečně čerstvého ovoce si můžeme vyrobit pochoutku jednoduše sami. Můžeme použít prakticky jakékoliv ovoce, osvědčilo se kombinovat čerstvé ovoce s kompotem, který je sladší.

Kompotovou šťávu slijeme, čerstvé ovoce nakrájíme na kostičky, dáme mírně vychladit a nahoru, na cca 300 g ovoce dáme 150 g bílého jogurtu. Můžeme přisladit. Pro dospělé přidáme na ovonění třeba trochu rumu nebo brandy. Můžeme také jogurt posypat nastrouhanou čokoládou.

Protože děti (a staří chlapi) bývají na sladké, a to je nebezpečné z hlediska přebytku kalorií, je potřeba to řešit. Kdyby byly naše maminy jako komisaři EU, tak sladké zakáží, cukrárny zruší – no už ten návrh padnul, v podobě „zdanění“ – ale normální ženy to řeší jinak. Chytře. Udělají koláč, ale lehčí. Třeba…

Jogurtový koláč s ovocem

Ingredience

2 hrnky polohrubé mouky

1/2 hrnku cukru krupice

1/2 hrnku oleje

1 velký bílý jogurt ale kvalitní

1 vejce

1 prášek do pečiva

špetka soli

ovoce (borůvky, rybíz atd.)

Drobenka

1 hrnek hrubé mouky

1/2 hrnku cukru krupice

osminka másla (i na vymazání plechu)

Postup:

Do mísy dáme mouku s práškem do pečiva, špetku soli a promícháme, přidáme cukr, olej, jogurt, vejce a vymícháme hladké těsto, které nalijeme na vymazaný a vysypaný plech, poklademe ovocem, posypeme drobenkou a upečeme v předehřáté troubě cca 30 min.

A protože můžeme ovoce kombinovat, může se dělat takový koláč častěji, protože bude vypadat 100x jinak.

No, a kdyby se to přejedlo, je možné udělat si pochoutku zvanou:

Jogurtová bublanina, nakterou recept najdete jak jinak než v knížce.

A já se jdu podívat, jestli už u nás neprodávají někde skutečný a pravý bulharský jogurt. Když ho mají ve Francii, Itálii, Švýcarsku i Německu a Řecku, snad už bude konečně k dostání i u nás.

Tak v supermarketech nikde nic. Až na bulharské prodejny a e-shopy. Ovšem tam bacha. Mají často tři druhy bulharských jogurtů. A neříká se jim jogurt! Hlavní a „pravé“ je „ovče kyslo mljako“ – tedy ovčí, dále „krave kyslo mljako“ tedy z kravského mléka a pak „bivolsko kyslo mljako“, což je z bůvolího mléka. Na jihu Bulharska v horách se chovají buvoli běžně. Ale pozor! Buvolí mléko je velice tučné a v syrovém stavu má pro našince vynikající laxativní účinky.

Václav Vlk st.

Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz

Cena 100 Kč +70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč+120 Kč poštovné. Bohužel pošta nám podražila.

Václav Vlk st.

Pokud vás vyprávění a recepty zaujaly, mám ještě posledních pár kusů na skladě pro Vás s výjimečnou cenou. Objednat můžete na kaiserova@jonathanlivingston.cz

Cena 100 Kč +70 Kč poštovné, pokud zaplatíte dopředu. Na dobírku 100 Kč+120 Kč poštovné. Bohužel pošta nám podražila.