24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

JAK BYLO: Řidičova povinnost je stavět znova!

Nahoře nad hlavou stojících se kývala kožená držátka pro cestující veřejnost. V hodně starých vozech mívala dole takový jako kovový kousek ustřiženého okapu a v těch vůbec nejstarších, co se nasazovaly na tratě, když ostatní vozy selhaly, byly nápisy jako SIDOL, Pojišťovna Slavie a podobně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Simonek 23.2.2023 21:48

R^R^

J. Basler 23.2.2023 11:48

Nejlepší seznamování bylo vždy v autobuse nebo tramvaji. Např. 1, 135 nebo 235, všechny narvaný z Větrníku dolů do centra, prostě paráda...

70 a 80 léta, Praha, pro upřesnění...

M. Koutný 23.2.2023 8:04

Jako študák v Brněvjsem se jednou vracel na koleje pozdně noční tramvají, teda pardon, šalinou. Na jedné ze sedaček u kloubu, které byly jako jediné "fejs tu fejs", seděla slečna či mladá paní, docela pěkná, ale s neskutečně přednasraným výrazem; snad znechucená nějakou tou odpolední směnou u pásu. V jedné zastávce přisedla skupinka mírně "nakulených" borců, co je asi právě poslala domů zavíračka v nějaké čtyřce. Jeden z nich si lady všiml, briskně usedl proti ní a pokoušel se navázat konverzaci - jako že proč je tak smutná a podobně. Podotýkám, že nebyl nějak na plech ožralý, nebyl agresivní ani nepřiměřeně dotěrný, prostě se jen chtěl družit. Slečna ovšem jakoukoli komunikaci odmítala a snad dokonce začala hrozit povoláním esenbáků. Mládenec se na ni ovšem mile usmál a krásnou brněnštinou jí povídá: "Ty, koc, se mě neboj! Mi už dneska sténak nefachči teleskop!" Sympatie všech cestujících byly jednoznačně na jeho straně...