Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

To je zajímavé: V tomhle článku a ostatně i v titulu inzerované knihy se vyskytuje slovo, které je v diskusi zakázáno. To je nějaká rovnost a spravedlnost? Pane Vlku, udělejte s tím něco!

Quod licet Iovi, non licet bovi.

Na to jsem narazil před časem.

A také pod článkem pana Vlka. O tom, jak se budou jmenovat letadla jednoho pobaltského státu.

No, zkusil jsem etymologii několika strašně zakázaných slov. Začal jsem od lesa. Co vlastně znamená pojem ‘vulgarní‘, tedy česky ‘sprostý‘, dnes vlastně prostý, obecný. Pak jsem našel pár slov, která jsem vyhvězdičkoval a vytečkoval tak, aby je nějaký algoritmus nepoznal. No, poznal. Takže když jsem se pokusil zmínit píseň o tom, že když jsem šel na půdu pro hrábě, hýbal se tam dědek... a zmínil jsem slovo srbochorvatské, tam spisovné, které v překladu znamená opravdu ten pohyb, narazil jsem. To samé u tuhého výměšku začínajícího písmenem H. Tam jsem zkusil citáty Mistra Jana Husa a Bible Kralické.

No, tečky ani hvězdičky nepomohly. Zkusil jsem člověka, který ty algoritmy má na starosti. On za to vlastně nemůže. Po pár dalších mailech mi milostivě alespoň zpřístupnil příspěvek, ale proč bych to zkoušel přepsat, když uběhlo deset dní?

No a poslední dotaz jsem cílil na to, jak se vlastně v diskusi dobabrat skutečného významu slov, která jsou dnes nejen dětem, ale i dospělým nepřístupná, a proč, když už pár minut po té, co mi byl příspěvek odmítnut, a on jej na můj popud četl a sám přiznal, že nikoho a nic neurážím, trvá deset dní komunikace, abych ten příspěvek mohl vidět alespoň já.

Nakonec jsem zjistil, že on sám by nechtěl číst diskusi, ve které se ta slova vyskytují.

Doufám, že (i to jsem zkusil použít jako argumenty, nebo alespoň ukázky) byl ten člověk ušetřen četbě Haška, Hrabala, Vančury, Máchy, Němcové a že se mu vyhnuly i dětské knížky Poláčka a kluků Čapkovic.

Šmarjá, dnes jsou zakázána i slova, která nám vynucovaly učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ jako slušná a přijatelná možnost něco pojmenovat.

A nejen taková. Do běžného jazyka se dostaly i výrazy čistě odborné. Člověk aby se pomalu bál citovat ze své vlastní zprávy od doktora, aby nenarazil.