Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Malí, ale v něčem premianti.

Když to hodně přeženu, stal se z nás po Bílé Hoře postupně národ poslušných slouhů, mezi těmi jsme ale za každé situace premianti. Opakuji, že úmyslně přeháním, nezevšeobecňuji. Jako v každém společenství máme lidi hodné a zlé, pracovité a lenivé, statečné a zbabělé, vzpurné a pokorné. Jde jen o ta procenta.

Po druhé světové jsme byli mezi lidovými demokraciemi premianty v lásce k SSSR, i takový svaz tady působil (SČSP), nevím, zda měl jinde obdoby. Sověti nás za to opravdu měli moc rádi. Jurij Gagarin jako první zemi po návratu z kosmu navštívil Československo. Po vítězství normalizace jsme měli zase my za odměnu prvního kosmonauta na světě, který byl z jiného státu než z SSSR nebo z USA. Žádná jiná země socialistického tábora, mimo tu šéfovskou, neměla takové výsadní postavení. To vše konstatuji pouze jako nezvratná fakta.

Éra budování „ráje na zemi“ skončila a už jsme zase premiantem, vše je dobré k tomu, abychom se zavděčili novému pánovi. Nákupem zbraní všeho druhu za jakkoliv přemrštěnou cenu, samozřejmě s výjimkou těch „state-of-the-art“, vymanévrováním jiných (zlých) uchazečů o giga zakázky, aby ty mohly být objednány v zámoří, až bezhlavým, byť sebepoškozovacím šplháním směrem k premiantství, až do zvacích cest na podporu budování nových campů na našem (?) území.

V tom jsme takoví...takový primus inter pares.

Kdoví, jak to bude po vzniku Frankistánu nebo přímo Eurostánu. Toho se už ale, jak doufám, nedožiji.

Teď je to jinak, už za okupace fašističtí Češi rádi vyráběli tanky proti Sovětům ... https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cesko-rusko...

Raději vojsko zvané než nezvané.