P. Dvořák 1.5.2022 12:09

Již kníže Svatopluk předvedl trik se svazkem prutů, sice slabých, ale ve svazku silných.

Někteří diskutující zde buď nečetli Staré pověsti české, anebo se těší na to, že tu budou vítat ruské tanky, které nám přinesou osvobození od západního úpadku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 1.5.2022 9:42

Hlavně není naše, nikdo nám válku zatím nevyhlásil...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Zrcek 1.5.2022 9:01

Anticipace současné situace v Tolkienově příběhu Pána prstenů je skutečně pozoruhodná. Po pádu německého Železného pasu a jeho pána Sarumana je zlo koncentrováno v ruském Mordoru (na severovýchodě Středozemě) a vyhrát to musí ti nejslabší. S nimi Temný pán Sauron vůbec nepočítá, jsou pod jeho rozlišovací schopností, ale - máme stále naději -, že ho nakonec udolají. Sauroputin nepočítá s Ukrajinou, nepočítá s malými evropskými státy, o rozdělení světa chce jednat jen s USA, které proti němu nemůžou vystoupit přímo. To ale malí hobiti můžou a právě tak činí. - Zajímavý příběh.

V 89. jsem s podobným pocitem pročítal Myši Natálie Mooshaberové (román Ladislava Fukse vydaný roku 1970), kde v jinotajích přesně popsal pád režimu v roce 1989. To není hrdinský příběh a Fuks sám byl taky nehrdinskou, velice složitou a kontroverzní osobností. (Nemám to potvrzené, ale domnívám se, že si trochu hrál se spiritismem).

Vždycky se v takových případech vtírá podezření, jestli se jedná jen o náhodu (co je to náhoda). Navíc tyhle historické momenty neprobíhají nijak logicky. Vypadají, jakoby se budoucnost dost násilně pokoušela formovat minulost. V každém případě rozhodnutí putina o likvidaci Ukrajiny bylo tak extrémně blbé, že nejde logicky vysvětlit, a tak se nejspíš nedalo ani předvídat.

Stejně debilní rysy měl i zásah na Národní třídě. Dokonce i když připustím, že asi šlo o rusko-sovětskou provokaci (zeď padla 9. a z Československa se stal reálně bolševický skanzen), musel být účinek podobný neřízené střele.

Snad by stálo za to napsat studii Dějiny blbosti aneb úloha pitomců v dějinách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 30.4.2022 23:00

Ono se to tak hezky čte, poslouchá, a ještě hezčeji píše.

Jenže... je mi čtyřiapadesát. Co jsem na světě, všude se válčí. Za můj život v nějakých stodvaceti státech na Zemi. V mnoha z nich opakovaně. A do mnoha z těch válek jsem byl prostřednictvím politiky alespoň částečně zatažen. Samozřejmě, většina válek probíhala někde mimo zájem ‚civilizovaného světa’ ale mnohé z nich dolehly až sem. A co mne začíná zarážet, je to, že jsem prostřednictvím státu vždy stál ne té správné straně. Čas od času mne samozřejmě přepadnou pochybnosti. Například když mi přátelé na Balkáně vysvětlují, jak je dodnes hluboce rozhořčuje ta mírová akce NATO. Není důležité, co tvrdí jejich vlády, ale ono to tam naštvalo všechny zúčastněné národnosti.

Také mám jistý problém třeba s Kambodžou. Ta je sice daleko, ale nějak sem zasáhla. Tam jsem vlastně také celý život na správné straně. Jenže... byla ta správná strana ta, která tam vtrhla a svrhla vládu Rudých Khmérů? Podle mého názoru asi ano. Ono to totiž bylo za hranou i pro komunistické režimy. (Ovšem západní pokrokoví intelektuálové byli u vytržení. A vlastně i část našeho disentu, někteří z budoucích chartistů skončili v base právě proto, že se pokoušeli prosazovat tu kambodžskou variantu pokroku.) Dnes jsem vlastně také na té správné straně. Protože jsem sice na správné straně, jen už ne oficiálně, ale soukromě. A teď, kdo byl vlastně ten dobrý? Komunistický Vietnam podporovaný komunistickým SSSR, který vtrhl do sousední země a svrhl jiný komunistický režim – ovšem naprosto šílený – a zavedl tržní reformy a návrat k demokracii? Nebo USA, které podporovaly Rudé Khméry? Protože tím poskozovaly Vietnam a SSSR? Šlo o svobodu Kambodžanů? Ten režim povraždil více než třetinu obyvatel, přesto byl z demokratického západu podporován, jen aby bylo uškozeno daleko mírnějším režimům.

A dnes jsem zase oficiálně na té správné straně. A zase, kdybych nebyl, hrozí mi basa. K Ukrajině mám rodinné vazby. Kdyby to nebyl stát, ale spolek, byl by dávno zakázán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.4.2022 9:11

Měli bychom pomáhat Ukrajině více? Holandská politická strana už vznesla dotaz na Zelenskiho, jak se dostal k osobnímu vlastnictví 850 milionů dolarů v Panama papers a dalších firmách. No vykládá se, že Ukrajina je snad nejzkorumpovanější stát na světě. Já nepřispěji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 30.4.2022 8:53

Nechoď, Vašku, s pány na led,

mnohý příklad známe,

že pán sklouzne

a sedlák si za něj nohy zláme.

Karel Havlíček Borovský

Na Ukrajině se nebojuje za žádný Řád. Je to proxy válka USA proti Rusku, kterou jsou jistě ochotni vést do posledního Ukrajince ale klidně i Čecha nebo Poláka.

Uvědomme si při tom, v jaké se nacházíme situaci. Máme 5 bojeschopných praporů a asi 8 letadel. Jsme téměř ze 100% závislí na ruském plynu, po jehož odpojení se naše ekonomika zcela zhroutí během 2 měsíců. A ani v základních potravinách nejsme soběstační.

Mimo to se nejedná o boj Říše Zla a Říše Dobra. Oni jsou jeden za 18 a druhý bez 2 za 20.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 30.4.2022 8:44

Malí, ale v něčem premianti.

Když to hodně přeženu, stal se z nás po Bílé Hoře postupně národ poslušných slouhů, mezi těmi jsme ale za každé situace premianti. Opakuji, že úmyslně přeháním, nezevšeobecňuji. Jako v každém společenství máme lidi hodné a zlé, pracovité a lenivé, statečné a zbabělé, vzpurné a pokorné. Jde jen o ta procenta.

Po druhé světové jsme byli mezi lidovými demokraciemi premianty v lásce k SSSR, i takový svaz tady působil (SČSP), nevím, zda měl jinde obdoby. Sověti nás za to opravdu měli moc rádi. Jurij Gagarin jako první zemi po návratu z kosmu navštívil Československo. Po vítězství normalizace jsme měli zase my za odměnu prvního kosmonauta na světě, který byl z jiného státu než z SSSR nebo z USA. Žádná jiná země socialistického tábora, mimo tu šéfovskou, neměla takové výsadní postavení. To vše konstatuji pouze jako nezvratná fakta.

Éra budování „ráje na zemi“ skončila a už jsme zase premiantem, vše je dobré k tomu, abychom se zavděčili novému pánovi. Nákupem zbraní všeho druhu za jakkoliv přemrštěnou cenu, samozřejmě s výjimkou těch „state-of-the-art“, vymanévrováním jiných (zlých) uchazečů o giga zakázky, aby ty mohly být objednány v zámoří, až bezhlavým, byť sebepoškozovacím šplháním směrem k premiantství, až do zvacích cest na podporu budování nových campů na našem (?) území.

V tom jsme takoví...takový primus inter pares.

Kdoví, jak to bude po vzniku Frankistánu nebo přímo Eurostánu. Toho se už ale, jak doufám, nedožiji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek