Těm na veřejnost prosáklým informacím se snad ani nechce věřit: parlament se má v prvním čtení zabývat návrhem zrušení přímé volby nejvyššího představitele země, protože jím se do budoucna má stát výhradně nositel jména svého předchůdce, tak jak to známe z historie. Skeptici, o politolozích nemluvě, však v té souvislosti varovně připomínají, kam až to v minulosti nakonec přivedli všichni ti Boleslavové, Václavové, Karlové, Rudolfové či Ferdinandové, staletími si předávajíce žezlo jenom tak z ručky do ručky.

Novinkou do budoucna by se totiž měl stát - navzdory fungující perspektivní kapitalistické totalitě – právě tzv. Kimův absolutistický model, jenž se tak osvědčuje v KLDR. (Zpráva o tom, že se s ním odskočila seznámit naše senátní delegace v rámci letu na Tchaj-wan, se pravděpodobně nezakládá na pravdě.) Čiližto v česko-moravsko-slezských zemských podmínkách by byl napříště stolec královský, císařský či prezidentský (zatím nerozhodnuto, čeká se ještě na nějaké knížecí rady, ani Karlu von Österreich se však žádné řešení nezdá býti optimální, a že fakt někdy mívá ve sněmovně hustý poslanecký sny) dědičný pouze na základě osvědčeného jména.

Zcela logicky se tak jedním z nejvážnějších adeptů na pokračování v této požehnané funkci stává vedoucí zmíněné zámořské výpravy předseda senátu Miloš Vystrčil. Zvláště poté, když se o všech jeho přednostech zbůhdarma široce rozepsal přední literát a za všech okolností plodný Karel Steigerwald, jenž adorací vyňal svého favorita z řad nedůvěryhodného zbytku politické scény. Do Reflexu napsal:

Vystrčil je neznámá a bezvýznamná nula

Jistěže s okamžitým podotknutím, že to o něm říkají pouze političtí konkurenti, a pokračoval: „Co jim zbývá. Známí a významní čeští politici mají obvykle s tou známostí a významností problém. Buď prosluli jako bývalí kariérní komunisti, nebo své spoluobčany, které nyní zastupují, udávali na StB, nebo něco ukradli, někoho lživě a špinavě pomluvili, oslnili nebývalou lží, nebo doporučovali autoritářské nedemokratické politiky z různých zemí. Jiní se stali známými sprostotou a hulvátstvím či samochválou, která málokomu voní. Někteří žonglují na hraně velezrady. Jejich stopa českou politikou není pěkná.“

On vším takový není, „v politice nezbohatl, nesbíral jako včelka vrtkavé záchvěvy veřejnosti“, a proto jeho šance stoupají strmě vzhůru zvláště poté, co byli z předběžné kandidátky postupně vyškrtnuti již existenčně nepřítomní vážení pánové Kopecký, Forman, Nesvadba či naposledy Říha, a hubatý Knor se prý na takový sit-up zatím úplně necítí. Pro p. Vystrčila v této souvislosti mluví i fakt, že je jako p. Zeman taky původem von Vysočina. Podle některých blouznivých politologů by byla vládnoucí klika Milošů do nedalekého budoucna zárukou našeho lepšího příštího, jak to již sliboval další z této galerie Miloš Jakeš. Zvláště když v záloze je bývalý poslanec potřebného jména křestního i charismatického příjmení Miloš Babiš.

Všestranně potchajwanštělý p. Vystrčil se tak jednou možná přáním veškerého poddaného lidu stane prvním mužem státu, čímž ho státnické povinnosti donutí aspoň výjimečně navštívit zlou velkou kontinentální Čínu. (Zatím je tedy pouze druhým, a tak se musí spokojit jen s menší ostrovní, svou čerstvě nabytou druhou domovinou.) Veškeré jeho státnické kroky a činy bude poté s pílí sobě vlastní spolehlivě obdivně popisovat dvorem Miloše II. čerstvě jmenovaný osobní kronikář Karel von Steigerwald třeba pod mnohoslibným názvem Jak se máte, Vystrčilovi?