Souboj pohlaví se opět dostal na přední stránky novin a časopisů. Stalo se tak kupodivu i u renomovaného tisku, protože se k překvapení některých nejedná o souboj pohlaví samotných, nýbrž o virtuální wrestling jejich majitelů. Autoři tohoto slovního spojení rovněž předpokládají, že se na kolbišti utkají výhradně pohlaví opačná, čímž se celý problém ne příliš šťastně a mechanisticky degraduje na pouhou konfrontaci zástrček se zásuvkami. Jiné vysvětlení termínu "opačné pohlaví" se opravdu špatně hledá. V praxi to znamená, že některé zásuvky chtějí být tak trochu i zástrčkami a jsou vedeny militantními zásuvkami, které často již jako zástrčky vypadají. Pak zde máme ještě zástrčky, co preferují jiné zástrčky nebo zásuvky s afinitou k ostatním zásuvkám a tím jsme pomalu ve výčtu možných permutací u konce. Je velké štěstí, že v moudré přírodě nedošlo k větší konektorové rozmanitosti a většina účastníků tohoto provozu splňuje nejen přísné normy Evropské unie, ale kupříkladu i nepříliš zřetelně definované normy některých kmenových společenství v pralesní části Bornea, Novoguinejska a na předměstích Novobydžovska.

Většina zásuvek se snaží získat zástrčku s co nejdelším konektorem, aby maximalizovala šanci, že spojení bude opravdu kvalitní. Z toho důvodu si nechávají zásuvky narůst prsa a roztomilé zadečky, či případně chodí do kurzů vaření. Zástrčky, nejisté úspěchem svého konektoru, se snaží psát verše či případně fejetony na téma soužití zástrček a zásuvek nebo investují své úspory do ethanolových nápojů a jiných lubrikantů. Lidstvo jako celek hřeje představa, že prakticky kdekoliv v okolí se skýtá teoretická možnost kvalitní kohabitace, byť v koutku duše je sžírá pochybnost, že reálná šance tohoto se často blíží k poločasu rozpadu uranu násobeného počtem úředníků na Královéhradecku. Tolik ve zkratce pro vás, kdož jste se v posledních několika miliónech let vyskytovali mimo Sluneční soustavu. Problémy zástrček i zásuvek zůstávají stejné, poločas rozpadu uranu rovněž, jen počet úředníků na Královéhradecku se každý rok ztrojnásobí.

Potíž nastává zřejmě v percepci zásuvek, že nemít externě plandající a poměrně směšně vyhlížející konektor je velké životní mínus odsuzující zásuvky k jisté pasivitě. Pro rozptýlení smutku vydal mocný normovací úřad genderovou jazykovou směrnici. Ta doporučuje přechylovat výrazy, aby se skóre vyrovnalo aspoň na tomto poli. Budeme odteď mít kromě zabijáků i zabijačky, katy i katky, rasy a rasky nebo třeba hostky. Pak zřejmě přibudou debilky, ochlastky, hajzlině a flamendryně. A co popletky a nešikyně? Jen mi není ze směrnice jasné, jestli nařízení funguje i pohlavně opačným směrem? Budou nově kromě šlapek i šlapáci a kurvové? Ze šikulky bude šikulín a z nemluvky nemluvek? Zavedeme nově sexbombáky? Neměly by nás ženy začít oslovovat "ty můj lásku"? Přestane být Praha matkou měst a bude teď tak trochu i taťkou? A co mateřský jazyk? Neměl by být od nynějška jazykem rodičovským? A mateřská školka? Změníme v nemocnicích sesterny na sourozencovny? Úřad říká, že prý si zvykneme. Chvíli to potrvá, ale zvykneme si. Úplné rovnováhy dosáhneme ve chvíli, kdy na vrcholu intimností vykřikne ona: "Karle, ty jsi ale pořádnej kanec!" a Karel bude moci zcela beztrestně a bez ztráty vyhlídky na další sex kontrovat pochvalnou genderově korektní replikou: "Však ty jsi, Marie, taky pořádná svině!"