Nejsem znalec módy a s trochou nadsázky bych se dokonce označila za člověka stojícího módě v opozici, snažíc se nepodlehnout výstřelkům v odívání. Tento postoj pramení z čiré tvrdohlavosti a nechuti podřizovat se něčemu, co kdosi vymyslel za účelem obohacení.

Tímto způsobem mě k potěšení mého partnera minuly všechny ty volány, velké výstřihy, barevné kruhy v uších, roztrhané, přibarvené, zježené, zaprané, porezlé a jinak znetvořené džíny a zkrátka vše, co se zrcadlí ze stránek časopisů na našich dívkách a ženách. Až na bokové džínové kalhoty.

Přišla jsem k nim zcela nevinně. Jakoby se mrchy rozhodly, že si vyšlapou cestičku až ke mně, byly koupeny kamarádkou kamarádky, které nesedly. Dostaly se tedy k mé kamarádce, které také nebyly. Nepadly rovněž žádné z žen v rodině této kamarádky, a tak se ocitly formou vánočního dárku u mě, měla bych spíše napsat na mně. Jak už to tak na večírcích bývá, svlékla jsem si za ovací osazenstva kavárny své kalhoty a zkusila tyto. „Tééédááá“, vykřikla kamarádka, „ty ti seděěěj!“ Ovíněná jsem pak na dámské toaletě výskoky do úrovně zrcadla nad umyvadlem konstatovala, že vypadám vážně dobře. To jsem ale netušila, co nošení této bokové odrůdy vyžaduje.

Spíše bych měla napsat, co vše se v bokových kalhotách nedá dělat.

Ohýbat se. Brání vám v tom totiž nejen zařezávající se přední část, nýbrž také odchlipující se zadní část kalhot, takže se nejen dusíte, ale rukama se zároveň snažíte zachránit vypadnuvší dolní půlky půlek, které při stání bývají obnažení ušetřeny.

…ale což, kolikrát se za den ohnu, že jo?! Hlavně, že jsem teď IN!

Sedět. Kdybych to nezažila na vlastní kůži, tak tomu nebudu věřit. V těch kalhotách si prostě nesednete! Jsem atletické postavy a to nejlepší, co jsem na sedačce autobusu vytvořila, připomínalo okamžik důkazu setrvačnosti při čelním nárazu dopravního prostředku. Vysoukání mi trvalo 2 minuty!

…ale což, kolikrát za den si sednu,že jo?! Hlavně, že jsem teď IN!

Cítit se příjemně. Vyrůstala jsem v názoru, že jednou z důležitou funkcí oblečení je zajistit tělu teplo. Zkuste si ale vzít kulíška, rukavice, uvázat si vlněnou šálu a nechat si holá záda…brrr. Navíc se nemůžete zbavit dojmu, že vám jaksi „padají kalhoty“. Přidávám se tedy k hloučku kuřáků stojících za hranicí zastávky tramvaje a nápadně nenápadnými pohyby se snažím o nemožné – vysoukat si ty čertovy kalhoty o pár milimetrů výš.

…Co se dá dělat, zánět ledvin bolí, ale.. Hlavně, že jsem teď IN!

Chodit! Takové bokové kalhoty, to nekončí jen u sníženého pasu, takový „pravajzlící“ mají totiž o několik centimetrů delší nohavice než je délka vašich nohou! Takže si dle počasí připadáte buď jako metařský vůz nebo ledoborec. Nehledě na to, že běžet na autobus s pluhem na noze vyžaduje velký trénink.

…Ježíšmarjá…ale chodit přece musím!

Dárek ze slušnosti nevyhodím. Visí mi teď ve skříni a já přemýšlím, koho příští Vánoce „potěším“.

Slovník cizích slov definuje módu jako „dočasné sjednocení vkusu“. Berte proto prosím tento Manifest bokových kalhot jako dočasný a nebojte se…až zas bude něco IN, včas vás budu varovat.