4.2.2023 | Svátek má Jarmila


FEJETON: Colombo na Hradě

9.2.2013

Čekal jsem, že známí publikující příznivci Václava Klause, kteří dokázali vysvětlit i případ propisky, budou schopni rozluštit další hlavolam z Hradu – kdo je autorem amnestie z 1. ledna 2013. Protože se tak dosud nestalo, uvítal jsem prohlášení nového prezidenta Miloše Zemana, že zjistí, kdo měl na Hradě s amnestií co dělat.

Kdybych mu mohl radit, tak bych postupoval jako poručík Colombo. V ošumělém oblečení bych procházel bludištěm hradních chodeb a komnat, vyptával se na to či ono a dělal nechápavého, jak to Colombo umí. Miloš Zeman je pro tuto roli mimořádně vybaven – roli se nemusí učit, má dokonce vlastní kostýmy a když namísto bot bude na Hradě chodit v bačkorách a ve svém domácím oblečení z Vysočiny, bude mu Colombo jen závidět. I tajemnou ženu bude náš nový prezident mít. O Colombově manželce kromě toho, že existuje, se také v jeho detektivních případech nic nedozvíme.

I když se případ rozluštění autora amnestie zdá jednoduchý, protože v úvahu přicházejících pachatelů je málo, pak je to jen zdání. Myslím, že i pro Agathu Christie by to byl oříšek.

Tak Ladislav Jakl, tajemník prezidenta a šedá eminence[1] Hradu, kterýžto pojem vysvětluje poznámka pod čarou, prohlásil, že amnestie byla připravena v "širokém okruhu tří osob". Vyloučíme-li prezidenta, pak by jednou osobou mohl být sám Jakl, pokud ovšem cílem tohoto výroku nebylo odvést pozornost.

V každém případě Zeman – Colombo (dále Zemcolom) by měl své pátrání začít zde, už proto, že Jakl se pohybuje i v jiném světě, v pražském Soho - v Nuslích, Na Folimance, kde zná každý kout a každého štamgasta. Takové podsvětí známe ze seriálu "Hříšní lidé města pražského", neboť pánové Bouše a Brůžek vždycky vyrazili hledat pachatele do Jedové chýše, srdce staropražského podsvětí. Víme, že televizní Colombo dokázal předstíranou připitomělostí vytáhnout z každého co potřeboval, tak proč by to nedokázal jeho prezidentský kolega. Vždyť už ví, že s amnestií neměl co dělat JUDr. Koudelka, který patřil k hradním právníkům, ani JUDr. Sváček, další hradní oblíbenec. Kolik právníků tedy pracovalo a pracuje pro Hrad? To může Zemcolom zjistit z finančnictví Hradu, kde by musely být výdaje za právní pomoc s přípravou amnestie zaneseny.

Nelze vyloučit ani to, že se Jakl při výslechu prozradí, udělá nějakou chybu, zaváhá nebo přeřekne. Je velmi nepravděpodobné, že by o amnestii nic nevěděl. I kdyby s ní neměl co dělat, jak to, že ví, že ji připravovali tři lidé? Odkud se to dozvěděl? Kdo mu to řekl? Nechť udá jména dalších svědků. A je-li obava, že by mohl takového svědka před výslechem ovlivnit, tak podle § 67 písm.b/ tr. řádu může být z koluzních důvodů (z obavy, že by působil na svědky a ovlivňoval je) vzat do vazby. Zemcolom by měl při vyšetřování postupovat důrazně, torturu samozřejmě nelze použít, ale jak víme od MUDr. Ratha, tak poměry české vazby se tortuře přibližují.

Ale to není věcí Zemcoloma, o protesty se postarají humanitární organizace, Zemcolom bude vyšetřovat a po odborné stránce nemůže pochybit; profesionalitu jeho pátrání dodají jeho poradci a spolupracovníci, např. někteří bývalí důstojníci StB, kteří se mimořádným způsobem osvědčili v jeho prezidentské kampani. Je jasné, že hledaný zločinec se musí nacházet v okruhu prezidenta. Známý publicista Zdeněk Jemelík napsal v internetových novinách Neviditelný pes: " V této souvislosti klade Miloš Zeman scestnou otázku po autorech amnestie. Odpověď je přece jasná: autorem je prezident republiky, který se k rozhodnutí propracovával několik let. Jména jeho rádců nejsou důležitá."

To se zdá nemožným - prezident zločincem? Taková úvaha vyvolává až mrazení z právních komplikací a důsledků, které by to znamenalo. Odporuje jí i logika věci. Prezident Klaus je natolik inteligentní, že je vyloučeno, aby spáchal politicko-právní sebevraždu. Samozřejmě amnestii vyhlásil, po tom nemusí Zemcolom pátrat, otázka je, který zločinec mu ji podstrčil, víme přece z filmu Císařův pekař a pekařův císař, jak se komoří Lang pokoušel císaři Rudolfovi II. podstrčit k podpisu abdikační listinu. Nejednalo by se tedy na Hradčanech o první takový případ. Hledaný zločinec se ale musí nacházet v okolí prezidenta a vodítkem může být, že k takovému člověku musí mít prezident Václav Klaus bezmeznou důvěru, jinak by podstrčenou listinu s textem amnestie nikdy sám po prostudování nemohl podepsat, natož ji vyhlásit.

Byl to vicekancléř Jiří Hájek? Vyloučeno, ten nemá čas se takovým prkotinám věnovat. Spisuje zajímavé a populární knihy, např. o původu člověka nebo jak si Američané sami zbourali newyorské věže – dvojčata a svedli to na bin Ládina, a právními záležitostmi se nezabývá. Tak snad sám kancléř Jiří Weigel? I když se jedná o úctyhodnou osobnost, arabistu a ekonoma, může být podezření důvodné. Kromě oficielní činnosti se již v minulosti ukázal být schopným tajným emisarem, známá je jeho tajná schůzka v hotelu Savoy před posledními parlamentními prezidentskými volbami s temnou eminencí Miroslavem Šloufem, který tak úspěšně "eminencoval" zase nyní v prvních přímých volbách prezidenta. Podezření zvyšuje skutečnost, že právě Jiří Weigel je velmi nenápadného zjevu, vyhlíží nesmírně solidně a jak všichni kriminalisté vědí, mnozí pachatelé dokázali takovým zevnějškem oklamat i nejlepší detektivy a vyšetřovatele. U tohoto muže by měl Zemcolom začít s pátráním, protože Ladislav Jakl nic neprozradí. Je to tvrdý rocker ošlehaný z hospodských půtek a jak jeho protivníci již na internetu poznali, brání se vždy útokem. Weigl, tichá voda, jako typický introvert, by nemusel výslech Zemcoloma vydržet a mohl by se prozradit nebo využít institut spolupracujícího svědka či si opatřit polehčující okolnost přímým doznáním, jestliže pachatelem je on.

Pozorný čtenář tohoto článku si možná shora všiml jedné podezřelé maličkosti, která by mohla vést k rozpletení celého případu. Poznamenali jsme již, že Zdeněk Jemelík napsal, že "prezident se k rozhodnutí o amnestii propracovával několik let". To je stopa! Té Zemcolom využije. Vždyť onen publicista musel svoji informaci odněkud získat. Jistě, má povinnost jako novinář chránit své zdroje. Ale nebuďme malicherní. Před takovou maličkostí se Zemcolomovi vyšetřující spolupracovníci nezastaví, o tom je dost důkazů v Ústavu pro studium totalitních režimů. Takový důstojník StB Zavadil o to při výslechu publicisty jistě z příkazu M. Šloufa zavadí. Ostatně starší čtenáři si pamatují heslo, které viselo ve všech úřadovnách StB - výrok zakladatele Čeky, první sovětské tajné policie (později NKVD a ještě později KGB), Felixe Edmundoviče Dzeržinského, že každý čekista musí mít "čisté ruce, chladnou hlavu a horoucí srdce". To by znamenalo, že o takovém náročném několikaletém přemýšlení musely zůstat nějaké stopy. S někým se o tom radil. Jistě s tím, kdo poté text připravované amnestie změnil, když se ji chystal prezidentovi podstrčit. A kdo předkládá prezidentovi listiny k podpisu? Císaři Rudolfovi II. je předkládal nejvyšší komoří Lang. Přeložíme-li označení tohoto starobylého zemského úředníka do dnešní češtiny, tak nám začne běhat mráz po zádech. Až se ve mně dech zarazil. Kancléř!

Využije této historické dedukce, která má aspiraci zařadit se do tajemných pražských příběhů Zemcolom? Brzy se to dozvíme. Jedno je téměř jisté, případ "Vraždy práva z hradního salonu" bude brzy Zemcolomem vyšetřen a zločinec bude dopaden. A Zemcolom bude nejen úspěšným prezidentem, ale v galerii našich detektivů se zařadí po bok policejního rady Vacátka[2].

[1] Joseph Francoise Leclerc du Tremblay, zvaný páter Josef, také ale "Smradlavý mnich", byl kapucínský mnich, který získal svoji přezdívku díky své šedé kutně, ve které cestoval Evropou v době třicetileté války jako osobní diplomat a agent - poradce kardinála Richelieu s tajnými posláními. V přeneseném významu člověk stojící v pozadí hýbající dějinami.

[2] Legendární pražský kriminalista, hlavní postava z televizního seriálu "Hříšní lidé města pražského", šéf slavné Čtyřky, vytvořený podle skutečného vládního rady Josefa Vaňáska.