Hra truchlivá o dvou dějstvích a dvou hercích. Drama muže, který se neuměl rozhodnouti, až nakonec k prozření přišel, k čemuž mu velkou měrou jeho věrná družka dopomohla. Též o tom, jak horlivý hlasatel morálky a pravdy, jenž neomylně a nelítostně odhaloval nepravosti jiných, si před prahem vlastním zamésti nedokázal.

Osoby a obsazení...

O B R A Z   P R V N ÍK T E R A K   DE M I S I   P O D A L

Prostý pražský pokojík. Stůl, dvě židle, starý otoman, skříň a na něm rádio. Vzadu okno, vlevo dveře do kuchyně, nad nimi nápis „Bio do domu, Bůh do domu“; na stěně plakát s hokejkovým grafem, vedle foto Krause s vypíchnutýma očima a přimalovanými vousy. Vpravo čadící kamínka, vedle nich kbelík s uhlím, nad kbelíkem obraz Švejnara.

(M, posléze K)

(M sedí v zeleném tílku u stolu a luští sudoku. Z rádia je slyšet zprávy) „V evropském parlamentu zasednou je čtyři politické subjekty: občanští demokraté, ČSSD, komunisté a lidovci. Další parlamentní strana – zelení, nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátu...“

M: (vyskočí a vztekle vypne rádio) Já to věděl, já to věděl! Člověk se tak snaží a teď tohle. Ti přiblblí voliči se na mě a hlavně na Kačku vykašlali! Stádo jedno tupohlavý. Co jen mám dělat? Že já vůl nezůstal v KDU-ČSL. Stejně za to může ta moje kačena. Nána jedna hloupá! (volá) Kateřinó!!!

(Vejde K v zástěře, v každé ruce sáček. Ne jednom je nápis „sója“, na druhém „biomasa“)

K: Copak je Martínku, sokolíku můj?

M: Tys to neslyšela? Tys neslyšela, že jsme ve volbách do europarlamentu dopadli jako sedláci u Chlumce.

K: Ale Martínku můj, vždyť víš, že jsi v kuchyni rádio napojil na kolo šlapací abychom ušetřili. A když vařím naši oblíbenou sóju na biomase, nemohu přece šlapati.

M: Stejně je to všechno tvoje vina! Nemělas´ k tomu Krausovi lízt! To byl taky nápad – (ironicky) neboj se, já to zvládnu, pomůže nám to před volbama. Prdlajs! Tedˇ to máš. Místo do Bruselu pudeš do jetele!

K: Panenko svatokopecká! A já jsem se tam tak těšila! Co budeme dělat? Ale je to i tvoje vina! Máš si dávat pozor, komu posíláš mejly! Nemusela padnout vláda a tys moh bejt dodnes ministrem. A taky s těma slunečníma elektrárnama jsi to přehnal. Necháš to vykupovat za takový nekřesťanský peníze. Lidem zdražíš proud a pak se divíš, že nás nakopou do zadku!.

M: No a ty s tím esenbákem, jak se menoval, jó Čermák. S tím jsi to taky přehnala – lidi ti to nesežrali.

K: A neříkls´ náhodou, že to mám dotáhnout do konce? Že nám ta moje podlitina, co sem si uďála, zvedne preference?

M: No jo, říkal. Ale teď musíme vymyslet, co dál. Hm... Viděl bych to asi takhle – na nějaký čas se stáhneme. Vodstoupím z funkce předsedy strany, poslanecký mandáty si ale necháme, aby bylo na chleba. No a po čase se pěkně vrátíme jako zachránci rodné strany.

K: Ale koho dáme na předsedu. Aby šel pak lehce vodstrčit.

M: Stropnickýho ne, to je magor a moh´ by se tam zašprajcnout. Chtělo by to nějakýho měkkejše.

K: A co ten Liška. Jméno má správný, do přírody, a vykopnout ho by nemělo dát práci.

M: To je nápad, Katuško zlatá. Tohodle týpka si pohlídáme a ostatní donutíme ke spolupráci silou. A teď ještě ten abdikační projev. Co bys řekla tomuhle: „Předseda politické strany nese primární odpovědnost za její výsledky a já se s tou kampaní spojuji a vnímám to tak, že nesu primární zodpovědnost za výsledek strany. Není to tak, že bych utíkal z politiky před zodpovědností. Čas je bezpochyby zralý na to, abych ustoupil stranou a dal možnost tomu, aby stranu do parlamentních voleb vedl někdo jiný..."

O P O N A-----O B R A Z   D R U H ÝK T E R A K   S E   V R Á T I LTatáž scéna jako v prvním obraze, jen kamínka nečadí a kbelík je prázdný.(M a K sedí u stolu v beranicích a kožiších, na rukách palčáky)

K: Martínku, čmeláčku můj, copak je ti, že tak chmurně hledíš?

M: To je krz globální oteplování. Všechno se nám hroutí. Tolik úsilí přijde vniveč! Nejdřív ty mejly, co prosákly ven, pak se zase proseknou všechny manipulace s klimatem. Ledovce nám nikde netají, hokejka se hroutí, Antarktida se ochlazuje... Dokonce se přišlo na to, že už třicet let pěkně potichu vyřazjeme z grafů „studené“ meteorologické stanice, abychom tak zvýšili průměrné globální teploty. To aby se jeden zbláznil!

K: Však tobě, Martínku, taky jeden mejlík utek´. A víš, co z toho všechno vzešlo.

M: No jo, ale to bylo jenom u nás. Ale ti blbci se nechají tak hloupě nachytat a je z to celosvětová ostuda!

K: Tak si to tak neber, duše jasná, my je stejně převálcujem - Al Gore je s námi i se svým rozsvíceným barákem. Spíš si myslím, že je čas vrátit se do čela naší strany rodné.

M: Taky si myslím, že nastal čas pro náš návrat. Ale jak na to?

K: Brrr, to je zima. Možná jsme neměli bránit prolomení těch limitů. Aspoň bysme měli čím přiložit.

M: Katuško, zlato moje! To je vono, tys kápla na to, jak jít na věc. Já teď obviním premiéra, že podlehl lobby uhelných společností a nenápadně naznačím korupční jednání vlády – to abych se zviditelnil a dostal se do televize, rozhlasu a na první stránky novin.

K: Martínku pozor, nezapomeň, že jsme si vzali pěkný prašule od tý Mostecký, jak jsi jim radil, co s tím Jiřetínem a Černicemi.

M: Ale to je tak dobře přikrytý, že to nikdo nedokáže. No a po Fischerovi se pustím do Lišky. Už je tam moc dlouho a začíná kopat. Ty se prosadíš v Praze a já pudu do Ústí. Jen se na to musíme připravit. Liška, Liška, jak na něj? Co bys řekla na tohle: „Není dostatečně pevný k tomu, aby dokázal vynést Stranu zelených na pět procent. Opustil jsem vedení a předal jsem stranu příliš brzy.“

K: Martínku, ty jsi hlava. (nadšeně) Vzhůru do boje, vzhůru na zelené barikády globálního oteplování! (přitulí se) A v parlamentu budeme sedět vedle sebe, jo?

O P O N AK O N E C

Převzato z blogu http://kaplan.bigbloger.lidovky.cz/ se svolením autora.