DOBRODINÍ: O digitální housce a legitimaci
Heslo dne zní – digitalizace. Miluji všechno digitální. Už se těším, jak si na digitální housku budu mazat digitální máslo. Tak daleko ale nejsme. Zatím mi stačí digitální peněžní styk. Na platební karty jsem přešel hned jak se s nimi začalo a v poslední době platím mobilem všude, kde to jde. Hodinky, natož pak prsten ale nemám. Nesnáším hodinky a o prstenech ani nemluvit. Stačí mi mobil. Teď už v něm mám i legitimaci, takže nepotřebuju doklady ve fyzické podobě.
Někdy ano. Potíž je v tom, že momentálně nemůžu najít peněženku. Slouží mi jen jako futrál na řidičák a legitimaci a protože platím mobilem… zkrátka, někam jsem peněženku založil. S všelijakými pocity jsem se tedy vypravil do vzdálené úřadovny. Náš obecní úřad měl ten den zavřeno a tak jsem si musel nejbližší Czech Point najít v hodně vzdálené vsi. Skvělá věc, tenhle Czech Pooint. Dodnes nevrle vzpomínám, jak jsem si byl pro výpis z rejstříku trestů osobně… někam na dvůr věznice na Pankráci. Pamatuju, že ten den pršelo a že nás tam byla fronta a tísnili jsme se pod převislým okrajem střechy, abychom nezmokli, než nám vydají papír. Tohle řeší Czech Point, budiž veleben.
Otázka ale zní, jestli obstojím s e-dokladem v mém mobilu.
Vešel jsem do úřadovny Czech Pointu. Za psacím stolem vlídná paní a co že potřebuju. Opatrně jsem se zeptal, jestli u ní obstojím s elektronickou občankou v aplikaci e-doklady, že potřebuju potvrdit podpis.
Něco jako stín přejelo po její milé tváři.
„Ano,‟ řekla. Znělo to, jako kdyby se ozvala ze dna hluboké studny.
Třeba je nastydlá, napadlo mě. Otevřel jsem mobil, našel e-doklady, aktivoval občanku: všechno tam bylo, občanka, její číslo, taky moje fotka tam je. Hrnu se k psacímu stolu.
Rozvážnými pohyby aktivovala ta paní počítač. Na displeji se otevřelo rozhraní. Na něm menu. V něm položka OVĚŘENÍ OP. Aktivovala ověření OP a objevil se QR kód. Taky pokyn, aby občan aktivoval ve svém e-dokladu párovací rutinu. Oba jsme přestali na chvilku při párování dýchat. Podařilo se.
Moc jsem jí děkoval za ochotu.
„Kdybych nezašantročil šrajtofli,‟ ptám se, „jenom byste si opsala číslo legitimace?‟
„Ano,‟ odpověděla.
„Ale tady je taky to samé číslo legitimace, proč to nejde opsat?‟
„To nesmím,‟ řekla paní a vypnula monitor, aby šetřila elektriku.
„Až budou volby,‟ řekl jsem, „budete občanky ověřovat taky tak?‟
„Nemluvte o tom,‟ řekla mi.
Tak jsem jen poděkoval a odešel a intenzivně při tom pomýšlel na dobrodiní digitalizace.
Psáno pro ČRo Plus