Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pane Vlk dnes je to na buracivy potlesk.

Greta v Bruselu. Lídři v Bruselu: "Greto, tady se nebojte. Tady jste mezi svými!". Tak si říkám, to nebylo ani za Nera. Nížina lidské civilizace...

Třetí dějství o Grétě si představuji jako její upálení na hranici. Jako čarodělnici. A možná společně s Uršulou Leynovou.

Vy optimisto!

Tak hlášky typu „políbila mu lemroucha” okořeňují každou hru. Ale opera je něco, co přesahuje vše, neboť to je totálně symbolický žánr, kde vše je symbolem – pokud ovšem v ní zpívají mimořádně disponovaní zpěváci. Libuju si v představeních, kdy, jak říká básník, dochází k „setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole“, tj. kdy se setkají amuzikální scénograf aj. s dirigentem. Viděl jsem např. v ND operu, kde nad zpěvačkou, která pěla jeden z největších operních hitů, létaly bombarďáky a kolem ní pobíhali jakoby římští legionáři v pumpkách a se špuntovkami. Jindy byl úžasný zpěv jakoby námořníků, kteří místo na moři veslovali v blázinci na postelích. Nejraději mám ovšem parodie, kdy nedávno jedna Mařenka – byly tam v jednom představení dvě Mařenky, které se střídaly – spadla z hromady pivních přepravek a zlámala si nohu, takže ji pak měla v sádře, a když se hádala s Jeníkem, tak mu s ní dupla na jeho nohu tak, že málem zazpíval dvoučárkované cé. Prostě nádhera, vážně.

Kdo neviděl klasiku aspoň před 60 lety, tak z dnešní verze nepochopí, o čem to bylo.

Milé děti. Tady vidíte, jak to dopadne, když se intelektuál stylizuje do třeskutě vtipného vidláka.

Ale zaplať pámbu za to. Bývaly doby, kdy podobný článek (vyšel dva dny poté, kdy Stalin dva roky vyprodanou operu shlédl) znamenal pro inscenaci šlus a přepracované uvedení až v r. 1961. A kdy autor této opery okamžitě začal balit na Sibiř.

Ten článek: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2015/US_40/um/Chaos_misto_hudby_CZ.pdf.

Řeč je o: Dmitrij Šostakovič: Lady McBeth Mcenského újezdu.

Pokud dramatická umění nekontaminují veřejný prostor, není co řešit.

Výtvarná mohou?

No jo, časy se mění, vkus publika taky, a dnešní lidé už ani v divadle nechtějí tleskat stejným vtipům, jako ty generace předešlé, protože už ani nechápou proč by měli.

Ono stačí připomenout ono TV představení (které je dnes už pár desítek let staré ) kde její protagonisté pokoušeli sehrát o sto let starší operu Prodaná nevěsta - ale nemohli se dohledat té nejlepší postavy, slečny Tamády.

Tehdejší publikum, po drobné nápovědě , ještě pochopilo o co jde a zasmálo se. I třeba proto že zrovna tahle árie byla tehdy natolik módní, že ji ještě po těch 100 let zpívali i zpěváci pop musíc...

Ale ty dnešní generace už by to asi nepochopily..

Proč bychom se netěšili..., to pravda je dneska už ztěží pochopitelně. Zájmy jsou jiné.