Porce humoru národa, který se – podobně jako my – umí smát i sám sobě. Zaslechnuto, zaviděno, přepsáno.
Švec Moric je ve městě znám jako odbojný duch. „Moric“, potká jej jednou rabín na ulici, „já jim nerozumím. Celý týden bouřej a křičej na ulici, že B-h není a že v něj nevěřej, ale když přijde šábes, obléknou se do svátečního a jdou do synagogy a tam se bijou v prsa a křičej více než ti druzí. Moric, řeknou mi upřímně, veřej voni v B-ha nebo ne? „Já věřím, že B-h neexistuje,“ krčí Moric rameny,“ ale může já vědět, jestli mám pravdu?“
Ortodoxní Žid překvapí velmi liberálního rabína své obce na nádraží, jak pojídá v bufetu trejfe – chlebíček se šunkou. Rabín je poněkud v rozpacích. „Dívíte se, že jím šunku?“ Na to pravověrný: „Ale vůbec ne, Já se jen divím, že jste u nás rabínem“.
Chudák se potřeboval poradit o čemsi s rabínem, ale musel čekat dvě hodiny, protože byl u něj na radu boháč. Konečně odešel, rabín přijme chudáka, dá mu něco peněz a slyšení je u konce. „S boháčem mluvíte dvě hodiny a se mnou jste hotov za dvě minuty“, vyčítá mu chudák. „Inu“, říká rabín,“ u tebe jsem věděl za dvě minuty, že jsi žebrák, ale abych se dozvěděl totéž od něho, potřeboval jsem na to dvě hodiny.“
Ve štetlu žije znalec talmudu. Moudrý, bohatý, laskavý a ctnostný člověk. Onemocní a je čím dál slabší. Významní mužově štetlu se shromáždí u jeho lože a chválí jeho ctnosti. „Takový výjimečný člověk, chytrý, dobrý, pohostinný – učiněný anděl.“ Umírající sebere své poslední síly a sotva slyšitelným hlasem zašeptá: „A co má skromnost? Na tu jste zapomněli?“
Pohádali se dva sousedé, pan Birnbaum a pan Goldstein, pohádali se tak strašně, že se jeden druhého vyzval na souboj. Byl dohodnuto, že proběhne v šest ráno na louce za mlýnem a jako zbraně zvolili pistole. Když přišla doba, je na místě pan Birnbaum se svým sekundantem, čekají čtvrt hodiny, půl, ale Goldstein nikde. Najednou se přiřítí posel s lístkem od pana Goldsteina. “ Birnbaum, kdybych se náhodou opozdil, tak si z toho nic nedělaj a klidně střílej.“
Ve štetlu žil Jicchak Apfelbaum, vzdělaný talmudista, ale smolař, který se nemohl za nic na světě nějak zmoci. Když něco dostal, hned to rozdal chudým či na dobročinné skutky a nic mu nezbylo. A ještě více jej mrzelo, že Moric Popper, chlap naprosto nevzdělaný, je bohatý. Jednou boháče potká a ptá se ho. “ Poslechnou, Popper, jak je to možný, že voni jsou tak bohatý a já se svou učeností jsem jako kostelní myš?“ „Jak chtěj zbohatnout,“ Popper na to, “ když všechno, co získaj, hned vydaj na dobročinnost. Když chce člověk zbohatnout, tak musí bejt prvních deset let svině.“ „No dobře, a co potom?“ ptá se Apfelbaum. „Potom? Potom si na to už člověk tak nějak zvykne.“
Vypráví goj Židovi židovský vtip. „To jdou takhle tři Židi lesem…“ Žid jej přeruší. „Tak především nikdy tři Židi, ale dva. A nikdy v lese, ale v kavárně.
„Jak se jim daří, pane Kohn?“ptá se pan Stern svého známého, kterého léta neviděl. „Špatně.“
“ A čím se živěj?“
“ Pronajímám okna.“
„Okna ? A na co ?“
“ Na průvody.“ “ A kde bydlej?“
“ V Maiselový.“
„Ale v Maiselový žádný průvody nechoděj?“
„Dyť jim říkám, že se mi daří špatně.“
Potká pan Kohn přítele Steina. „Věděj, co je novýho? Fleissig skočil z vokna !“ Stein na to: “ No, jestli si polepšil….“
Na svátek Jom kipur se má pravověrný Žid postit, vyznat se ze svých hříchů a odpustit svým nepřátelům. V tento den je v synagoze mladý muž, který se bije v prsa, hlasitě se modlí a volá k B-hu, pak začne plakat a bědovat, rvát si vlasy a překřikovat ostatní. Jeho soused v lavici to chvíli pozoruje. Potom se němu nakloní, poklepe mu na záda a vece. “ Pane, tady násilím nic nezmůžete“.
Bankéř Feiwel je na dovolené na Riviéře, když jej náhle zastaví dvě elegantní dámy a požádají jej o příspěvek na chudé. Bankéř bez váhání vytáhne šekovou knížku a vypíše na šek 100 dolarů. Dámy se rozplývají blahem. Za chvíli se jedna z nich vrátí a povídá. „Promiňte, ale zapomněl jste ten šek podepsat.“ “ Samozřejmě“, povídá Feiwel, “ ale jsem člověk, který se vyhýbá veřejným poctám. Chci zůstat anonymním dárcem.“
Moudrý rabín k Židovi, který se dělá okázale skromným. “ Nedělej se tak malým, vždyť nejsi tak velký!“
Tak shavua tov….
Článek Židovský humor LXXI se nejdříve objevil na Blogosféra.