Milí čtenáři Chechtavého tygra,
leckde už máme první poprašek sněhu a teplotu bod bodem mrazu, což někoho možná nepotěší, ale je to nevadí, že je zima je dobře. Z médií se neustále dozvídám jak zase pokročilo globální oteplování a že už za chvilku budu mít na zahradě vodu z tajících ledovců. Někdy se dokonce stane takový paradox, že mi je přes den venku kosa jak u Eskymáka na záchodě, pak si ale pustím televizní počasí a tam se dozvím, že mi vlastně bylo teplo, protože celoroční průměr je nad normálem. No nic, vezmu sekeru a půjdu naštípat nějaké to dřevo do kamen, oteplování neoteplování, určitě se bude letos hodit…
Díky za vaše zasílané vtipy na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Přijde Eskymák za místním knězem-misionářem a ptá se: „Přišel by do pekla i někdo, kdo nevěděl o Bohu a o hříchu?“
„Ne,“ povídá kněz, „pokud by o nich nevěděl, tak ne.“
Eskymák se zamyslí a zeptá se: „A proč jste mi o nich tedy řekl?“

Rus a Eskymák si vyjdou spolu na medvěda. Jdou tři hodiny a najednou medvěd! Rus vezme pušku, namíří, už už chce vystřelit. A vtom Eskymák řekne: „Nestřílej, utíkejme!“
Jak tak běží, už dobré dvě hodiny, Eskymák se otočí a medvěda zastřelí. Rus se ptá: „Proč jsem ho nemohl zastřelit už předtím?“
Eskymák: „Abychom ho nemuseli tahat tak daleko domů.“

Ptá se překvapený Eskymák své Eskymačky: „Čím jsi zabila toho medvěda, co leží před iglú?“
„Tím bumerangem, co jsi měl na posteli.“
Chlapák se rozlítí: „Ještě jednou mi šáhneš na ponožky a zlomím ti deku!“

„Řekni mi, miláčku, na co zrovna myslíš?“
„Na léto, na mořské vlny, rozpálený písek a žhavé slunce.“
„Já taky. A ještě na slunečník, pod kterým pijeme kávu a jíme zmrzlinu.“
„Fuj, zmrzlinu mi ani nepřipomínej. Já bych si dal třeba grog.“
„Ty bys pořád jen chlastal! To já bych si dala raději zmrzlinu.“
„Prosím tě, nekřič tak nahlas kvůli něčemu, co sama za chvíli budeš, a nedýchej tak zhluboka. Už nám pod tou lavinou dochází kyslík!“

„Jak jste se letos připravili na zimu?“ ptá se reportér v depu posypových vozů.
„Výborně,“ povídá hlavní technik, „utěsnili jsme v kanceláři všechna okna.“

Ve zprávách říkali, že by každý, kdo vyrazí na cesty v tomhle počasí, měl mít s sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač, tažné lano, baterku, hever a náhradní kolo... No, vypadal jsem ráno v autobuse jako pitomec...“

Přijde v zimě postarší pán domu z výletu a ptá se sám sebe: „Co jsem to chtěl? Aha, najíst se.“
Nají se a říká: „Ne, to není ono. Napít se.“
Napije se a říká: „Ne, to také není ono. Už to mám, chci se vykoupat.“
Vykoupe se a říká: „Ne! Už jsem na to přišel, chci si sundat lyže!“

„Tati, už mě to sáňkování nebaví.“
„Ale synu, jsi na čerstvém vzduchu, nenaříkej a táhni mě zase nahoru!“

„Kdes byla minulý víkend?“
„S přítelem na horách.“
„A bylo hodně sněhu?“
„Nevšimla jsem si.“

Najela jsem na dělenou stravu.
Řízek sním v kuchyni a salát v obejváku.

Prošla jsem si domácí lékárničku.
Podle ní má naše rodina v životě jen dva cíle - uklidnit se a neposrat se.

Moje mzda je hybridní.
Půlka na benzin, půlka na elektriku.

Zašel jsem do řeznictví - ty ceny!
Hovězí drahý jako prase.
Vepřový drahý jako kráva.

Vzkaz pro manžela: Jsem uražená,
tak jsem se šla projít s tvojí kreditkou...
Skoro jsem ti odpustila.

- Mamíí..., kolik let musím mít, abych mohl přijít domů, kdy chci?
„ Poslyš synáčku, tolik let nemá ještě ani tvůj otec!“

Etorrův postřeh:
Vedlejší fronta u pokladny postupuje rychleji.

O´Brienova varice:
Jakmile přejdete do vedlejší fronty,
začne postupovat rychleji ta, kterou jste opustili.
Z čehož vyplývá:
Ustavičným přebíháním se obě fronty promíchají a lidi začnou zuřit.

První zákon diskuse:
S blbcem se nikdy nepři - někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl.

Sattingerův zákon:
Když to zapojíte do zásuvky, běží to ještě lépe.

Einsteinův postřeh:
Pokud vycházejí matematické poučky ze skutečnosti, nejsou spolehlivé.
Pokud jsou spolehlivé, nevycházejí ze skutečnosti.