Milí čtenáři Chechtavého tygra,
určitě jsme všichni rádi za květnové volné dny, které se váží k významným událostem. A je dobře, že se Svátek práce i Den osvobození trefily do jarního měsíce, kdy je už hezky teplo, stromy si oblékly své zelené oblečky a hospůdky otevřely své zahrádky. Jenže přátelé, co v červnu? Nebo srpnu? To na nás žádný osvoboditel nemyslel a tak v těchto letních měsících doslova utřeme hubu. A to je škoda. Vyzývám tedy budoucí osvoboditele, adepty na upálení nebo rodiče, kteří se chystají zplodit nějakého mesiáše, myslete prosím na to, že v hezkých letních měsících jako je červen nebo srpen, nemáme žádný sváteční volný den. Zároveň bych rád pochválil Jana Husa a věrozvěsty, že se zachovali velmi zodpovědně a naplánovali si své významné milníky života na začátek července, na což se dozajista velmi těšíme.
Díky za vaše příspěvky zasílané na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Paní učitelka se ptá dětí, jak doma slavily osvobození.
“Ozdobili jsme okna vlaječkami,“ řekl Karlík.
To je hezké, na to učitelka.
“My jsme byli na hřbitově rudoarmějců položit kytičku,“ vyprávěla Maruška.
To je krásné, řekla učitelka.
“My jsme si hráli na osvobození,“ přihlásil se Pepíček.
Učitelka se divila, a Pepíček vysvětlil:
„Byli jsme u domovnice, tatínek ji přefik a já jí ukrad budík.“

Chlapi dostali mimořádné prémie a přemýšlí jak s nimi naloží.
„Hodíme si mincí, když padne orel, jdeme do hospody, když panna, půjdeme do nevěstince. Když zůstane stát na hraně, koupíme nějakou maličkost domů a když zůstane viset ve vzduchu, dáme prémie manželkám.“

Ve vrátnici na poliklinice
„Kde prosím najdu plicní ordinaci?“
„Po schodech v sedmém patře, výtah v rekonstrukci.“
„A když bych potřeboval na psychiatrii?“
„Tu máme na střeše bez zábradlí.“
„A vyšetření pro klaustrofobiky?“
„Dolů po schodech do sklepa.“

Čtyři psychiatři mi poslali žádost o přátelství na Facebooku.
Vy, krysy, kdo mě udal?!

Můj dobrý přítel, než se oženil, slíbil své nastávající, že se po svatbě bude mít jako v ráji.
Tak teď nechápu jeho ženu, že nadává, že chodí nahá, bosá a jí jablka.

„Tati, chci nový Iphone.“
„No, nejdřív řekni magické slovičko.“
„Andrea.“
„Počkej, proč Andrea?“
„To je přece tvoje milenka, tati.“
„A budeš chtít k tomu novému mobilu i nějaká hezká sluchátka?“

„Pane doktore, každou noc se mi zdá o veverkách jak hrají fotbal.“
„To není nic neobvyklého, dám vám na to tyhlety prášky.“
„Dobře, děkuji, ale začnu je brát až zítra, dnes se hraje rozhodující zápas.“

„Nechápu mami, proč si vždycky myslíš, když přijdu domů, že jsem opilá?“
„Protože jsem tvůj táta.“

Kolik feministek je třeba na výměnu žárovky?
Dvě. Jedna vyměňuje žárovku a druhá hlídá a kopne do rozkroku každého chlapa, který by jim chtěl pomoct.

Senilita je skvělá proto, že dárky si můžeš před sebou schovat sám.

Učitelka se ptá: „Pepíčku, proč jsi dneska tak smutný?“
„Protože maminka je v nemocnici a tatínek na policii“
„Tak to mě mrzí, tak když je to tak, nechceš jít raději domů?“
Pepíček přisvědčí, sbalí si věci a odejde.
Když je pryč, zeptá se paní učitelka děti: „A neví někdo z vás, proč je Pepíčkova maminka v nemocnici a tatínek na policii?“
Přihlásí se Anička: „Prosím, jeho tatínek je policista a maminka je zdravotní sestra.“

Vědci zjistili, že jeden panák zkracuje život o deset minut. Tak jsem to spočítal a podle toho jsem zemřel v roce 1567.

Na příjmu v nemocnici
„Toaletní papír s sebou máte?“
„Ano, mám.“
„Příbor jste si donesla?“
„Ano.“
„Pyžamo, ručník, přezůvky a pastu na zuby?“
„Ano, vše mám s sebou.“
„A ten chlap co tu je s vámi, to je kdo?“
„To je doktor, to pro případ, že byste ho tady taky neměli.“

Sestra na porodním: „A přejete si aby byl u porodu otec dítěte?“
Nastávající maminka: „Raději ne, nesnáší se s mým manželem.“

Dva policajti sepisují protokol u zřícené stíhačky.
„Hele, co mám napsat do rubriky Příčina nehody“
„Co já vím. Napiš, že se zlomila vrtule.“
„Co blbneš. Vždyť tohle je proudové letadlo.“
„Tak napiš, že vypnuli proud.“

Policejní nováček na první pochůzce. Ozve se vysílačka.
Policajt se hlásí krycím názvem: „Zde sokol, zde sokol, poslouchám“
Na druhé straně se ozve: „Jaké poslouchám. Hlas příjem.“
„27 tisíc hrubého.“

Dva studenti talmudu se dohadují, jestli se při studiu smí kouřit. A protože se nemohou dohodnout, jdou k rabínovi.
„Rabi, smí se při studiu talmudu kouřit ?“
„Ne !“ odpoví rabín rozhořčeně.
„Ty ses neptal správně !“ namítá ten druhý a jde za rabínem sám.
„Rabi, smí se při kouření studovat talmud ?“
„Ale jistě,“ rozhodne rabín.
(P.Červenka)

S pláčem přijde nedávno provdaná žena za rabínem. Bydlí se svým mužem u svého otce a oba ji bijí.
Rabín si předvolá otce :„U vašeho zetě mě to nepřekvapuje,“ říká, „to je známý krobián. Ale vy jste přece docela slušný člověk, proč svoji ubohou dceru tlučete ?“
„Rabi,“ odvětí ten muž „já to dělám jenom proto, abych potrestal svého zetě. Když on mi mlátí moji dceru, tak já mu zmlátím jeho ženu !“
(P.Červenka)

Dva studenti talmudu meditují : „Nerozumím tomu, proč zbožný Žid nesmí chodit bez pokrývky hlavy. V tóře o tom přece není ani slovo.“
„To je pravda, výslovně to tam nestojí. Ale tóra je plná nepřímých náznaků.
Tak třeba tam stojí: Jakob se vydal z Beer-Seby a putoval do Haranu. – Ty věříš tomu, že takový zbožný Žid jako Jakob by se vydal na tak dlouhou cestu bez něčeho na hlavě ?“
(P.Červenka)