Milí čtenáři Chechtavého tygra,
i když současná parna spíše vybízí ke flákání se u vody nebo pobytu v pěkně vychlazeném sklípku, nejlépe vinném, občas člověk potřebuje něco udělat, neřkuli vytvořit. Asi před půl rokem jsem koupil kovovou kozu na řezání dřeva od jedné věhlasné firmy, ale ke složení toho zázraku jsem se dostal až nyní. To, že tam chyběly šroubky a matičky již beru jako folklór firem jak ušetřit, kde se dá. Ale to, čemu nerozumím je to, že když už si zaplatím nějakého koumáka, aby mi sepsal návod ke složení výrobku, napíše to tak blbě, že musíte zapojit veškerý um, internet a manželku, abyste dosáhli kýženého výsledku. Například, proč v sumáři všech částí jsou tyto části popsané písmeny, nicméně na obrázku, jak to složit jsou použity číslice. Nezbývá, než brejlit do návodu, co která číslice znamená za písmeno. A pak tam miluji ty slovní obraty typu – polici na příčník jednoduše nasadíte. Osobně bych zakázal v návodech příslovce. Slova jako snadno, jednoduše nebo pohodlně dokáží bezradného montéra vytočit doběla. Navrhuji, aby, než se takový návod na sestavení výrobku pustí do světa, byl povolán generální ředitel firmy výrobek vyrábějící a bude zavřen sám do místnosti a ponechán svému osudu s výrobkem a návodem. Pokud jej do určitého času bez nadávek kletí a mdlob složí, je návod funkční a šup s ním do světa. Obávám se však, že bychom měli fatální nedostatek jakéhokoliv výrobku, který se prodává v rozloženém stavu. Naštěstí na Chechtavého tygra žádný návod nepotřebujete, stačí se v klidu usadit, nalít si sklenku dobrého Rulandského šedého a číst. Tak šup na to.
Děkuji za vámi zasílané příspěvky na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Přijde Karel do hospody a povídá: „Chlapi, řeknu vám skvělej vtip o policajtech.“
V rohu se kdosi zvedne a říká: „Pane upozorňuji vás, že já jsem policista.“
Karel na to: „Tak dobře, já ten vtip řeknu pomalu a dvakrát.“

Prodavač: „Bude to celkem 625 korun.“
Zákazník vytáhne krásnou nepomačkanou pětitisícovku.
Prodavač: „Promiňte, v poslední době máme tady v okolí potíže s padělateli, neměl byste menší?“
Zákazník: „Ale jistě.“ A položí na pult třítisícovku.

Povídá své manželce zpruzelý manžel ucucávající pivo z pullitru na lehátku u moře: „Stejně nechápu, proč lítáme takovou dálku, když takhle hnusný pivo mají i u nás v Brně.“

Před chvílí jsem zažil nejrychlejší přenos dat v životě, 128 GB za vteřinu.
Vysavač mi vcucl flešku.

„Prosím vás a odkud máte tolik peněz pane Kohn?“
„Ale, ukrývám jeden židovský pár ve sklepě a oni mi za to platí.“
„Ale vždyť válka už dávno skončila!“
„No to já samozřejmě vím, ale oni to nevědí.“

Volám kamarádovi a ptám se ho jak se má a co dělá.
Říká: „Pracuji na hydrotermálním zpracovaní keramiky, porcelánu, hliníku a oceli za těžkých podmínek.“
Byl jsem ohromen, je to borec. Ať později jsem zjistil, že myje nádobí horkou vodou pod dohledem své manželky.

Nikdy nikoho nenech o sobě říkat, že jsi debil.
Jsi.
Ale říkat to nemusí.

Přijde paní do Zverimexu a žádá si nějakého nejjedovatějšího pavouka.
Prodavač: „Ano jedovaté pavouky máme, ale záleží hodně na váze. Kolik váží váš pan manžel?“

U psychoterapeutky: „A vždy jste byla taková švihlá?“
Pacientka: „Ale ne, jenom v pěti letech jsem se praštila do hlavy o gramofon. Ale nic mi není. Nic mi není. Nic mi není. Nic mi není. Nic mi není.

Válí si takhle před sebou hovnivál svojí kuličku a tu ho potká jiný hovnivál a ptá se ho: „Jé, ty jsi si koupil Ferrero Rocher?“
„Ale hovno.“

Vlk si zálibně prohlíží svého právě narozeného synka.
„A jak má krásný očička a ten čumáček a ty zoubky a ty ouška. Ty ouška? Ty uši!!!
No počkej, zajíci!“

„Starala jsem se o tebe, i polévku jsem ti uvařila, když ti bylo zle.“
„Ne ne, ty to otáčíš. Nejdřív jsi mi uvařila polévku a pak mi bylo zle.“

Asi stárnu.
Dříve jsem měl peněženku plnou kondomů, kdyby byla nějaká akce.
Teď mám peněženku plnou slevových kupónů, kdyby byla nějaká akce.

Od té doby, co pracuji na své přehnané aroganci, stal se ze mě lepší člověk.
Dokonce lepší, než vy všichni dohromady.

Když si povídají dvě kamarádky u kávy o mužích, ďábel sedí v rohu a dělá si poznámky.

„Tak jsem se pohádala s manželem. Nevařím, neperu, neuklízím! Bože moc prosím, hlavně, ať se nechce zase usmířit!“

Svět už není jaký býval. Na dovolené v Chorvatsku jsem zjistil, že i ten slunečník na pláži vydělá za měsíc víc než já.

Návrat z dovolené do práce by měl probíhat tak jako když jde dítě poprvé do školy.
Dnes jen na hodinku, zítra na dvě a když budeš ještě brečet, pošlou tě domů.

Dnes jsme měli v práci školení o požární bezpečnosti.
Zeptali se mě: „Jaké kroky byste podnikl v případě požáru?“
Odpověděl jsem: „Pořádně dlouhé.“
Prý to nebyla správná odpověď.

Povídají si dvě vdané dívčiny: „Mám skvělého manžela, nepije, nekouří, nenadává, nepodvádí mě, na fotbal nechodí….“
„Ano? A jak dlouho je chudák v kómatu?“