Nedávno se na webu Neviditelný pes objevil povzdech, že už nejsou slyšet klasické anekdoty. Že už se nevypráví „potkali se Američen, Němec a Francouz“. Tak jsem zapracoval a vypotil jsem hned tři. Pointa první anekdoty asi není moje, ostatní - alespoň doufám - ano.

----

Potkají se Angličan, Němec a Rus a povídají si o politických vtipech.

Angličan: Nedávno jsem slyšel vtip o králi, a tak jsem se smál, že jsem se málem nedokázal napít svého čaje o páté.

Němec: Nedávno jsem slyšel vtip o Evropské unii, a tak jsem se smál, že jsem se musel úmyslně polít pivem, aby nebylo vidět, že jsem se smíchy pomočil.

Rus: Jednou jsem já sám v hospodě vyprávěl vtip o Putinovi, a tak jsem se mu smál, až jsem se celý měsíc za mříže popadal.

----

Na pláži v Karibiku se potkají dva pánové.

Dobrý den, já jsem z Izraele, vy asi také budete z daleka, že?

Já jsem z Belgie.

No to je báječné. Já jsem vlastně ještě nikdy blíže nepoznal žádného Evropana. A k tomu Belgičan jako můj oblíbenec Hercules Poirot!

Pane, já jsem Vlám, Poirot byl Valon. To ani pořádní Belgičané nejsou, to jsou odrodilí Francouzi, co by se měli vrátit domů. Belgičané jsme jenom my! Alláhu akbar!

----

Povídají si Američan, Francouzka a Rus.

Američan: Mně když upadne papírek od žvýkačky, než dopadne na zem, už je tam zaměstnanec údržby a papírek dá do koše.

Francouzka: Nedávno mi upadlo jablko, a než dopadlo na zem, už ho chytil pohledný mladík a podával mi ho.

Rus: Mně na Rudém náměstí upadla desetirublovka, a než dopadla na zem, dostal jsem ránu do hlavy a už tam nebyla.

Převzato ze stránky Paleta názorů a ptákovin Zdeňka Rollera