Buďte zdrávi příznivci Chechtavého tygra,
ono to s tím zdravím není úplně jednoduché a čím je člověk starší, tím to víc chápe. Určitě je mezi lidmi obrovská spousta těch „zdravotních“ fórů, tak jestli se chcete s nimi podělit, šup sem s nimi. Je vám stále k dispozici adresa mila@dronte.cz . Koneckonců, vidím posun i v tématech, když se sejdeme u kávy nebo něčeho ostřejšího. Už to není o tom, kolik kdo udolal děvčat a jakým fárem se projel, případně, kolik toho za víkend zdolal v baru, ale spíše se řeč točí kolem prášků, nemocnic, endoprotéz a dalších lékařských vychtávek. Já vím, není to radostné téma, ale proč si z toho neudělat srandu? Tak třeba někdy příště.

Dědeček ležel na smrtelné posteli a babička ho prosila : až budeš na onom světě, dej mi o sobě nějak vědět, dej mi znamení. Několik týdnů po pohřbu se dědeček v noci zjevil. Babička se nejdřív strašně lekla, ale pak se začala vyptávat, jak se mu daří v tom nebi nebo kdeže to je . „No, nestěžuju si. Ráno dlouho spím, pak se nažeru a pak si zašoustám. Z toho mi vyhládne, jdu zase něco sežrat a pak si dám šlofíka. Probudím se, zašoustám si a znova se pořádně nažeru. Pak si zaš...“
„Dost ! Takhle že to vypadá v nebi? „ „Já nevím, jak v nebi. Já jsem králíkem v Austrálii.“
(L.Schnitzer)

Manžel odjel na služební cestu a manželka přivítala milence. V nejlepším se ozval zvuk motoru a skřípění garážových vrat. Manželka strčila milence do skříně. Manžel vešel do ložnice:„Všude bordel a ty se tady válíš nahá?“
„Protože nemám nic na sebe.“
Manžel otevře skříň: „Ty že nemáš co na sebe? Jedny šaty, druhé šaty, třetí šaty, dobrý večer pane Novák,čtvrté šaty...“
(M.Florian)

Ptá se vlk Karkulky:
„Kam jdeš ty krávo?“
„Jakápak já jsem kráva, copak nevidíš? Červený čepeček, červené šatičky, červené punčošky, červené botičky a jdu za babičkou, jsem Karkulka!“
„A kdepak máš košíček?“
„Ježíš, já kráva, já ho zapomněla doma!“
(M.Florian)

Dotaz do radia Jerevan:
„Co mám dělat, abych měla prsa kolmo k tělu?“
Odpověď: „Choďte po čtyřech.“
(M.Florian)

Tento vtip je určen pro absolventy socialistického školství:
Jde večer slečna v Rusku březovým hájem, když se na ni vrhne parta mladíků a stáhne jí kalhotky. Slečna se strachy roztřepe.
Vůdce smečky zavelí: „Špinavý, dejte jí čistý!“
Celá rozklepaná se zeptá: „Kdo jste?“
Vůdce na to: „Timur a jeho parta!“
(M.Florian)

Beethovena opouští služebná: „Pane B., já už u vás nebudu, všude je bordel, po zemi se válejí houslové i basové klíče, celé i poloviční noty, dokonce i osminka se ve skříni najde. Takhle to prostě s vámi nejde.“
Beethoven: „Neopouštějte mne, vždyť vy jste moje inspirace!“
„Já vaše inspirace? Cha, cha, cha, chá!“
(M.Florian)

Plazí se tři slimáci po záhonu se salátem a najednou jeden z nich
exploduje. Zbývající dva se na sebe podívají: „Co to bylo?“, ptá se
jeden a druhý na to: „Asi muslimák.“
(P.Vileta)

Cvičení stíhacích pilotů, noční přistání. Celá letka už bezpečně
přistála a poslední je na řadě velitel.
„Tady věž, identifikuj se.“
„Hádej kdo.“
Dispečer zhasne světla na ranveji a do vysílačky „Hádej kam.“
(P.Vileta)

Vrtule je zařízení na předku letadla, určené k ochlazování pilota.
Jakmile se přestane točit, pilot se začne potit.
(P.Vileta)

Jeden hrozně starý od pilotů:
American Airways věži Frankfurt:„Přistáli jsme, kam máme rolovat?
Věž Frankfurt American Airways:„Rolujte ke stojánce č. 44“
American Airways věži Frankfurt:„Kde je stojánka č. 44?“
Věž Frankfurt American Airways:„Vy jste ještě nebyli ve Frankfurtu?“
American Airways věži Frankfurt:„Ale jó, byli, ve čtyřiačtyřicátém, ale to bylo na otočku a nepřistávali jsme.“
(P.Nesvara)

Let 645 řídícímu provozu: „Nemám žádné palivo, co mám dělat?“
Řídící provozu letu 645: „Okamžitě nahlaste svou polohu!“
Let 645 řídícímu provozu: „Stojím na stojánce č. 55 a už věky čekám na cisternu s palivem“
(P.Nesvara)

Potkají se dvě planety ve vesmíru: „Jak se máš?“
„Ále blbě, asi jsem chytla homo sapiens sapiens.“
„To máš blbý, ale nic si z toho nedělej, to přejde.“
(P.Nesvara)

Když bouchla atomová elektrárna v Černobylu byla to taková rána, že to probudilo v mauzoleu Lenina a o kousek dál taky Neznámého vojína.
„To byla ale šlupka,“povídá Lenin.
„ Was ist das „schlupka“?“ ptá se Neznámý vojín.
(M.P)

Oblíbená anekdota Jana Masaryka:
Prezident a celá československá vláda se všemi důležitými smlouvami odletí na mezinárodní konferenci. Cestou se letadlo zřítí...Hádejte, kdo se zachrání? No přece - československý lid!“
(M.P)

Víte, co je to recepce?
To je hostina, na které lid pojídá plody své práce ústy svých volených zástupců.
(M.P)

Jeden velikonoční
„ Ná, pi pi pi, ná,“ volala babička na kuřátka.
Když se kuřátka seběhla, hodila mezi ně babička ruční granát.
A do kuřátek jako když střelí…
(M.P)

Někdy v lednu 1939 žádá na úřadě pan Stern o vystěhovalecký pas. Pán za přepážkou, který ho osobně zná, se podivuje:
„Ale ale, pane továrníku, proč zrovna Vy, tak úspěšný člověk, chcete pryč? Takové, jako jste Vy, naše nová obrozená republika potřebuje!“
„Když já jsem slyšel, že Němci přijdou i sem, a pak začnou velké pogromy na Židy a na holiče..“
„Proč, prosím pěkně, na holiče?“
„A vidíte, to je ten důvod, proč chci pryč. Zatím se mě ještě nikdo nezeptal, proč na Židy.“
(M.Borýsek)

Někdy v roce 1952 popíjí americký vyslanec u OSN v přestávce mezi jednáními v tichu a míru svůj manhattan. Přisedne si k němu sovětský vyslanec, zjevně v družné náladě.
„Tak co, ctěný a važený pane kolego, pořád u Vás mlátíte čenochy po hlavách?“
„Ale to víte, snažíme se,“ nenechá se Američan vyvést z míry.
„A co ten Váš generalissimus, že prý zase odhaluje židovské spiknutí?“
Sovět se nasupí. „Pomluvy, nic než pomluvy! V žádné zemi se Židům nevede tak dobře, jako u nás! Třicet šest celých dvanáct procenta okresních komisařů strany jsou Židé, dvacet dva celých jedna procent universitních profesorů jsou Židé, črtnáct a půl procenta primářů v nemocnicích jsou Židé, a v houslové sekci Moskevské filharmonie jich je víte kolik? Čtyřicet devět procent!“ zakončí vítězoslavně.
„V orchestru Metropolitní opery je také mnoho Židů,“ opáčí klidně Američan.
„Kolik, kolik??“
„To JÁ ovšem nevím.“
(M.Borýsek)