Milí příznivci Chechtavého tygra,
dny jsou ještě jakž takž teplé, sluníčko svítí a globální oteplování nám šetří peníze za topení. Škoda jenom, že těch hub není zase až tak mnoho. A řeknu vám, sbírat houby, které neznáte je pěkná otrava. Tak pozor na ty, které by vás mohly vrhnout do halucinací nebo ještě hůř do penálu. K mému překvapení jsem zjistil, že třeba bedla má několik druhů a některé jsou i jedovaté. A já ty bedly vždycky tak rád, dokud jsem si myslel, že bedla je vždy jedlá. Tak není. Prostě vědění a poznání nám zužuje možnosti. Ale také šetří zdraví. Tak hezký víkend.
Díky za vaše příspěvky zasílané na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Karel říká manželce : „Jestli bude někdo volat, tak neříkej, že jsem doma.“
Zazvoní telefon, manželka ho zvedne.
Po chvíli mluvení povídá: „Manžel je doma.“
„Sakra, říkal jsem ti, abys nikomu neříkala, že jsem doma.“
„Uklidni se, to nebyl hovor pro tebe, ale pro mě.“

Už mám opravdu toho dost jak mí přátelé neustále nadávají na ceny, kafe za 70 Kč, oběd za 250 Kč, WC za 20 Kč, parkování za 100 Kč.
Prostě už nikoho nebudu zvát k sobě na návštěvu a hotovo.

SMS: !Mami, moc mě to mrzí, ale vipadá to, že jsem těhotná.“
Máma: „Děláš si prdel? Je ti sedmnáct, za dva měsíce maturuješ a napíšeš vypadá s měkkým i ?“

Můj kluk mi řekl, že je radost se mnou chodit, protože mi ke štěstí stačí, abych se dobře vyspala, najedla a sem tam šla na procházku. A mě došlo, že jsem v podstatě zlatý retrívr.

V dnešní době je opravdu nebezpečné napomínat mladé chlapce. Můžou vás kdykoliv praštit kabelkou do hlavy.

Inzerát: Prodám 4 +kk v Praze nebo vyměním za menší vesnici na Moravě.

Zvoní telefon, Pepa ho zvedá: „Haló… cože?!...A kdy se mu to stalo?… Tak náhle… To je tragédie. Vždyť byl ještě mladý a plný sil!“
Manželka se ptá: „Co se stalo?“
„Ale, kamarád se oženil“.
(J.Skalla)

Tip pro pány, jak si udržet spokojený vztah: Když se mýlíte, přiznejte to. Když máte pravdu. Držte hubu.
(J.Skalla)

Předseda nejvyššího soudu Petr Angyalossy byl vláčen v mediích za to, že na semináři vykládal tento vtip (nebo možná skutečný případ): U soudu se řeší znásilnění. Soudce: „Jak vás mohl soused znásilnit na žebříku? To jste se nebránila?“
Poškozená: „Nemohla jsem. Jednou rukou jsem se držela žebříku a druhou rukou jsem si držela vyhrnutou sukni.“
(J.Skalla)

Nejnovější sociologické průzkumy potvrdily, že nejoblíbenější fantazií ženy jsou dva muži najednou. Jeden vaří a druhý uklízí.
(J.Skalla)

Kohn a Stern přecházejí na červenou. Policista je zastaví a beze slova začne vypisovat pokuty. Stern tu svou beze slova zaplatí.
Kohn se ptá: „Pokutujete také válečné hrdiny?“
„To samozřejmě ne,“ zasalutuje policista a odchází.
„Voni byli ve válce, Kohn? A já o tom nic nevím?“ nestačí se divit Stern.
„Můžou bejt klidnej, Stern, nic jim neuteklo,“ vece Kohn. „Já ve válce nebyl, jen jsem se tak pro úplnost zeptal.“
(J.Skalla)

Je večer a jsi spokojená, protože si myslíš, že dnes tě už nic nenasere?
Zkus si plavky!
(J.Skalla)

Děti mají tvořit věty, kde se objevují slova „jelikož“ a „patrně“.
Přihlásí se Janička: „Jelikož je venku zamračeno, patrně bude pršet.“
Další děcka sypou z rukávu podobně geniální nápady, až se přihlásí Pepíček:
„Děda jde po dvorku a nese si pod paží New York Times.“
„Ale, Pepíčku,“ namítne kantorka, „tam není ani jelikož, ani patrně.“
„No, to taky není všechno,“ říká Pepíček a dodá: „...a jelikož neumí ani slovo anglicky, patrně se jde vysrat.“
(J.Skalla)

Mojše sedí s Betty v luxusním podniku, když tu Mojše praví v romantickém rozpoložení: „Betty, udělám tě nejšťastnější ženou na světě!“
Betty na to: „Budeš mi moc chybět.“
(J.Skalla)

Starosta malého izraelského městečka jde s manželkou okolo rozestavěného domu. Jeden z dělníků je vidí a zahlaholí: „Ahoj, Sáro, jak se máš?“ Sára se zastaví, představí oba muže a chvíli spolu hovoří. Pak se rozloučí a jdou dále. Starosta je viditelně zamyšlen. Sára na něj kouká a pak řekne: „Pusť to z hlavy. Je pravda, že jsem si na něj myslela, ale to bylo v době, kdy jsme spolu chodili na universitu.“
Starosta se ještě chvíli tváří jako bubák, ale pak se usměje a říká: „Stejně, jaké máš štěstí, že jsme se potkali. Představ si, dneska si mohla být manželkou stavebního dělníka.“
Sára se usměje znatelně víc:„Omyl, drahý. Kdybych si ho vzala, teď by byl starostou on.“
(J.Skalla)

„Haló panáčku, šel si se mnou zafilipínkovat,“osloví povětrnice starého pana Kohna na nároží vykřičené ulice.
On jen zavrtí hlavou, s hořkým úsměvem jí podá bankovku a pomalu odchází.
„A za co jako?“ volá za ním prostitutka: „Dyk nic nebylo!“
A pan Kohn jen přes rameno odtuší: „Za důvěru, děvče, za důvěru.“
(J.Skalla)