CHTIPY: Děda s vnukem jdou po ulici
Milí čtenáři Chechtavého tygra,
vaše líce může rozjasnit zpráva, že v naší malé zemičce byl povoleno od prvního října provoz vozidel s podmíněnou automatizací. Proč si myslím, že je to pro nás dobrá zpráva? Nu, roky se nám chýlí a někteří z nás mají dioptrie jako dna od pivních lahví. Visí nad námi ortel zákazu řízení. A třeba pro mě by to bylo dost nemilé, nejbližší městečko mám patnáct kilometrů. Takže autíčko se fakt hodí. Ale až doktor řekne: „Tak a dost!“ , může to ještě chvíli trvat a od podmíněné automatizace, kdy přece jen musíte na toho svého plechového miláčka dávat pozor neuplyne tak dlouhá doba a ta auta budou jezdit úplně sama. Tedy pro toho, kdo bude chtít. A také jestli nám takové auto naše děti nebo vnuci koupí. Anebo ještě lépe, nebude se muset kupovat, jenom do telefonu řeknete: Prosím přistavit auto ke mě domů v šest hodin ráno a odvoz k doktorovi do Horní Dolní a vozítko samo přifrčí, jenom vás trošku zkásne a pak zase odjede na dispečink. No, teď už tak trochu fušuji do řemesla Astonovi, ale chtěl jsem vám jen napsat, že se máme za chvíli opravdu na co těšit.
Díky za vaše příspěvky zasílané na mila@dronte.cz
Míla Pražák
Děda s vnukem jdou po ulici a uvidí třídní učitelku.
Děda: „Schovej se, dnes jsi nebyl ve škole.“
Vnuk: „Ty se schovej, měl jsi pohřeb.“
Dilema lepé děvy.
Můj přítel zjistil, že mám snoubence. A teď jsou na cestě ke mně domů.
Co budu dělat?
Asi zavolám manželovi.
Vracet se k exmanželce je jako sledovat pořád dokola horor a doufat, že nikdo neumře.
Přátelé, nevěřte všemu co jste o mě slyšeli. Ve skutečnosti jsem ještě daleko větší idiot.
„Mamí, mě ten guláš nechutná,“ stěžuje si malý Karlík.
„Nekecej a jez,“ odpovídá matinka, „za třicet let budeš pyskovat na svojí ženu jak jsem dobře vařila.“
Malá poznámka k tomu přechylování příjmení. Můj známý prohlásil, že raději bude souložit s Novákovou než s Novákem.
Kohn: „Moje žena je velmi vzdělaná, mluví třemi jazyky, hraje na housle a má celkový přehled ve filozofii.
Roubíček smutně přikývne: „Ta moje je taky škaredá.“
„A babičko jak jsi se k nám dostala?“ ptá se Pepíček
„Vláčkem Pepíčku, vláčkem,“ odpovídá babička
Pepíček se obrátí na tatínka: „Tak vidíš a ty jsi říkal, že jí čerti přinesli.“
Doktor sděluje manželce, že její muž již brzy umře a že by mu to měla nějak taktně sdělit.
Manželka uvaří výbornou večeři, přichystá vínečko a dezertík. Manžel si pochutnává, ale zdá se mu, že jeho milá není nějak ve své kůži. A tak se jí zeptá: „Prosím tě, proč tu pořád kroutíš těma očima? A proč máš v ruce ten metr?“
„Ále, jenom zjištuju, jestli se tady v kuchyni vytočí rakev.“
„Mám skvělý vynález,“ říká Kohn Roubíčkovi.
„Ale jděte a jakej?“
„Automat na holení, strčej do něj hlavu a šup šup, hned jsou oholenej.“
„To je ale pěkná blbost, vždyť muži nemají stejnou hlavu.“
Kohn se zasmuší, pak se mu rozjasní tvář a odpoví: „No před holením ne.“
Co je spokojený vztah?
Když ONA si dělá co chce a On dělá co chce ONA.
Přijde dědoušek od doktora a huláká na svojí stařenku: „ Hej hola, svlíkej se, doktor mi předepsal třikrát denně striptýz!“
„Ukaž dědku ten, předpis. No jó né striptýz, strepsils!“
Do obchodu vběhne žena oblečená jen dole v kalhotkách, v každé ruce drží nákupní tašku a zběsile se ptá prodavače: „Prosím vás, nenašla se tady sukně, které se držely tři děti?
Roubíček říká Kohnovi: „Věděj Kohn, říká se o nich, že maj celý, celičký tělo chlupatý jako opice.
„Věděj Roubíček, ta jejich žena je ale kleveta klevetná.“
Moje sousedka tak hlasitě křičela na svoje děti, že jsem si i já rychle vyčistil zuby a šel spát.
Když je ti třináct a už mícháš pivo s vodkou tak ve dvaceti budeš míchat písek s cementem.
Seděli jsme s kámošem v knajpě a naproti nám seděly dvě starý vožralý trosky.
Říkám kámošovi: „Takhle dopadneme za deset let my.“
A kámoš na to: „Ty vole, to je zrcadlo.“