Milí čtenáři Chechtavého tygra,

že se nám tento týden ta klimatická změna ale pomstila? Nevím jak u vás, ale u nás slovy klasika: „ Chčije a chčije.“ Ne že bych si chtěl stěžovat, vody v řekách bylo docela málo a spodní vody se také nijak nevyznamenaly. A pokud máte kolem domečku zahrádku a tam jezírko nebo studánku, víte o tom svoje. Ale šest stupňů po ránu není pravda na červen příliš mnoho. Ale je to dozajista důvod k tomu zatopit po čase v našem sporáčku na dřevo, který má okénko kde je vidět planoucí oheň. A to fakt stojí za to, sledovat roztančené plameny jak si pohrávají s polínkem. To klidně může venku i mrznout. Ale nebudu malovat čerty na zdi a přeji hezký víkend s teplem od krbu a Chechtavým tygrem.
Díky za vaše příspěvky zasílané na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Manželé spí ve své ložnici hlubokým spánkem spravedlivých a najednou z ničeho nic zvoní zvonek u dveří. Manželka se vzbudí a křičí: „Ježíšikriste, manžel!“
A manžel vyskočí z okna.
(P.Smital)

Život je jako řeka: plyne a hodně záleží na korytě.
(P.Smital)

Tajak židovská matka se doslechla, že její syn chodí s křesťankou.
Přiběhne za ním a podrážděným hlasem mu říká: Doslechla jsem se, že chodíš se šiksou! Jak jsi mi to mohl udělat?!
On tichým hlasem nesměle odpoví: Ale já jí miluji.
Jak jí můžeš milovat, vždyť v té holce není vůbec nic židovského!
Chlapec se začervená a praví: Občas ale ano, maminko.
(Z.Jemelík)

Optimista ví, že dvě a dvě jsou čtyři. Pesimista to ví také, ale domnívá se, že je to málo.
(P.Smital)

Pokud budete chtít meteorologa zavřít do vězení, nevadí mu to. Ví, že vždy dostane nějakou hezkou supercelu.

Když v baru smícháte colu s bílým rumem, dostanete cuba libre.
Když na Moravě smícháte colu s červeným, dostanete přes držku.

Čtyři Židé sedí v kavárně a hrajou karty. Najednou jednoho z nich raní mrtvice a je po něm. Co se dá dělat, někdo musí tu smutnou zprávu sdělit vdově. Po dlouhém přemlouvání nakonec Kohn souhlasí : „Šetrně ji na to připravím a povím jí to postupně.“
Tak jde k vdově a říká : „Nesu zprávu od vašeho muže, že hned tak nepřijde domů.“
„Ten lump !“, spílá žena, „zase sedí u karet a nechá se obírat o peníze !“
„Máte pravdu, už prohrál pětset zlatých.“
„Pětset zlatých,“ děsí se Židovka, „spravedlivý Bůh ať ho ztrestá, ať chcípne, bídák jeden !“
Na to Kohn :„Z vašich úst přímo k Bohu ! Právě umřel.“
(P.Červenka)

Psychiatr ještě docela nezkušenému manželovi: „Žijete stále ve stresu, odreagujte se, utopte své starosti a bude vám dobře.“
Mladík: „Když já manželku do vody nedostanu…“

Komerční rada Brunner věnoval žebrákovi, který tvrdil, že umírá hlady, větší sumu peněz. Když druhý den vejde do drahé restaurace, vidí tam toho žebráka u stolu jíst lososa.
„Jak to ? Včera jsem vám pomohl z nejhorší bídy a dneska si tu sedíte a jíte lososa ?“
„Já vám nerozumím. Když peníze nemám, tak lososa jíst nemůžu. A když je mám, tak lososa jíst nesmím. Tak mi řekněte – kdy vlastně mám jíst lososa ?“
(P.Červenka)

„To nechápu, co mají lidi pořád proti dnešní mládeži,“ říká stará Židovka. „Dřív byli mladí kluci mnohem drzejší, obtěžovali člověka na ulici ! Ale dneska se mi s úctou vyhnou.“
(P.Červenka)

Na židovském hřbitově pochovávají malé dítě. Matka běduje nad otevřeným hrobem :
„Můj milovaný synáčku, až budeš stát před tváří Nejvyššího, pros za své ubohé rodiče o hodně peněz a požehnané stáří. A popros ho, abychom mohli bohatě provdat obě tvé sestry a aby tví bratři Nathan a David dostali hodné a bohaté nevěsty. A aby tvého nejstaršího bratra Chaima pustili z vojny. A za svého strýčka Abrahama popros, aby se konečně uzdravil …“
Hrobník, opřený o lopatu, naslouchá litanii truchlící matky. Ale nakonec už mu to přece přijde příliš.
„Milá paní,“ povídá, „když má člověk na Všemohoucího tolik požadavků, tak neposílá malé dítě, tak jde sám !“
(P.Červenka)

Umře teta Sára, nejhorší drbna z celé rodiny. Rabín mluví nad rakví. Chválí láskyplnost zesnulé, její skromnost a zdrženlivost. Strýc Markus to už nevydrží : „Pojď,“ říká synovci Moricovi, „jsme na jiném pohřbu.“
(P.Červenka)

Jeden gój se ptal Žida :„Poslyš, proč je u vás v modlitebně tolik špíny ? A proč při modlení tak hlasitě křičíte ? My se modlíme klidně a potichu. A proč jsou vaše pohřby tak smutné ? U nás jsou pohřby slavnostní, zpívá se a zapaluje se spousta svíček.“
„To ti můžu vysvětlit,“ říká Žid. „U vás v kostele je čisto a u nás v modlitebně je špína, to je bohužel pravda. To je proto, že vy máte v domě ženu, náš Bůh ale žádnou ženu nemá, tak kdo by mohl tu modlitebnu uklízet ? Proč my při modlení křičíme a vy ne, to je taky snadno pochopitelné. Však víš, že náš Bůh už je velmi starý a nedoslýchavý, takže musíme křičet. Naproti tomu váš Bůh je ještě docela mladý, a tak s ním můžete mluvit potichu. A když říkáš, že naše pohřby jsou smutné a vaše radostné, to máš pravdu. Já mám taky větší radost z pohřbu křesťanského než ze židovského.
(P.Červenka)