Milí čtenáři Chechtavého tygra,
poprvé vás zdravím v právě narozeném roce a posílám první tygří pozdravení. A určitě jsme začali s dobrými zprávami. Mě zaujal humanoidní robot Atlas, který se představil v Las Vegas. To je takové to městečko s domečky bez oken, kde se hraje a hraje. Nicméně nyní tam byl veletrh a představili tam to, co už dávno funguje v
mnoha sci-fi filmech - šikovného robota pro všechno. Když jsem viděl jaké kousky onen strojek dokáže, přestal jsem mít strach o své nastávající stáří. Už vím, kdo mi nařeže dřevo, vypleje záhon, nakrmí psy a případně utře zadek. Robotí revoluce je tady! Jenom jsem zvědav jaké fóry bude umět vyprávět. Psaní Tygra by pak bylo jednodušší i v pokročilé demenci.
Díky za vaše příspěvky na mila@dronte.cz
Míla Pražák

Host vejde do super nově vybavené hospody, sedne na bar a všimne si,
že za barem je robot a ten ho vítá:
„Dobrý den, jsme moderní restaurace, vítám vás, jsem robot Charlie a budu vás obsluhovat.
Prosím sdělte výši vašeho IQ.“
Borec se zamyslí a řekne, že má IQ 150.
Robot naleje whisky a začne bavit hosta řečmi z astronomie, matematiky, historie, zeměpisu.
Chlapík poněkud nezvládá debatu a rozhodne se navštívit bar příští den zase s tím,
že robotovi sdělil, že má IQ 100.
Robot nalije whisky a začne debatu o autech, sexu a celebritách.
„Fajn“ řekne si chlapík a přijde třetí den a robot za barem se zase ptá na jeho IQ a chlapík odpoví, že má IQ 50.
Robot se zamyslí, naleje vodku a zeptá se : „Tak co, koho budeme volit, Turka?“

Dědeček končí léčení v lázních kontrolou u lékaře. Když odchází, ptá se ve dveřích:
„Pane doktore a můžu ještě milovat?“
„Ale ano, dědečku, ale už jenom svou vlast!“

Policajt kupuje od jiného policajta zahradu. Tak si ji tak prohlíží, drbe se za uchem a povídá:
„Moc pěkná zahrada, ale je moc velká.“
„Ale neblbni, sem dáš cibuli, tady mrkev, semhle slepice.“
„No tak dobrá, dohodnuto.“
Za nějakou dobu se zase potkají a ten prodávající se ptá:
„Tak co zahrada?“
„No perfektní. Cibule obrovská, mrkev až po pás, jenom ty slepice. Jestli jsem je nedal moc hluboko.“

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu: máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.“
Pacient: „Cože to mám?“
Doktor: „Kdo co má?“

Jakmile jsme rozdělali v krbu oheň, manžel rozdal rodině a hostům opékací tyče a buřty. Hned nato se ulicí přiřítili požárníci a zastavili o dva domy vedle. Všech deset nás vyběhlo ven, kde jsme potkali obyvatele hořícího domu, jak na nás znechuceně zírají.
Pak jsme si uvědomili že všichni pořád držíme ty opékací tyče s buřty …

Záletná manželka si užívá sex s černochem. Najednou se ve dveřích objeví manžel a říká: „Dlouho jsem tě podezříval z nevěry a teď je to tady - černé na bílém!“

Mladý muž kupoval své milé k svátku rukavice. Současně s ním mladá prodavačka obsluhovala dámu, která kupovala dámské kalhotky. Prodavačka omylem balíčky vyměnila. Mladík, aniž balíček otevřel, píše své milé: „Miláčku, k Tvým jmeninám Ti přeji hodně štěstí a zdraví. Dlouho jsem uvažoval, čím bych Ti udělal radost, až jsem si vzpomněl, co Ti na poslední schůzce chybělo. V obchodě měli ještě dírkované, ale ty jsem nebral, protože by Ti v nich byla zima a v létě je stejně nenosíš. Ty, které posílám, jsem zkoušel na prodavačce a moc jí slušely. Povídala mi, že jsou to nejlepší, co mají. Sama mi ukazovala své a říkala, že je má tři roky a prala je jen jednou. Kéž bych Ti je mohl navléknout a pohladit je, ač se o to budou pokoušet druzí. Před upotřebením do nich nasyp klouzek a foukni do nich. Nesvlíkej je na ulici a v autobuse, aby Ti vítr nepoškodil Tvou hladkou pokožku. Na návštěvě je nesvlíkej celé, ale jen do poloviny, jak se to teď nosí. Nezapomeň je někde! Až je budeš chtít čistit, tak je vyper a sedni si v nich na sluníčko. Až je budeš chtít vyhodit, tak je pošli mně, já si s nimi budu čistit brýle.“

Rozhovor v lese:
Ona: „Mám takovej blbej pocit, že mě chceš přefiknout!“
On: „Ani nechci.“
Ona: „Jen mě přefikni. Ať se zbavím toho blbýho pocitu!“

Rivka povídá Sáře: „Náš Mojše má tři doktoráty - z psychologie, z ekonomie a politologie“.
Sára na to: „No to musíte být na toho vašeho kluka moc hrdí“.
„To jsme“, povídá Rivka, ale pak zesmutní. „Ale co naplat, je stále bez práce.“
Chvíli je ticho, pak ale Rivce přeběhne po tváři záblesk pýchy.
„O práci přišel, to je pravda. Ale on, Mojšele, naprosto perfektně a přesně ví proč.“
(T.Vodvářka)

Po další a opakované návštěvě berního úředníka řekl pan Loewy nevrle:
„Půjde-li to takhle dál, bude brzy mé daňové přiznání odpovídat skutečnosti.“
(T.Vodvářka)

„Poslouchaj, Kretzmann, pročpak nosej poslední dobou takovej pesimistickej ksicht?“
„No, to bude asi tím, Kohn, že jsem půjčil sto tisíc jednomu optimistovi.“
(T.Vodvářka)

Rabbi Said a rabbi Tyros lamentují nad úpadkem světa.
„Nuže,“ hlásí skromně rabbi Tyros,“ například já jsem spal s mojí ženou až po svatbě. A vy?“
Rabbi Said se nepatrně ošívá: „Vím já? Jakpak se milostivá jmenovala za svobodna?“
(T.Vodvářka)

Po úspěšném přistání amerických astronautů na Měsíci Brežněv svolá své kosmounauty a prohlásí:
„Soudruzi, řekněme si to otevřeně: „Američané nás předběhli. Ale mi jim to nedarujeme! Poletíme na Slunce!“
Jeden kosmonaut se odváží zeptat: „Ale soudruhu generální tajemníku, na Slunci je taková teplota, že tam naše loď shoří ještě před přistáním.“
Brežněv na to: „I s tím jsem počítal - poletíte v noci!“

„Co vás trápí, milá paní?“
„Můj manžel, ale jinak jsem tu kvůli žlučníku.“