Nauč se smát, aniž bys plakal, je staré hebrejské přísloví. Další porce humoru, který je mi blízký.

Shira Sternová měla pocit, že její tříletý syn Benny je trochu jiný než ostatní děti, a proto ho vzala k psychiatrovi.
„Dobrá,“ řekl doktor, „zkusíme pár jednoduchých testů.“
„Řekni pár slov,“ obrátil se na Bennyho, „cokoli, co ti přijde na mysl.“
„Nevíš,“ zeptal se Benny matky, „chce logicky konstruované věty, nebo jen pár náhodných izolovaných slov?“

Šlojme si koupí v dražbě papouška. Přijde domů a papoušek začne najednou z ničeho nic křičet: „Pryč se Židy!“
Šlojme na to rozhořčeně: „Ten tak může něco říkat, s tím jeho nosem!“

Rabín Salomon v synagoze:
„A potom, když jeho manželka zemřela při porodu v jednom telavivském domě, modlil se k Bhu:
´Bože, udělej tak, že můžu nakrmit toto dítě a aby můj syn nezemřel!´
A Bůh se slitoval a naplnil jeho hruď mlékem a on nakrmil tak své dítě a ono nezemřelo!
… tak co? Máte nějaké dotazy?“
„Rebbe, proč by mu Bůh nedal jen nějaké menší peníze?“ ptá se Izák Kohn. „Na ženu, která by kojila a prodala své nadbytečné mléko? Mužovu postavu by tak Bůh nemusel zohavit.“
Rabín:
„Nevím, to nevím… Ale myslím si, že Bůh to odůvodnil asi takhle: 
´Pokud dokážeš učiniti hotový zázrak, tak proč riskovat s penězi?´“

V Palestině jsou židovští policajti a následkem toho také židovští zločinci. Jednou se motal po ulici jeden opilec a dělal rámus. Strážník ho napomenul:
„Nedělá se rámus a jde se domů.“
„Já nepůjdu,“ odvětil opilec zpupně.
„Legitimujte se!“ vyzval ho strážník.
„Nebudu se legitimovat!“
„Tak půjdete se mnou!“
„Nepůjdu s vámi!“
Strážník vytáhl revolver a namířil na výtržníka:
„Jménem zákona, půjdete se mnou!“
„Jménem zákona já s vámi nepůjdu!“
A tehdy zastrčil strážník revolver, položil si ruku na srdce a řekl prosebně:
„Abych tak zdráv byl, že půjdete se mnou…“
Opilec na to:
„Když jste přísahal, pane strážníku, pak se nedá nic dělat. Podvoluji se násilí…“

Přijel velice bohatý kovboj z Texasu, majitel velkého ranče, do Izraele, vešel do nejluxusnějšího podniku v centru města a povídá všem nahlas:
„Abyste věděli, jací jsme my Američané, tak platím každému tu nejlepší whisky!“
Najednou se všichni rozutečou dveřmi ven…
V baru až na barmana nezůstane jediné duše.
Kovboj se ptá:
„Řekl jsem snad něco špatného?“
„Ne, to ne,“ usmívá se barman, „oni jen běželi domů pro všechny své příbuzné.“