„Nauč se smát, aniž bys plakal“ říká jedno hebrejské přísloví. Židovský humor je specifický, je v něm obsažena moudrost, sebekritika i druh humoru, který chápou jen oni...a Češi. Další porce.
„Jé, maucta, Blum, tak jak jde život?“
„Ale, Steiner, ani se neptaj. já z té mojí jednou zešílím, představěj si, každou noc se jí zdá, že se vdala za milionáře...“
„Tak to jsou na tom ještě dobře, té mojí se tohle zdá přes den...“
Po příletu do Izraele, izraelská policistka kontroluje ruského Žida:
„Jak se jmenuješ?“
Muž jí mlčky podá navštívenku.
„Kolik ti je?“
Muž jí ukáže v pasu své datum narození.
„Máš příbuzné?“
Muž vytáhne z kapsy fotografii a ukáže jí policistce.
Kolega policistky se k ní nakloní a tiše radí:
„Hlavně se ho neptej, jestli je žid.“
Šestý den stvoření kouká Gabriel, jak Jahve modeluje jakousi nádhernou fascinující krajinu, s malebnými horami a úchvatnými skalami, utěšenými údolími, monumentálními pobřežními útesy a bělostnými plážemi...
„Tý jo! To je teda síla, Adonaj,“ povídá anděl, „co to jako má bejt?“
„To bude takovej můj majstrštyk pro Jehudim, víš? Dělám Izrael.“
„Fakt, šéfíku? Taková paráda jen pro jeden národ? Nebude to k těm ostatním nespravedlivý?“
„Ani ne, englchen. Jen počkej, až uvidíš, jaký budou mít sousedy.“
Tma jako v pytli. Pan Kohn je už skoro před svým domem, když ho najednou zastaví nějaké holohlavé individuum a řekne:
„Naval prachy, nebo ti ustřelím kebuli!“
„Prosím vás, počkejte,“ řekne pan Kohn, „dám vám všechny peníze, co mám. Ale aby moje žena věřila, že mě přepadli, tak mě, prosím, střelte jenom tak do kabátu.“
Roztáhne kabát a lupič ho prostřelí. Jednou, dvakrát... nakonec pistole cvakne naprázdno.
„Co se stalo?“ diví se pan Kohn.
„Došly náboje,“ vrčí rozmrzele lupič.
„Ale to pak promiňte! Když už na mě nemáte náboje, tak já pro vás nemám peníze! Poroučím se!“
Kornfeld s Blumem byli dobří přátelé, ale už léta spolu nemluví. Dalo by se říci, že spolu vášnivě nemluví.
Jednou přijde Kornfeld do kavárny - a jediné místo je u stolku, kde sedí Blum. Kornfeld si beze slova přisedne.
Za chvíli přijde nějaký člověk s kasičkou pro dobročinnou sbírku.
Blum vytáhne peněženku, demonstrativně dá do sbírky tisícovku - a čeká, jak se předvede Kornfeld.
Ten jenom prstem ukáže na Bluma a člověku s kasičkou povídá:
„To bylo za oba.”
(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)
*****************************
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora