29.3.2024 | Svátek má Taťána


CHTIP: Židovský humor XXVI.

26.10.2019

„Nauč se smát, aniž bys plakal“ říká jedno hebrejské přísloví. Židovský humor je specifický, je v něm obsažena moudrost, sebekritika i druh humoru, který chápou jen oni...a Češi. Další porce.

Kardinál cestou do katedrály přejel vozem Izáka Jochelese. Izák se oklepal a šel domů, k Sáře.
Sára to viděla z okna a povídá:
„Izák, ty seš ale debil. Přejede tě kardinál a ty vstaneš a jdeš, místo abys skučel, válel se a plakal. Podívej, Izák, já vo tom přemejšlela, ty máš trvalý následky. Pučíme si vod souseda vozejček a dáme to k soudu.“
Tak se taky stalo. Jocheles přijel na invalidním vozíčku, tlačen svou Sárou.
Po zvážení všech ohledů a pro i proti přiznal soud Jochelesovi 20 milionů korun. Před soudní budovou se k nim připojil kardinál a povídá:
„Já mám svý lidi, já vás dám sledovat, a jak jednou vstanete z toho vozíku ... to budete koukat!“
Jocheles se usmál a pravil: „My rovnou tady vodsuď jedeme do Lurd.“

Stein a Löwy se chystají na začátku normalizace k prověrkám.
„Poslechnou Stein, já nerozumím, jak je to s tou kritikou. Vědí kritika shora, kritika zdola a sebekritika..“
„Ale to jim milerád vysvětlim názorně. Vezmou tenhle kýbl, natočej do něj vodu a stoupnou si pod okno.“
Löwy to udělá, postaví se pod okno a Stein ho polije z jiného kbelíku.
„Viděj, to je kritika shora. A teď mi to vrátěj.“
Löwy chrstne vodu vzhůru, na Steina nedosáhne, ale zleje sám sebe.
„No viděj tak tohle je kritika zdola.“
Löwy naštvaně vyjde nahoru a praví:
„Já jsem takovel vůl, že jim na takovou blbost skočim“
„Prima, viděj,to je ta sebekritika.“

Doktor Feldman si všiml u svého nového pacienta, Chaima Yankela, mimořádně rudé pokožky.
„Vysoký krevní tlak, doktore,“ řekl Chaim Yankel, „rodinná anamnéza.“
„Z matčiny nebo otcovy strany?“ zeptal se dr. Feldman.
„Ani z jedné,“ odpověděl Chaim Yankel, „je to ze strany rodiny mé ženy.“
„Ale jděte,“ řekl doktor, „jak byste mohl mít ze strany rodiny své manželky vysoký krevní tlak?“
Chaim si povzdychl. „Asi byste se s nimi měl někdy seznámit, doktore!“

Do autobusu z Bnej Brak do Jeruzaléma naskočí na poslední chvíli velice spoře oblečená dívka a posadí se vedle ortodoxního studenta ješivy. Ten sáhne do tašky a podá jí jablko.
Dívka se na něj podívá a udiveně se zeptá:
„Proč mi dáváte jablko?“
Ješivebocher jí to vysvětlí:
„Eva, teprve když snědla jablko, tak viděla, že je nahá.“
Druhý den nastoupila do téhož autobusu táž dívka, tentokráte daleko slušněji oblečená, a posadila se vedle stejného studenta.
Jakmile dosedla, tak sáhla do kabelky a podala mu jablko.
Ješivebocher se podivil, proč mu i ona dává jablko.
A dívka mu to vysvětlila:
„Adam, teprve když snědl jablko, pochopil, že když chce žít, musí pracovat.“

„Izáku, musím odjet na služební cestu. Zvládneš to tu týden beze mne?“
„Sáro, snad se ještě dokážu postarat o tři děti!“
„Máme čtyři...“

Jeden vtip vztahující se k židovskému svátku:
Ptá se žena své přítelkyně: „Nevíš, ve kterém měsíci je pesach?“
Přítelkyně: „Nevím. Já vůbec nevěděla, že je Pesach těhotná.“

Sára, já se tak stydím,“ říká pan Kohn manželce.
„Proč?“ zajímá se Sára.
„Představ si, že Mojše Liebermann mě zve už na třetí pohřeb manželky a já ho zatím nemohl pozvat ani na jeden.“

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*****************************

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora