29.3.2024 | Svátek má Taťána


CHTIP: Židovský humor XXI.

3.8.2019

Nauč se smát, aniž bys plakal, zní staré přísloví. Takže pro své milé čtenáře další porce s úmyslem zpříjemnit dnešní den.

Sára se ptá manžela:
„Abram, jaké máš rád ženy- chytré, nebo hezké?“
„Ani chytré ani hezké, já mám rád jenom tebe...“

Farmář Moishe stanovil v poslední vůli, jak budou po jeho smrti rozděleny krávy mezi jeho tři syny. Rozhodl, že by bylo spravedlivé, aby jednu polovinu dostal nejstarší syn, jednu třetinu prostřední syn a jednu devítinu nejmladší syn.
Když Moishe zemřel, mělo stádo dobytka 17 kusů. Protože synové nedokázali krávy spravedlivě rozdělit, zavolali učeného rabína.
Ten po velkém přemýšlení odjel domů a vrátil se s jednou vlastní krávou, aby mělo stádo 18 kusů. Poté dal nejstaršímu synovi 9 krav, prostřední dostal 6 krav a nejmladší 2 krávy. Jedna kráva zbyla, tak si rabín svou krávu vzal zase s sebou domů.

Abram se ptá svého šéfa.
„Prosím vás, můžu dnes odejít z práce dřív? Manželka chce abych s ní šel na nákup.“
„Ne, musíte být v práci.“
„Velice vám děkuji.“

Harry Abramovitz se strašně moc chtěl stát členem Greenvale Country Clubu, snobského klubu, který nikdy nepřijal žádného Žida.
To Harryho vůbec neodradilo. Nejprve si úředně nechal změnit jméno Harry Moses Abramovitz na Howard Trevelyan Frobisher. Poté odletěl k plastickému chirurgovi do Švýcarska, který změnil semitský profil na nordický. Pak si najal učitele z Anglie, aby změnil jeho přízvuk typický pro Hester Street na melodicky dokonalý akcent Regent Street. Následně pomohl několika členům klubu v nesnázích, takže mu dlužili laskavost. Na oplátku ho doporučili za člena.
Dva roky po zahájení svého projektu se Howard Frobisher, rozený Harry Abramovitz, objevil před přijímací komisí. Předseda řekl:
„Uveďte prosím své jméno.“
Harry odpověděl s dokonalým oxfordským přízvukem:
„Howard Trevelyan Frobisher.“
„Jaké máte vzdělání, pane Frobishere?“
„Obvyklé školy: Eton ... Oxford ...“
A na závěr se předseda zeptal:
„A jakého jste náboženské vyznání?“
„Gój.“

Na zdi v Mosheho obchodě s nábytkem visí tři nápisy:
č. 1 - „Existují dva velmi dobré důvody, proč neproplácíme šeky. Buď vás neznáme, nebo vás naopak známe.“
č. 2 - „Máme dohodu se všemi místními bankami. Oni neprodávají nábytek a my neproplácíme šeky.“
č. 3 - „Nemůžeme za to, že naše konkurence má levnější nábytek. Oni nejlépe vědí, za co stojí.“

Jde rabín po Manhattanu a proti němu Roubíček. Roubíčka najednou zlomí hrozivý záchvat kašle, až se musí opřít o mrakodrap.
Rabbi k němu dojde a praví: „Roubíček, řeknou mi, že voni kouřej?“
„Nchojo urr kchmkchm, rabbi, už je to tak.“
„A kolik jich vykouřej za den, Roubíček?“
„Tak tři čtyři krabičky, rabbi.“
„A jak dlouho voni kouřej?“
„No, už dvacet let.“
Rabín se zamyslí, počítá a pak povídá: „... a věděj voni, že kdyby nekouřili, tak ten barák, co se vo něj tady opíraj ,už moh bejt jejich?“
„Věděj, rabbi, von je můj.“

Shavua tov.

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*****************************

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora