29.3.2024 | Svátek má Taťána


CHTIP: Židovský humor XIX.

8.6.2019

Nauč se smát, aniž bys plakal. Přináším další porci židovských vtipů pro své čtenáře, které ukládám do osobního blogu. K vyzvednutí a šíření dále uděluji povolení.

Šestý den stvoření kouká Gabriel, jak Jahve modeluje jakousi nádhernou fascinující krajinu, s malebnými horami a úchvatnými skalami, utěšenými údolími, monumentálními pobřežními útesy a bělostnými plážemi...
„Tý jo! To je teda síla, Adonaj,“ povídá anděl, „co to jako má bejt?“.
„To bude takovej můj majstrštyk pro Jehudim, víš? Dělám Izrael.“
„Fakt, šéfíku? Taková paráda jen pro jeden národ? Nebude to k těm ostatním nespravedlivý?“
„Ani ne, englchen. Jen počkej, až uvidíš, jaký budou mít sousedy.“

Paní Chava navštívila jednou zázračného rebeho, aby zde nalezla útěchu a pochopení.
„Rebe,“ řekla mu ta židovská mame, „jsem úplně vedle sebe. Jestli mě nezahubí, jak mě bolí záda, tak to bude od žaludku. Co já si s ním vytrpím, to se dá srovnat snad jen s tím, jak mě zlobí žlučník. Když mě ale popadne dna, tak zapomenu i na to revma, co mně kroutí ruce a nohy. Oči mě bolí, že nemohu číst - ale to bude asi od těch příšerných bolestí hlavy, co mě neustále berou a ne a ne polevit.“
Najednou se zarazí: „Rebe, oni jsou skutečný wunderrebe! Ta bolest hlavy mně úplně zmizela!!!“
„Nezmizela,“ heknul zázračný rabín, „ne, paní, nezmizela. Teď bolí ta hlava mně!“

Pan Kohn přijde v pátek pozdě odpoledne do pojišťovny, že chce uzavřít životní pojistku. Úředník si ho trochu s pochybami prohlíží a ptá se: „Pardon, kolik je vám let?“
Kohn odpoví: „Osmdesát!“
Úředník vysvětluje: „Víte, ve vašem věku to bude trvat déle a my za chvíli zavíráme. Přijďte prosím zítra.“
Kohn odpoví: „To nejde, my slavíme šábes.“
Úředník: „No, a my zase neděli. Tak přijďte prosím v pondělí.“
„To nejde. Tatínek má narozeniny.“
„To je neuvěřitelné - vy máte v osmdesáti ještě tatínka? To je úžasné, hezky to oslavte. A kolik tatínkovi je?“
„No, mně je osmdesát, tatínkovi sto.“
„No to je báječné. Tak přijďte v úterý.“
„To také nejde - dědeček se žení.“
„Dobré nebe - vy máte ještě dědečka?! Kolik mu je?“
„Mně je osmdesát, tátovi sto a dědečkovi sto dvacet.“
„Neuvěřitelné - a on se ještě ve sto dvaceti chce ženit?!“
„Was heisst - chce?! Von musí!!!“

Žid žádá lékaře o převoz do jiné nemocnice.
Doktor říká: „Co je problém? Je špatné jídlo?“
„Ne, jídlo je v pořádku. Nemohu si stěžovat.“
„Je to pokojem?“
„Ne, pokoj je v pořádku. Nemohu si stěžovat.“
„Je to personálem?“
„Ne, všichni jsou v pořádku. Nemohu si stěžovat.“
„Tak proč chcete jinam?“
„Nemohu si stěžovat!“

Přišel jednou jeden žid k rebe.
„Rebe, prosím vás, proč musíme pořád nosit kipu? Vždyť v Tóře není o ní ani zmínka.“
„Jak to, že není? Vždyť se píše ´... a vyšel Moše před lid´.“
„A kde je tam kipa?“
„A copak si myslíš, že by takový člověk jako Moše-Rabejnu vyšel před lid bez kipy?!“

Tak šalom a shavua tov.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)