Nauč se smát, aniž bys plakal, říká jedno přísloví. Židovský humor odráží složitost historie vyvoleného národa. Přináším svým milým čtenářům další porci oblíbených vtipů.
Protestanský kostel malého amerického městečka zchátral a je třeba postavit nový. Výběrčí peněz na nový kostel zabloudí i do krámu Žida Herschelmanna. Ten se rozpačitě škrábe na hlavě. Ti lidé, kteří vybírají na kostel, jsou všichni jeho zákazníci, a tak si nemůže dovolit jen tak je odmítnout. Na druhou stranu jak může on - ortodoxní Žid - věnovat peníze na stavbu nového kostela?
Vtom dostane nápad:
„To asi musíte nejdřív strhnout starý kostel?“
„Samozřejmě.“
„To taky určitě stojí fůru peněz.“
„Ano, tři sta dolarů.“
„Tak tady je maj!“
Pan Kohn je se svou ženou v Paříži. Večer chtějí spolu zajít do Moulin Rouge. Trvá celou věčnost, než je paní Kohnová hotová s oblékáním.
Kohn mezitím sejde do hotelové haly a čeká. Jak tam sedí, zahlédne jednu Pařížanku scházet po schodech - šarmantní, dráždivá, krásně vystrojená. Oči mu přecházejí. Pařížanka projde těsně kolem pana Kohna a zašeptá: „Tisíc franků.“
Kohn hbitě učiní protinávrh: „Pět set.“
Pařížanka pokrčí rameny a vyjde ven...
Večer sedí Kohn s manželkou v Moulin Rouge. Program již začal, když se prodírá nějaká dáma na prázdné místo po Kohnově levici. Je to ta šarmantní žena z hotelového vestibulu.
Posadí se, pozná Kohna, nakloní se, aby viděla, kdo sedí po jeho pravici a pak mu triumfálně pošeptá:
„Tady sám vidíš, cos dostal za svých mizerných pět set franků.“
Ve Vídni.
Pan Grün a pan Blau sedí v kavárně. Dovnitř vejde velmi atraktivní dáma.
Grün povídá: „Viděj tu zlatou brož? Tak tu má ode mě.“
Blau na to: „Podívaj na ten zlatý náhrdelník. Tak ten má ode mě.“
Pan Levy od vedlejšího stolu se k nim nakloní a vece: „Břídilové. Podívaj se na ty černý kruhy, co má pod očima. Ty má ode mě.“
Americký Žid chce jako turista do Izraele. Jeho přítel mu radí, co všechno si má prohlédnout:
„A jistojistě musíš ke Zdi nářků. Tam Židé pláčou.“
Američan dorazí do Jeruzaléma. Zapomněl ale, jak se zeď jmenuje. Zastaví taxi a poručí:
„Zavezte mne tam, kde Židé pláčou.“
A tak ho taxi po chvíli vyklopí před finančním úřadem.
Skončila druhá světová válka. V kavárně ve Vídni si pan Birnbaum přeje Völkischer Beobachter.
Číšník mu sdělí, že noviny už neexistují. To se opakuje každý den. Po několika dnech se číšník ptá: „Proč se každý den ptaj po těch novinách, když jim každý den povídám, že už nevychází?“
Pan Birnbaum odpoví:“Právě proto, abych to znovu a znovu slyšel.“
(Na vysvětlenou: šlo o nacistický plátek)
Tak shavua tov a dobrou náladu.
(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora