CHTIP: Židovský humor II.
„Nauč se smát, aniž bys plakal,“ říká jedno přísloví. Rovněž se říká, že židovský humor chápou nejlépe Židé a Češi.
Smyslem židovského humoru není jen pobavit a zpříjemnit posezení ve společnosti. Je rovněž reakcí, jak proměnit zoufalství v naději, pozorovat okolní svět se zdravou skepsí a odstupem a otupit ostří skutečnosti důvtipnou slovní hříčkou.
Uvádím pár židovských anekdot patřících do mých oblíbených.
Když pánové Klein a Goldberg otvírali svůj první nový obchod, rozhodli se z taktických důvodů napsat na vývěsný štít „O’Hara & O’Hara“.
Přišel první zákazník, chvíli zkoumal zboží a pak se zeptal:
„Mohl bych mluvit s panem O’Harou?“
Oba majitelé se na sebe podívali a jeden z nich povídá:
„Jistě, pane. A s kterým panem O’Harou byste si přál mluvit? S panem Kleinem, nebo raději s panem Goldbergem?“
Je sobotní večer a Sean sedí na baru v irské hospůdce v Cricklewoodu.
Hostinský se ho ptá, proč se tváří tak smutně.
„Musím úplně přestat pít irskou whisky.“
„Proč? Doktor zakázal?“
„Ne, protože každou sobotu večer jdu do hospody a vypiju půl láhve, vrátím se domů opilý, vášnivě pomiluju svou ženu, v neděli ráno se probudím a jdu do kostela.“
„Co je na tom špatného?“ zeptá se hostinský. „V sobotu večer chodí do hospody většina Irů, vypijí půl láhve dobré irské whisky, vrátí se domů opilí, milují se s manželkou a v neděli jdou na mši.“
„Já vím,“ říká Sean, „ale já jsem žid.“
Kohna opustilo štěstí. Byznys mu zkrachoval, manželka ho opustila, naboural auto. Nic se mu nedařilo. Ale jednoho dne při snídani si namazal chleba máslem a marmeládou a jak si chtěl z něj ukousnout, vypadl mu z ruky na koberec. Podíval se na zem a nemohl uvěřit vlastním očím - chleba oproti očekávání nespadl marmeládou dolů, ale nahoru. Honem běžel za rabínem zeptat se ho, jestli je to známka, že se mu štěstí vrací. Rabín odešel do své pracovny konzultovat Talmud a po nějaké době se vrátil s rozhodnutím: „Nevrací. Namazal jste si chleba na špatnou stranu.“
Miriam věděla, že návštěva kartářky je v rozporu s Tórou, ale stejně nedokázala odolat. Na doporučení kamarádky zašla za Madam Raisou. Věštkyně rozložila tarotové karty, chvíli váhala a pak řekla:
„Není mi to příjemné, ale mám velice špatné zprávy: Připravte se na to, že budete brzo vdovou. Váš manžel ještě letos zemře násilnou smrtí.“
Miriam, viditelně v šoku se chvíli dívala na své ruce, pak do plamene svíčky. Dlouze váhala, jestli má položit ještě jednu otázku, ale prostě potřebovala vědět podrobnosti. Nakonec se zhluboka se nadechla, podívala se Raise do očí a roztřeseným hlasem pronesla:
„A projde to mé matce?“
Starý Kohn umíral a pozval si ke smrtelné posteli svého obchodního partnera pana Steina:
“Mám stříbrný servis pro dvanáct osob,“ povídá mu, “ze kterého někdo tři kusy ukradl. Až umřu, přenechám ti ho, ať je servis zase kompletní...“
Notář čte Rabinovičově rodině Rabinovičovu závěť: „Plně při smyslech a zdravém rozumu jsem všechny peníze utratil ještě před smrtí“.
Arje a Dvojra, mladý religiózní pár, čekají své první dítě. Na Dvojru přijdou kontrakce zrovna na šábes, musí se volat taxi do nemocnice a aby nebylo porušení šábesu tak hrozné, trvá se na tom, aby taxikář nebyl žid. Taxi vzápětí přijede, ale hned, když nastoupí oba dva do taxíku, z mikrofonu od dispečera se ozve:
„Hej, tak už vezeš ty dva antisemity?“
Tak přeji všem svým čtenářům pěkný víkend a shavua tov.
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora
(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)