Roubíček zvoní v pět ráno u rabína, který se za chvíli objeví v županu a rozespale se ptá:
„Co je?“
„Rabi, omlouvám se, že ruším, ale jaké požehnání se říká před pitím kávy?“ ptá se Roubíček. Rabín se chytí za hlavu a povídá mu:
„Baruch ata ha-Šem, Elehejnu melech ha-olam, mechaje ha-metim. Požehnaný jsi Hospodine, vládce světa, který oživuješ mrtvé.“ Dobré ráno všem!

Potká Roubíček Kohna:
„Jak se mají, pane Kohn? Slyšel jsem, že se prý oženili?“
„Ale ano, oženil.“
„Poslouchají, a jsou spokojeni?“
„Ale ani ne, okna jsou do dvora.“

Kolem zasmušilého Berkowitze projde známý a prohodí: „Šalom, Arone. Jak jdou kšefty?“
„Po celý rok prachmizerně, Maxi,“ pohlédne na rozveseleného Löwensteina. „Ale nyní mám konečně vyhlídku na dobrý obchod.“
„Gut. A jak jsi to dokázal?“
„Přestěhoval jsem se – a teď mám z okna výhled na úžasnou cukrárnu, kde si zákazníci podávají dveře.“

„Izaku, prý se budeš ženit. A kdo je ten šťastný?“
„Matky“

Rabbi Goldstein má se Sárou dvě krásné dcery, ale stále touží po synovi. Až konečně Sára počne a za devět měsíců volají rabbimu z porodnice:
„Rebe, máte syna!“
Rabbi celý rozradostněný běží do porodnice, najde tam Sáru se synem, ale ten je - jak to říct - no prostě ošklivý.
Rabbi na něj kouká, vzpomene si na své dvě krásné dcery doma, znova se na něj kouká a pak udeří na Sáru:
„Sára, že tys mi byla nevěrná?“
Sára se choulí na posteli: „Tentokrát ne...“

Farář, rabín a imám přijdou do baru v New Yorku. Barman je zmerčí a povídá:
„A to je co? Nějakej vtip?“

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora

****************************

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)