Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tak jsem se těšil, že pan Vodvářka se se svým typickým sžíravým nemocným pahumorem, s nímž opakovaně tepe do pana prezidenta Zemana a pana prime ministra Babiše, pustí i do sexuálního predátora Feriho - a ono nic! Že by nevinný až do pravomocného odsouzení? A že by někdo pravomocně odsoudil za Vodvářkou přičítané zločiny prezidenta a ministerského předsedu? P.s. Ty dnešní "vtipy" jsou jako vždy bezcitné, zcela nehumorné, moci a peněz chtivé, hlavně někoho dostat, přečůrat, ponížit.

Ale ne, buďme k panu Vodvářkovi spravedliví a vlídní. Nevím jaký je oficiální výklad vzniku židovských vtipů, ale mnoho naznačuje knížka "Ze starých pražských šantánů" od V.V.Tomka, zřejmě nikoli toho známého historika. Nedatováno, psáno ale už ve 20.letech jako vzpomínka na zašlé časy. Jako mnoho v té době a dlouho potom, i tady byla inspirace starou Vídní a kupodivu v době youtube zjišťujeme, že před první válkou to bylo podobné i v Paříži.

Ale o co jde. Na pódiích lidových scén existovalo mnoho parodovaných typů, od podváděného manžela přes hokyni na trhu, Girgl-kavalíra až k tomu Židovi. Každý byl něčím typický a židovské postavy právě tím, že byly "bezcitné, zcela nehumorné, moci a peněz chtivé, hlavně někoho dostat, přečůrat, ponížit". Viz kuplet "Já jsem Žid a kdo je víc?". Nakolik to odpovídalo zkušenosti ze všedního života, těžko si troufnu posoudit. V Mužích v offsidu Hugo Haas asi dost realisticky ukazuje širší židovskou rodinu a bez jakéhokoli hodnocení byla prostě jiná než rodina česká nebo německá. Ze šantánů se to - domýšlím se - dostalo do různých tištěných humorů a protože doba byla drsná, lid se té židovině smál. "Židovská moudrost", pěkná moudrost, ha ha ha. Pardon. Třeba Lada před válkou kreslil vtipy se stejnými asyrskými tvářemi, jaké o pár let později shlížely ze stránek Arijského boje. Po válce - opět se domýšlím - to všechno bylo nutno nějak neutralisovat a najednou ta židovská moudrost byla bez uvozovek. Dnes doba pokročila a co se kdysi zdálo být bezcitné, stalo se normou. Ale jsem rád, že sem ty vtipy pan Vodvářka dává. Na rozdíl od anekdot třeba na Angličany nebo Skoty s jejich duchem nedokážu souznít, ale řekněme, že podávají obraz lidí už zmizelých a doplňují obraz světa.

Ten uprostřed sedí na jednoho z bývalých ministrů zdravotnictví. Byl tam jen chvíli, jak se jen jmenoval?

Ať počítám, jak počítám, je jich tam osm.