Jistá židovská máma darovala synovi k narozeninám dvě kravaty, puntíkovou a pruhovanou. Druhý den se synáček objeví v puntíkované. Matka vyjede:
„A co ta pruhovaná? Ta se ti nelíbí?“

Paní Ester Rosenthal spatřila, jak na bohoslužbu přišel do templu neznámý, velmi mladý, od pohledu sympatický muž. Hned se mu běžela představit.
„Jsem Ester Rosenthal, mladý muži. Vy jste tu nový, že?“
Mladík mile odpověděl: „Těší mne, že vás poznávám. Jmenuji se Melvyn Schönfeld, pocházím z Londýna a právě jsem se přistěhoval.“
Ester Rosenthal byla zvědavá: „A kdepak máte rodinu?“
Melvyn ochotně odvětil: „Rodiče zůstali v Londýně. A já jsem svobodný.“
Ester kula železo: „A tak to vás musím pozvat, abyste poznal naši Goldu!“
Melvyn ji rychle přerušil: „Vážená paní, to by bylo maření času. Víte, já jsem gay.“
Ester Rosenthal nebyla nikterak zaskočena: „Ale, to není žádný problém! V tom případě musíte poznat našeho Davídka!“

Sára vtrhne do pracovny svého manžela:
„Alexi, nech na chvilku té vědy! Jsi také rodič, ne? Promluv si se Sašou jako otec se synem, jinak se ožení s první holkou, kterou potká!“
Otec přijde do pokoje k synovi:
„No, víš, synku. V ambientní societě se vyskytuje koexistence diferencovaných podmnožin opačných genderů. Například podmnožina jedinců způsobujících zvýšenou erektilní funkci a podmnožina osob kongruentních s tebou v plánu výchovy potomků. A tvoje behaviorální aktivita nemusí být nutně mono-vektorová…“
„Mami, přelož to, prosím…“
„Tatínek chce říct, že vůbec není nutné, aby ses ženil, když si chceš zašukat.“

Pan Finkelstein se stal čerstvým důchodcem, a tak měl najednou moc času a napadaly ho všelijaké myšlenky. Jednoho dne se zeptal své ženy:
„Poslyš, Sáro, nejsem už žádný mladík a stát se může všelicos. Co uděláš, až zemřu?“
Sára chvíli přemýšlí a pak povídá:
„Takový velký dům, nechci se ale z něj stěhovat. Mohla bych tu bydlet s dalšími ženami podobného osudu. Stárnu, tak by mohly být mladší, aby se mohly o mne postarat. Ale, co bys dělal ty, drahý. kdybych odešla před tebou?“
Pan Finkelstein se zamyslí a povídá:
„Asi něco podobného.“

Hava Bromfeldová věšela manželovo sako na ramínko a při tom našla na rameni dlouhý šedivý vlas. Strašlivě se rozčílila:
„Mám tě,“ začala ječet jako jestřáb při střemhlavém útoku, „zase jsi byl u své matky, aby tě politovala!“

Mojše je v New Yorku na obchodní cestě. Třetí noc se vrací do hotelu v opravdu mizerné náladě. Cesta probíhá dobře, obchodní jednání jsou úspěšná, ale cítí se hrozně osamělý – chybí mu žena Sára.
Vytáhne z nočního stolku Bibli od Gedeonů a na první straně čte:
„Jsi nemocný, čti Žalm 18.“
„Máš starosti, čti Žalm 45.“
„Jsi osamělý, čti Žalm 92.“
„Jsi …“
To je ono! Nalistuje Žalm 92 a začne číst. Když se dostane na konec, je tam někým dopsáno:
„Cítíš se stále osamělý? Tak proč nezkusit zavolat Lily 202-123-1234

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora

****************************

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)