Veronika a Michal jsou oba pacienti v blázinci.
Jednoho dne se procházejí okolo bazénu a vtom Michal náhle skočí do vody. Potopí se jako kámen a nevyplave. Veronika okamžitě skočí za ním, aby ho zachránila. Ponoří se na dno a Michala vytáhne ven.
Když se o tomto hrdinském činu dozví ředitel, okamžitě dá příkaz propustit Veroniku z ústavu, protože poznal, že je duševně naprosto stabilní a příčetná.
Jde tedy k ní, aby jí sdělil velkou novinu:
"Veroniko, mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Nejprve dobrá zpráva, a sice můžeš opustit ústav, neboť jsi byla schopna zachránit jinému pacientovi život. Myslím tedy, že jsi opět mentálně v pořádku.
Špatná zpráva je ta, že Michal, kterého jsi zachránila, se krátce poté oběsil v koupelněna na pásku z kalhot. Je mi to líto, je mrtev."
Veronika se na něho krátce podívá a prohlásí:
"On nespáchal sebevraždu, já ho tam pověsila, aby uschnul."

***

Psychiatr sedí u sebe v ordinaci. Pacienti nechodí, nikdo nevolá. Zkrátka nuda. V tom se otevřou dveře a do nich vleze po čtyřech muž s drátem mezi zuby, v rukou má zvláštní předměty a ještě za sebou po chodbě něco táhne.
Doktor na něj:
"Óóó, kdopak se nám to plazí na návštěvu? Není to snad maličký hádek? Tak se doplaz a vítej, malý hádku, doktor ti pomůže."
Osoba na čtyřech však zakroutí nesouhlasně hlavou.
"Ááá, tak ty jsi tedy malá želvička, která se sem vleče na slovíčko?"
Osoba na čtyřech opět nesouhlasně zakroutí hlavou.
"Tak kdopak tedy jsi? Že by snad malý červíček?"
Muž pustí z pusy drát a povídá:
"Jděte do prdele, doktore. Já jsem váš informatik a natahuju vám tu síťový kabel."