Sedí chlapeček u žumpy a usedavě pláče.
Jde okolo policista a říká: "Proč pláčeš chlapečku?"
Chlapeček říká: "Spadla mi do žumpy matka!"
Policista se tedy svleče, skočí do žumpy, hrabe, po nějaké chvíli se vynoří a říká, že tam nic není.
A chlapeček povídá: "Tak to je mi ten šroubek na hovno."

Z operačního sálu vyjde unavený doktor, na lavičce ho čeká zkroušený mladý muž.
"Pane, vaši ženu se nám podařilo stabilizovat. Bohužel, upadla do komatu a prognóza v takových případech je, že tento stav může setrvat i několik desítek let. Manželce budete muset 3x denně podávat umělou výživu hadičkou, vždy po pár hodinách ji musíte otočit, aby nedocházelo k proleženinám, měnit jí savé vložky na malou potřebu, umývat ji po velké a přitom k ní něžně a laskavě mluvit, protože je celkem možné, že bude všechno vnímat a slyšet.
Po 20 letech se může stát, že se na chvilku probere, otevře oči, pozná vás, usměje se a znovu upadne do komatu na dalších 20 let."
Doktor chvíli pozoruje mladého muže, který postupně bledne, zelená a jinak mění barvy. Potom ho kamarádsky poplácá po zádech a říká:
"Nebojte se! To byl jen žert. Samozřejmě umřela..."