28.3.2024 | Svátek má Soňa


CHTIP: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

16.5.2009

Lea volá svému muži do práce: "Můžu na tebe chvilku mluvit, Iciku?"
Icik je nervózní: "Teď opravdu není vhodný čas."
Lea se nedá: "Ale to zabere jen minutku!"
Icik na to: "Já znám tu tvoji minutku, Lea. Teď fakticky nemůžu."
Lea na to: "Ale já ti potřebuju říci jen dvě věci. Jednu dobrou a jednu ne tak dobrou."
Icik na to: "Připravuji se na redakční poradu. Fakticky se nemohu zdržovat. Řekni to jednou větou, víc času nemám."
Lea na to: "O.K. Tak ty airbagy v tom našem novém autě fungují perfektně."

Pošťačka zvoní u dveří. Otevře jí malý, snad sedmilety chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem v puse. Otřesená pošťačka se ptá:
"Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?"
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, oklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
"Co myslíš? Jsou?"

Panu Novákovi to v posteli moc nejde.
Paní Nováková: „A eště mi vyčítej, že se netrefím do garáže!"

Přišel domů notně opilý manžel a povídá manželce:
"Tak sakra, kdo je tady hlava rodiny!"
Manželka mu dá facku a muž na to: "To už se nemůžu ani zeptat?"

**********

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

Krátce poté obdržel doporučený dopis, ve kterém byl požádán o vysvětlení, proč nebyl schopen vyplnit a doručit prohlášení o dopadu projektu na životní prostředí. Po dlouhém vysvětlování mu bylo zpětně vydáno povolení pro realizaci projektu, nicméně aktivisté Greenpeace osobně napadli rozhodnutí u Ústavního soudu, a proto se finální rozhodnutí mělo vztahovat pouze na část nebe. U soudního slyšení se Boha zeptali, proč začal právě zemí. Odpověděl, že chtěl být pouze kreativní.

A poté Bůh řekl: "Budiž světlo.“

Ministerští úředníci chtěli okamžitě vědět, odkud bude světlo pocházet a jakým způsobem bude zaručena jeho kontinuální dodávka. Bude zapotřebí zahájit povrchovou těžbu? Co tepelné znečištění? Co karbonové stopy? Bůh jim trpělivě vysvětloval, že světlo bude emitovat obrovská ohnivá koule. Dostal tedy přechodné povolení - za předpokladu, že v průběhu celého procesu nebude vznikat žádný dým. Úřady rovněž požadovaly vydání stavebního povolení. Z důvodu úspory energie bylo také požadováno, aby ohnivá koule minimálně polovinu času nesvítila. Bůh souhlasil a dohodli se na tom, že když se bude svítit, bude se tomu říkat 'den', a když se svítit nebude, přijde 'noc'. Úředníci odpověděli, že je zajímá ochrana životního prostředí a ne hraní se slovíčky.

Bůh řekl:"'Nechť Země rozkvete zelenými rostlinami a sémě života nechť od obzoru k obzoru je zaseto."

Ministerstvo životního prostředí souhlasilo - za předpokladu, že budou použita pouze geneticky nemodifikovaná semena. A Bůh hovořil dále: 'Nechť z vody vyjdou tvorové, již na zemi i ve vzduchu pohybovati se budou.' Úředníci ho upozornili, že pro takovéto aktivity je nezbytně nutné získat souhlas ministerstva zemědělství, komise pro ochranu lesů a půdy a občanského sdružení Děti Země, které si nárokovalo dědická práva. A pak už vše šlo hladce - až do doby, kdy Bůh oznámil, že deadline projektu je za šest dní. Úředníci ho upozornili, že projednání žádostí o výjimky a posouzení dopadů na životní prostředí bude trvat minimálně 200 dní. Poté se uskuteční veřejné slyšení, po kterém bude následovat veřejná diskuse, a pak nastane dvanáctiměsíční zkušební lhůta, ve které se k dané záležitosti budou moci vyjádřit občanská sdružení, a potom...

Potom Bůh stvořil peklo.

**************

Kamarádka navštíví kamarádku. Ta sedí v kuchyni skleslá, celá uplakaná.
„Co je, co se stalo, co brečíš?“
„Ále, pojď se podívat …“
Odvede přítelkyni do ložnice. Tam na posteli leží její manžel – mrtvý.
„Proboha, co se stalo? Vždyť jsem vás viděla spolu ještě odpoledne ve městě, ještě na mě mával.“
„No právě. To jsme mu šli koupit boty. Znáš mužský. Vybral z regálu první zleva a už se hrne k pokladně. Povídám, zkus si je. Tak jednu obul, že jako dobrý a zase že hned zaplatí a jdeme.
Povídám, zkus ještě tu druhou. Každá noha je jiná. Držkoval, ale obul obě a zase že prej v pořádku. Říkám, projdi se v nich, jestli jsou ti pohodlný. Udělal pár kroků, a že dobrý. Zaplatil, jdeme domů. Tady si ty boty obul a povídá – ty, mámo, mě ty boty nějak tlačej – no nezabila bys ho?“