Hajný postřelil Ferdu v lese. Celá kauza se dostala až k soudu.
Předseda senátu vyslechl nejprve hajného.
Hajný: "Pane předsedo, bylo to jako normálně. Jdu po lese, slyším kukačku, tak sem po ní bouch. No, jak jsem měl tušit, že je to Koktavej Ferda"
Ferda: "Ppapapane pppředseddo, tototo bbybylo ttak. Jájá jjsem šššššššel ddododo llleesa s tou Mamarruškkou. Zazaved ssem jiji dodo kkkřoví a susundal jsem jí kkakalhotky. Papakk jíjí popovíddám: Mamarušškko, tyty máš tatak krásssnou kukuku........... a fffffttom jsssem jíjí dodostal".

"Pane doktore, já trpím nespavostí."
"A zkoušel jste počítat?"
"Já počítám."
"A do kolika?"
"Tak do tří."
"A to trpíte nespavostí?"
"No, někdy i do půl čtvrtý."

Král měl tři syny:
První byl darmošlap, druhý darmožrout a ten třetí byl taky komunista.

Potkal jsem v baru jednu starší, ale čipernou dámu.
Mohlo jí být něco přes padesát, ale byla dobře udržovaná. A skvěle jsme se bavili. Něco jsme popili a ona se pak zeptala:
"Už jsi někdy zkusil ´domácí trojku´? To je sex s dcerou i matkou zároveň!"
"Ne," řekl jsem. Zase jsme něco popili a ona pak povídá:
"Hele... jseš skvělej chlap, dobře se s tebou kecá. A dneska bude tvůj šťastnej den. Pojď ke mně, dáme si ´domácí trojku´."
Šli jsme k ní. Odemkla, vešli jsme a ona zavolala nahoru do patra:
"Jsi ještě vzhůru, maminko?"

Stáli tam tři. On, ona a jemu.

Stáli tam čtyři. On, on a jim.

Ženská si objedná do bytu montovanou skříň. Přijedou zrovna ve době když manžel není doma. Namontují, žena zaplatí, montéři odjedou. Když pod okny projede tramvaj, skříň spadne a rozloží se na několik dílů. Manžel není doma, tak paní skočí pro souseda, a poprosí o pomoc. Soused - kutil - skříň bez problémů smontuje. Projede tramvaj a skříň se pádem zase rozpadne. Soused - kutil - si ale vždycky ví rady:
"Víte co, já to smontuju, vlezu dovnitř a kouknu, v čem to vězí."
Žena souhlasí a zatím postaví na kafe. V tom se vrátí manžel a kouká: na stole prostřeno ke kávě a u zdi nová skříň. Otevře, uvnitř soused.
"Co tu děláte?"
Soused se zamyslí a pak povídá:
"Víte co, dejte mi rovnou přes hubu. Když vám řeknu, že tu čekám na tramvaj, tak mi stejně neuvěříte."

Na závěr jeden stoletý:
Záznam hovoru mezi bývalým zaměstnancem oddělení pomoci zákazníkům firmy WordPerfect (P) a klientem (K) žádajícím o pomoc:
P: "Podpora zákazníků, jak vám mohu pomoci?"
K: "Mám problémy s WordPerfectem."
P: "Jaký druh problémů?"
K: "No, právě jsem něco psal a najednou jsou všechna slova pryč."
P: "Jsou pryč?"
K: "Zmizela."
P: "Hmm, a co teď vidíte na obrazovce?"
K: "Nic."
P: "Nic?"
K: "Je prázdná, a když píšu, tak se na ní nic neobjeví."
P: "Jste stále ve WordPerfektu nebo jste z něj venku?"
K: "Jak to mám vědět?
P: "Vidíte na obrazovce céčko s dvojtečkou?"
K: "Jaké cédéčko?"
P: "To nic, řekněte jen, jestli můžete pohybovat kurzorem obrazovce."
K: "Žádný kurzor tam není, vždyť vám říkám, že se tam nic z toho, co píšu, neobjeví."
P: "Je na vašem monitoru indikátor napětí?"
K:Co je to monitor?"
P: "To je ta věc, co má obrazovku a vypadá jako televize. Je na něm takové malé světélko, které by mělo svítit, když jej zapnete. Je tam?"
K: "To já nevím."
P: "Tak se podívejte na zadní stěnu monitoru a hledejte kabel pro přívod elektřiny.Vidíte jej?"
K: "Jo, myslím, že ano."
P: "Výborně! Sledujte kabel až k zásuvce a řekněte mi, zda je zapojený do zásuvky."
K: "Ano, je."
P: "Když jste se díval za monitor, všiml jste si, jestli jsou tam zapojené dva kabely?"
K: "Ne."
P: "No, měly by tam být. Potřebuji, abyste se tam opět podíval a našel ten druhý kabel."
K: "Dobrý, je tady."
P: "Tak jej sledujte a řekněte mi, jestli je správně zapojený do zadní strany vašeho počítače."
K: "Já se tam nedostanu."
P: "Vidíte, jestli je zapojený?"
K: "Ne."
P: "Ani kdybyste si na něco klekl a natáhl se tam?"
K: "Ale to není proto, že bych tam nedosáhl, to kvůli tomu, že je tma."
P: "Tma?!"
K: "Ano, v kanceláři nesvítí světlo a jde sem jen trocha světla z ulice."
P: "No tak si rozsviťte!"
K: "To nemohu."
P: "Née? A proč ne?"
K: "Protože nejde proud."
P: "Ne … nejde PROUD??? Aha, tak to je už jasný! Máte ještě původní obal a manuály, se kterými byl počítač dodán?"
K: "Ano, mám je tady ve skříni."
P: "Dobrá. Vezměte ho, odpojte počítač a zabalte tak, jak byl zabalený, když jste ho dostal. Pak ho odneste zpět do obchodu, kde jste ho koupil."
K: "Opravdu? Je to s ním tak zlé?"
P: "Ano, obávám se, že ano."
K: "No, tak dobrá. A co mám v obchodě říct?"
P: "Řekněte jim, že jste příliš velkej debil na to, abyste vlastnil počítač!"

A jeden ještě starší:
Sjezd KSSS, na tribunu vstupuje soudruh generální tajemník Leonid Iljič Brežněv a začíná:
"Soudruzi, myslím ..."
Oživení v sále, potlesk, všichni vstávají a zpívají Internacionálu...