Přišla kachna do hospody a objednala si půllitr piva a sendvič se šunkou. Barman se na něj podíval a řekl:
„Počkej! Jsi kachna!“
„Vidím, že vám fungují oči,“ odpověděla kachna.
„A umíš mluvit!!“ zvolal barman.
„Vidím, že vám fungují i uši,“ řekla kachna. „A teď, pokud vám to nevadí, donesete mi prosím pivo a sendvič?“
„Jistě. Omlouvám se,“ řekl barman a vytáhl kachně půllitr. „Jen v téhle hospodě moc kachen nechodí. Co tu děláte?“
„Pracuji na stavbě přes ulici,“ vysvětlila kachna. „Jsem štukatér.“

Ohromený barman kachně nemohl uvěřit a chtěl se dozvědět víc, ale pochopil, když kachna vytáhla z tašky noviny a začala si je číst. Kachna si přečetla noviny, vypila pivo, snědla sendvič, zaplatila, popřála barmanovi hezký den a odešla. Totéž se dělo každé dva týdny.

Pak jednoho dne přijel do města cirkus. Vedoucí vešel do hospody na pivo a barman se zeptal: „Jste z cirkusu, že? No, znám tady kachnu, která by ve vašem cirkusu mohla být skvělá. Mluví, pije pivo, jí sendviče, čte noviny a tak dále!“
„To zní skvěle!“ řekl vedoucí a podal mu vizitku. „Ať mi zavolá.“

Když druhý den kachna přišla do hospody, barman řekl: „Hej, pane Kachno, myslím, že vám můžu sehnat špičkovou práci s dobrým platem.“
„Skvělé. Vždycky hledám další práci,“ zeptala se kachna. „Kde to je?“
„V cirkuse,“ řekl barman.
„V cirkuse?“ divila se kachna.
„No jo,“ odpověděl barman.
„V cirkuse?“ zeptala se kachna znovu. „S tím velkým stanem?“
„Jo,“ odpověděl barman.
„Se všemi těmi zvířaty, co žijí v klecích, a s umělci, co žijí v maringotkách?“ zeptala se kachna.
„Samozřejmě,“ odpověděl barman.

„A stan má plátěné boky a velkou plátěnou střechu s dírou uprostřed?“ trvala na svém kachna.
„To je pravda,“ řekl barman.

Kachna užasle zavrtěla hlavou a zeptala se: „K čemu by jim tedy sakra byl štukatér?“