Rabín a kněz se srazí v autech. Obě vozidla jsou rozmlácená na maděru, ale oba klerikové vyvázli nezranění. Když se vyhrabou z trosek, rabín si všimne knězova roucha a hned povídá:
"Koukám, že jste kněz. Já jsem rabín. Podívejte na naše auta, nic z nich nezbylo, ale nám se nic nestalo. To je znamení od Boha. Bůh musel chtít, abychom se potkali a stali se přáteli a po zbytek našich dní žili svorně v míru."
"Plně s vámi souhlasím, to musí být božské znamení," přikyvuje kněz.
"A koukněte, další zázrak. Moje auto je úplně zničené, ale lahvi mešního vína se nic nestalo. Bůh jistě chce, abychom toto víno vypili a oslavili tak štěstí a naše setkání."
S těmito slovy podal rabín láhev knězi. Ten s jeho promluvou souhlasil, otevřel láhev a dal si několik mocných loků a podal láhev zpět rabínovi. Rabín zacpal špunt zpět do lahve a podal ji opět knězi. Kněz se udiveně ptá:
"Vy se nenapijete???"
"Ne, já raději počkám na policisty."

Móric letí za rabim: "Rebe, rebe, moje žena - čekáme dítě - už je to tady!"
"Mazel tov!"
"Je to naše první dítě, rebe, a už nejsme nejmladší! Řekni mi nějaké speciální požehnání!"
"Co požehnání, udělám pro tebe víc. Seženu ještě osm mužů, ať máme celý minjan, a přijdeme se k tobě modlit!" A přišli a modlili se a Móricova žena začala rodit.
"Je to kluk," hlásil šťastný Móric.
"Mazel tov! Pochválen buď Hospodin!" zvolal rabi.
Vtom se otevřely dveře ložnice a doktor hlásí: "A holka!"
Móric je šťastný: "Dvojčata! Kluk a holka!"
Odevšad se ozývá: "Mazel tov!" a minjan se opřekot modlí.
Najednou z ložnice vykoukne hlava doktora: "Ještě jedna holka!"
Móric nevěří svým uším: "Cože?"
Doktor na to: "No trojčata!"
Móric se vzpamatuje a zařve na modlící se minjan: "Proboha živého, přestaňte už s tím modlením!"

Kohn letí letadlem a obsluhuje ho mladá, krásná letuška. Kohn si ji zavolá a říká jí:
"Slečno, já teď letím na tři dny do New Yorku a budu tam sám. Nechtěla byste mi dělat na tu dobu společnost, myslím tím se vším všudy, za sto tisíc?"
Letuška se začervená a říká: "No, dalo by se o tom uvažovat."
"A co takhle za tisícovku?"
"No dovolte, copak jsem nějaká lehká holka?"
"Promiňte, to už jsme se domluvili, teď se bavíme o ceně..."

"Slyšel jsem, Klein, že hledáš pokladníka?"
"Dva!"
"Dva dokonce! To jsi tak rozšířil svůj obchod?"
"To ne, ale hledám nového pokladníka a potom toho starého, který mi utekl včera s pokladnou."

Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigerwalda a čte náhrobní nápis. "Zde odpočívá Izák Steigerwald, čestný člověk, dobrý novinář."
Koenigswald si povzdechne: "Chudák Steigerwald, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma."

Ve svěžím jarním jitru se prochází vilovou čtvrtí pan Kohn. Na balkóně jedné z vil se vystavuje slunečním paprskům v rozkošných nedbalkách kyprá paní Sternová.
"Paní Sternová," volá z ulice Kohn, "nemohl bych jít nahoru a pomilovat se s nima?"
"No dovolte," rozhorlí se paní Sternová, "copak jsem nějaká prodejná ženská?"
"A kdo tu mluvil o placení?"

Během domácí hádky volá paní Silbersteinová: "Ty sis mě vzal beztoho jen proto, že jsem měla peníze!"
"Nikoliv, miláčku," na to pan Silberstein, "Vzal jsem si tě proto, poněvadž sám jsem neměl peněz!"

Stern se vrací z pohřbu své ženy. Jeden smuteční host na něj: "Jak se cítíte, pane Stern?"
"A víte, že mi ta malá procházka udělala docela dobře?"

Khon: "Prej jim umřela žena. Kterej lékař ji ošetřoval?"
Roubíček: "Žádnej, ona umřela sama."

Nápis na dveřích synagogy: Nevstupuj s nepokrytou hlavou, je to jako by ses dopustil cizoložství!
A pod tím je rukou připsáno: Zkusil jsem oboje, nedá se to srovnat.

"Jak se mají, Roubíček? Jak jdou obchody?"
"Ani se neptaj, Abeles, ani se neptaj."
"Opravdu, Roubíček, opravdu? Ale - když se to vezme kolem dokola, vzhledem k tomu, že není ještě sezóna, to zase není tak špatné!"

Jednou se jeden zbožný žid ocitl v době večerní modlitby na divném místě, bez svých věcí, bez své modlitební knížky siduru. Takto to vypořádal s Hospodinem:
"Drahý Bože, mám pro Tebe špatnou zprávu. Nemám svůj sidur. Co hůře, jsa stár, nepamatuji si modliteb. Jediné řešení, Všemohoucí, které mám, je následující: Řeknu teď všechna písmenka abecedy, a Ty, buď té dobroty, seřaď si je do správného pořadí."

Sára je na smrtelném loži a prosí manžela:
"Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou."
"Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den."

"Pane Koenigswald, mohl bych mít to potěšení a mluvit s vaší paní?"
"No, když tomu říkáte potěšení, pro mě za mě."

"Copak jsou, Abeles, celej v černým?"
"Umřela mi tchýně."
"Ale vždyť ještě minulý týden vypadala docela zdravě?"
"Já jim nevím, Kohn. Šla do Vídně a umřela."
"Vidějí, Abeles, vidějí, já jim to vždycky říkal: Marná sláva, Vídeň je Vídeň."

***********
Máte rádi vtipy a anekdoty? No určitě, pokud čtete zrovna Chechtavého tygra. A můžete si počíst víc případně udělat někomu radost. Právě totiž ve spolupráci s Neviditelným psem vydal Československý spisovatel knížku Židovské anekdoty. Jde o pokračující internetovou sbírku Štein-Schneiderových samoléčitelských pondělků. Kapesní formát v tvrdých deskách za cenu skutečně lidovou 39.- Kč najdete na pultech prodejen Levné knihy a v knižních odděleních Tesca v ČR a na Slovensku (též na www.levneknihy.cz).