Tento týden můžeme s uspokojením prohlásit, že jsme se ani trošku neotřásli a žádná vlna tsunami nás nespláchla, neboť nemáme žádné moře. A tak absence moře se pro nás najednou stává výhodou. Já vím, Kurily, kde se Země chvěla jsou hóóódně daleko, tak o to víme jenom ze zpráv, ale i to je další střípek do mozaiky toho, že žijeme na dobrém místě a jak se máme dobře. Tak až se vám zase bude zdát, že nějakému politikovi šplouchá na maják, buďte v pohodě, některým lidem v různých částech světa šplouchá nejenom na ten doslovný maják. A závěrem ještě jedna dobrá zpráva, už se má prý oteplovat a tak kožichy můžeme zase vrátit do skříně.
Díky za vaše vtipy zaslané na mila@dronte.cz a těším se na další.
Míla Pražák

Přijel Američan do Atén. Na recepci vypil více skleniček dobrého řeckého koňaku. Časem zpozoroval, že se nábytek v místnosti začíná pohybovat. Naklonil se k hostiteli a pochvalně poznamenal: „Váš koňak, excelence, je ale silný nápoj.“
„Kdeže koňak. To je zemětřesení.“

Co předcházelo zemětřesení?
Trpaslíci měli hrachovou polévku.

Tep Chucka Norrise se měří v Richterově stupnici.

Zemětřesení nezpůsobilo vlnu tsunami u Kamčatky. To Chuck Norris skočil do moře placáka.

Blondýnka se se svým zazobaným přítelem rekreuje na Šrí Lance. Přítel se zadívá na moře a náhle vykřikne: „Tsunami! Tsunami!“
„Co prosím?“ nerozumí blondýnka. „Já umím francouzsky akorát tak mon-ami.“

Přijde 50 českých žen do nebe a Svatý Petr jim říká:
„Všechny, které jste byly svým manželům celý život věrné račte dál, pokud jste je byť jednou podvedly, tak se otočte a běžte do pekla.“
Čtyřicet devět se jich otočí a odcházejí do pekla, jen jedna jde pořád dál.
Svatý Petr na ně volá: „A tu hluchou si vezměte s sebou!“

Starej Bajza si koupil novýho mladýho kohouta a pustil ho na dvůr mezi slepice.
Mladý kohout hned přijde za starým kohoutem a začne si vyskakovat: „Co tady ještě děláš, ty starej chudáku! Ty pomiluješ všechny slípky za jeden den, já jsem tak rychlej, že to zvládnu za půl hodiny.“
Starej kohout na něj chvíli zírá a pak v klidu řekne: „OK frajere, jestli jsi tak rychlej, jak si myslíš, zkus mě doběhnout.“ a začne utíkat.
Mladej kohout nelení a začne starýho nahánět po celém dvoře.
V tom vyleze starej Bajza s kulovnicí a rup ho, mladýho kohouta nekompromisně vodstřelí a zabrblá si pro sebe:
„Sakra, to už je třetí teplej kohout tenhle tejden!“

Jede blondýnka v autě. Zastaví ji policajt a říká: „Slečno, občanský průkaz, prosím!“ Blondýnka na to: „Co to je?“
Policajt: „No, víte, slečno, to je ta věc, kde máte svoji fotku.“
Blondýnka zmatkuje, hledá v kabelce, až vytáhne zrcátko, podívá se do něj a říká: „To by asi mohlo být ono.“
Tak to podá policajtovi, policajt se podívá do toho zrcátka a říká: „To jste mohla říct, ze jste od policie!“

Jsou povodně, všichni ze vsi se evakuovali, jen farář místního kostela
zůstal. Policisté co kontrolují zda je evakuace hotová si ho všimnou:
„Tak pojďte, pane faráři., jste poslední.“
Farář odmítne se slovy „Kostel neopustím, svěřil jsem svůj život Bohu,
On mě ochrání.“
Voda stoupá, farář vyleze do věže a kolem naposledy pluje člun hasičů,
jestli někdo nezůstal. Vidí faráře a volají na něj: „Honem, pana faráři,
voda stoupá, pojďte do člunu.“
Farář odmítne se slovy „Kostel neopustím, svěřil jsem svůj život Bohu,
On mě ochrání.“
Voda stoupá, farář už vylezl na kříž na špičce věže a nad zatopenou
vesnicí přelétá vojenská helikoptéra. Vidí faráře, spustí se k němu
jeden na laně a přemlouvá ho: „Tak pojďte, člověče, nebo se utopíte.“
Farář znovu odmítne se slovy „Kostel neopustím, svěřil jsem svůj život
Bohu, On mě ochrání.“
Voda stoupla dva metry nad kostel, farář se utopil, předstoupil před
Boha a udiveně se ptá: „Bože, celý život jsem tě ctil, modlil se, tobě
sloužil, proč jsi mě nezachránil?“
Bůh se na něj oboří: „A kdo myslíš, že ti tam poslal policajty s autem,
hasiče se člunem, vojáky s helikoptérou? Ale ty sis nedal říct, ty tvrdá palice.“
(P.Vileta)

„Rabbi, to byla k*revsky dobrá řeč,“ řekl Izzy, místní zbohatlík, když v sobotu ráno v synagoze potřásal rukou rabínovi. „Děkuji, ale takhle byste v templu mluvit neměl,“ namítl rabín. „To byla tak k*revsky dobrá řeč, Rabbi“ pokračoval Izzy, „že jsem se rozhodl věnovat sto tisíc na opravu šulu!“
„To si děláte p*del, ne?“ neudržel se rabín.
(T.Vodvářka)

Icik se vracel z rybářského výletu u Galilejského moře. Už se pomalu stmívalo, tak spěchal, aby nedostal doma vyhubováno. Ke vší smůle ho zastavila silniční kontrola. „Pánové, vím že jsem jel rychleji a měl jsem pro to dobrý důvod. Navíc se podívejte, kolik projíždějících řidičů jede ještě rychleji než já. To to není fér, abych zrovna já dostal pokutu,“ zkoušel Icik obměkčit policisty. „Vidím, že jste rybář“, řekl policista, co mu kontroloval doklady. „Ano, proč?“ „Už jste někdy pochytal všechny ryby?“
(T.Vodvářka)

Malého Ottu Poppera přistihne porybný s kbelíkem plným úhořů.
„Ty pytláku mrňavý, víš jaký tě čeká trest?“, a napřahuje hůl.
„Počkejte, pane Záruba, to jsou moji domácí mazlíčci. Byl jsem je venčit v řece.“
„Co to vyprávíš za nesmysly?“
„Pojďte, ukážu vám to. Vždycky je na chvíli vypustím do vody a pak zapískám a oni se zase vrátí do kyblíku.“
Dojdou k řece. Otík vypustí úhoře a ti zmizí v hloubce.
„Tak a teď na ty ryby zapískej, aby se zase vrátily!“
„Jaký ryby, pane Záruba?“
(T.Vodvarka)

Jeden ješiva bocher z Oděsy dostal vzácnou propustku k návštěvě Moskvy. I nasedl na vlak a v přeplněném společném vagonu třetí třídy dokonce nalezl volné místo. Na následující stanici přistoupí mladý muž a usedne proti němu. Ješiva bocher na něj hledí a přemítá. Ten mladík nevypadá na mužika. Není-li mužik, tak nejspíš je z naší židovské oblasti – zóny. Je-li ze zóny, musí to být Žid. Ale jediný Žid, který dostal propustku do Moskvy, jsem přece já. Počkat, před Moskvou je na trati dědinka Samovat, tam není třeba propustku. Jenže proč by tam ten sympatický mladý muž cestoval? No nejspíše navštívit někoho z našich souvěrců. Ale kolik jich tam vlastně žije? Všeho všudy dvě famílie, rodina starého Mojsejeviče přebývá pod synagogou, dům šámese Abramoviče je až za hřbitovem. Mojsejevičovi, to je strašný póvl, to ten slušný pán určitě jede k Abramovičovi. Ale za jakým účelem? Abramovič má dvě dcery, že by to byl jeho zeť? A když ano, kteroupak z těch dvou jiddele si vlastně vzal. Sára se vyvdala za krasavce advokáta do Peště a Ester má obchodníka z Žitomiru. Takže to musí být muž od Sáry. To znamená, jestli se nepletu, že se jmenuje Saša Kohn. Moment, ale jestli pochází z Peště, z té líhně anitisemtismu, tak se určitě nechal přejmenovat. Jak že je maďarský ekvivalent kohena? No přece Kovács. Ovšem, pokud mu dovolili změnit jméno, musí požívat výsady mimořádného statusu, nejspíše doktor s univerzitním vzděláním… A v ten okamžik se ješiva bocher obrátí na spolucestujícího s pozdravem: „Dobrý den, pane doktore Kovácsi, jak se vede?“ „Děkuji za optání, ujde to. Ale jak a odkud mne znáte?“"Já vás vůbec neznám, pane doktore,“ odtuší ješiva bocher, „já jsem si vás poskládal.“
(T.Vodvarka)

Mně je úplně fuk, jak se jmenuješ.
Necourej se mi po vodě, když tu chytám ryby!
(T.Vodvarka)