Po nástupu Donalda Trumpa, který rázně skoncoval s americkou klimatickou politikou, často slýcháme tvrzení, že i unijní Green Deal neboli Zelený úděl je mrtev. Naposledy o tom plamenně hovořil Andrej Babiš v Madridu.

Pozoruhodné je, že podobná provolání zaznívají téměř od samého počátku této politiky. Když v roce 2020 přišel covid, mnozí předpokládali, že klimatický boj se odkládá na neurčito. V roce 2022 začala válka na Ukrajině a Zelený úděl byl opět pohřbíván. V obou případech to ale dopadlo úplně jinak – obě krize pomohly zelené plány posílit a urychlit.

Někdy se mi zdá, že s Green Dealem je to jako s Elvisem Presleym, jen naruby. Zatímco Elvisově smrti mnozí nechtěli uvěřit a tvrdili, že stále žije, Zelený úděl zase bývá posílán do historie, a on se přitom těší dobrému zdraví.

Jedna věc je, vnímáme-li Green Deal jako „mrtvý“ v tom smyslu, že jde o zničující, nefunkční a beznadějnou politiku, která nemá šanci dosáhnout zamýšlených cílů a toliko nás táhne ke dnu – v tomto případě tato zkratka dává smysl. Velmi bych však varoval před tím, abychom Zelený úděl jako politickou doktrínu Unie považovali za odepsanou.

Brusel dál jede ve vyjetých kolejích, jako by se nic nestalo. Ursula von der Leyenová říká, že „Pařížská dohoda zůstává největší nadějí lidstva“. Místopředsedkyně Komise Teresa Riberaová prohlásila právě v den Trumpovy inaugurace, že nyní nastal čas, „aby Evropa zazářila a ukázala cestu k čistému, spravedlivému a konkurenceschopnému přechodu“. Komisař pro klima Wopke Hoekstra v posledních měsících rázně odmítá představy o oslabování Green Dealu v jakémkoli směru. Nový Kompas konkurenceschopnosti i chystaný plán Clean Industrial Deal vycházejí z toho, že prosperitu a úspěch Unie v globální soutěži lze zajistit při plnohodnotném pokračování dekarbonizačních snah. Cíl klimatické neutrality do roku 2050 považuje Komise za pevně daný a počítá jako s hotovou věcí, že do evropského klimatického zákona bude včleněn průběžný cíl snížení emisí skleníkových plynů k roku 2040 o 90 % oproti roku 1990.

Green Deal má tuhý kořínek. Evropský klimatický zákon a desítky dalších unijních předpisů, které společně představují právní rámec „zelené transformace“, jsou zde a budou v platnosti, dokud nebudou zrušeny.

Věřím, že toto si Babiš uvědomuje. V Madridu vedle úderného hesla „The Green Deal is dead“, ostatně řekl: „Existuje jediná cesta vpřed – Zrušit Green Deal. Ne revidovat. Ne odkládat. Zrušit ho. Green Deal musí být zničen – úplně, trvale a bez kompromisů.“

Zní to hezky, ale je nutné, aby nezůstalo u slov – u našich politiků, ani u těch z ostatních členských států. Prosadit tyto změny nebude vůbec jednoduché. U nás nestačí pár prezidentských dekretů. Ve složitých strukturách EU musejí nejprve získat navrch politické síly, které tento program prosadí. To vyžaduje změnu v rozložení sil v rozhodujícím proudu členských států i v Evropském parlamentu.

To vše neříkám proto, abych zpochybňoval optimismus a odhodlání ke změně. Důležité je ale neslavit předčasně a nepodceňovat soupeře.