19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 523

Je večer a já sedím ve svém francouzském domečku a přemýšlím. Přemýšlím o tom, proč lidé, kteří utekli před komunisty a usadili se na Západě, mají dojem, že jsme u nás sto let za opicemi. Jistě bylo hrdinství rozhodnout se žít jinde, bez možnosti návratu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Liptovský 6.8.2019 16:36

Rozhodli sa sami...

...keď išli a hoci vedeli, čo to bude pre ich príbuzných znamenať, predsa šli... Preto (na základe vlastných skúseností) si ich nemôžem vážiť... Predtým to boli najaktívnejší z najaktívnejších, písali posudky na spolužiakov, že sú "prozápadne orientovaní"... Hm...Potom posielali fotky pri cudzích autách a cudzích domoch... Napokon po dvadsiatich rokoch prišli a začali mudrovať. Ďakujem, nechcem...

J. Pleva 6.8.2019 19:09

Re: Rozhodli sa sami...

Nezdá se vám, že ti co odešli byli v průměru stejní jako ti co zůstali? Bylo a je mi jedno, co si o mě jako emigrantovi někdo myslel, nikdo mi nepomohl když mě bolševik zakazoval a diskriminoval, tak proč bych měl mít ohled na místo, kde jsem se narodil? Bylo to svobodné rozhodnutí, kterého jsem nikdy nelitoval. Že bych dnes chtěl znovu emigrovat z totality do svobodného světa je jiná věc, čas se změnil k nepoznání a znovu by se "můj" národ měl bránit, ale je k tomu příliš zbabělý a indoktrinovaný...

V. Liptovský 6.8.2019 19:30

Neboli "stejní"...

...my sme žili, milovali sa, rozvíjali svoje poznanie, vychovávali deti, venovali sa záľubám, zabávali sa v rámci našej kultúry... A čo oni? Bojovali s prostredím, mnohí len predstierali, pretvarovali sa, chceli byť so svojimi súrodencami a rodičmi, ale nemohli - skrátka - boli nešťastní, lebo nevideli každé ráno ten kopec, ktorý stál nad ich obydlím v Česku, či na Slovensku. Možno sme boli materiálne chudobnejší (nie som si istý), ale boli sme šťastní... Ak ste Vy osobne s tým šťastný (ako to demonštrujete - ale neverím Vám) - gratulujem! Možno bolo isté percento ďalších Vám podobných - ale tých nie je škoda. Odbavte sa...

J. Pleva 6.8.2019 19:54

Re: Neboli "stejní"...

Vy byste očividně nemohl emigrovat, díváte se na tuto otázku příliš zaujatě. Nechte druhé, ať si řídí svůj život sami a berou si také za něj odpovědnost, stejně jako vy jste udělal. To je vše, co se žádá od tolerantních lidí - žít a nechat žít.

V. Liptovský 6.8.2019 20:06

Re: Neboli "stejní"...

Predsa som napísal - gratulujem. Ale čiastočne máte pravdu - žil som 5 rokov s rodinou v zahraničí - celý čas som vedel, že kedykoľvek sa môžem vrátiť, potom mi ponúkli ďalší pobyt a prácu v lukratívnej krajine (vari najlukratívnejšej) - dal som prednosť normálnemu životu a výchove detí v domácich podmienkach - tá ponuka za tie peniaze nestála... Chcel som žiť so svojimi priateľmi, spolužiakmi, krajanmi... Víkendy tráviť v Roháčoch či v Nízkych Tatrách... A každý víkend sa stretnúť s rodičmi a súrodencami... No, každý sme iný... Načo peniaze...

J. Pleva 6.8.2019 21:57

Re: Neboli "stejní"...

Teď je to jiné, tehdy šlo hlavně o SVOBODU a vše co s ní souvisí, ne o peníze.

J. Jurax 6.8.2019 21:38

Obecně nesouhlas. Lidi jsou různí tady i tam.

V. Student 6.8.2019 9:39

Pane Čechu,

Všechno podepisuji, jen k těm emigrantům mám takovou věc: byli to lidé, kteří se rozhodli odejít. Někteří byli chytří, jiní ne. Ano, učinili tím své blízké vydíratelné estébáky, ale to je vina estébáků, ne emigrantů. Taky jsem, už po převratu(!) zachytil tenhle podivný bolný výlev ve smyslu: "...oni odešli, aby žili po svém. A nás tady nechali samotné." Jak vystřižené z dílny předlistopadových spisovatelů ministerstva vnitra. Najednou byli emigranti čímsi vinni. Najednou se tu vznášelo cosi jako jejich sobectví, bezohlednost, útěk od svých nejdražších, od těch, kteří je milovali. Kam se hrabe ono: "opustíš-li mě, nezahynu. Opustíš-li mě, zahyneš". Tohle jsou onačejší grády. Já neemigroval, ale na ohrnování nosu nad emigranty budu vždycky citlivý. No nic, hezký den.

J. Pleva 6.8.2019 19:21

Re: Pane Studente,

rád bych poděkoval za váš poněkud objektivnější pohled na emigraci. To směšné "Nás tady nechali samotné" jsem sám prožíval spíše jako "Chtěl jsem se bránit a bojovat za svobodu, ale oni mě nechali samotného". A nikdo se mě nezastal, když mě bolševik diskriminoval a určoval jestli smím studovat a co. Zůstal jsem někomu něco dlužen? Nemyslím. Spíše naopak. Vzít svůj život sám do rukou není žádný zločin, to z toho udělal jen totalitní bolševik, a dnes se o to snaží zase...

F. Kusák 6.8.2019 9:29

Já jsem si zase ověřil,

že ti největší velikáni jsou ti nejskromnější lidé, lhostejno, kde žijí. A komunizmus nás zase naučil nesmírné kreativitě, prostě v tom trvalém nedostatku jsme si nějak museli poradit. To se dnes úplně vytratilo. Ale zpět do komunistického nevolnictví by se mně fakt nechtělo. Jen se zase bojím jiných, daleko fikanějších ideologií.

J. Novak 6.8.2019 7:51

O rozdílné kvalitě stejného zboží prodávaného v USA a v ČR. jsem se přesvědčil sám. A u těch tiskáren HP oceňuji právě to, že i ty nejstarší typy lze většinou docela dobře provozovat i pod Wir 10.

A. Pakosta 6.8.2019 7:02

Díky, Honzo,

vystihl jste to skvěle. Ostatně jako vždy.