29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Nedostatkové zboží za socialismu

V roce 1977 jsem se manželkou přistěhoval do menšího městečka u hranic v západních Čechách. Podepsal jsem s místní strojírenskou továrnou smlouvu na 10 let a ihned dostal byt v právě dostavěném panelovém domě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
H. Rybnická 26.3.2023 15:11

Jo a abych tu historku s tím bytem dokončila: Z doby kdy rodiče emigrovali, se zachovaly zápisy jednání místního Národního výboru. Jen krátce před emigrací rodičů procházela městskou částí odborná komise, složena z nějakých členů, místního lékaře, atp, Tato zjistila, že se v místě nachází přes stodeset zdravotně závadných obydlí. Jednání MNV jen o pár měsíců později nezminuje nic o této dané situaci. Zminuje jen o jednomyslném hlasování přídělu domku místnímu MNV-tajemníkovi, samozřejmě zasloužilému členu KSČ..

Tak to jen k tomu nedostatkovému zboží které prý neexistovalo.

E. Novotny 26.3.2023 17:00

Tak se to delo bezne. Kradli a kradli. Nedali otci ani rodinne doklady, coz jim prikazoval i tehdejsi zakon. Vyhazeli, co se nehodilo a nechali si co se hodilo. A i lidi, ktere jsem znala z toho meli radost a dodnes tyto kradeze bagatelizuji. Jedna ze znamych pravnicek dokonce na takovem konfiskacnim narodnim vyboru sedela a vydelala - i na tech konfiskacich - penize. .

Zili jsme v hnizde hadu a to byl nejpodstatnejsi duvod, proc jsme utekli. Ty vsechny nedostatky se nejak prezit daly, ale lidi ne.

H. Rybnická 26.3.2023 15:02

To je ale pantáta, ten autor.

Už jsem několikrát psala, že si vzpomínám na ty velkolepé zprávy v novinách 50tých let, že v Brně bude otevřena zbrusu nová tržnice kde bude "všeho dost" Tak se máma vypravila s děckem do města. Do dnes si na ty dlouhatánské haly s práznými pulty vzpomínám. Škoda že Vám nemohu ten snímek z vlastní hlavy přiložit. Sem tam nějaká znudná prodavačka nebo prodavač. Prach sec nic se tam nedostalo.

Máma byla velice zručná ve všech ručních pracích, chodila prý co dívka k Voršilkám, tedy řádovým sestrám v Brně učit se vyšívat, štrikovat atp. Tátův plat za komunistů nestačil, ovšem táta byl názoru, že matka patří k děckovi a nedovolil mámě nějaké zaměstnání. Máma tedy přišla na nápad, plést sousedkám svetry. A protože byla opravdu velice zručná a ty svetry byly indivduálně a módně upletené (podle toho jakou kdo donesl vlnu nebo případně zbytky a také proto, že ona odsunutá revanšistická sestra sem tam poslala z toho nuzného kapitalistického Západu nějaký módní časopis ) se šeptandou šířila propaganda a takto vznikl i nějaký malý výdělek. Nebo dokonce i kousek něčeho, k čemu se normálně člověk nedostal jako na příklad kousek masa na nedělní oběd.

M. Pivoda 26.3.2023 22:10

Tátův plat za komunistů nestačil, ...

Pamatuji si na jiný příběh, kdy prý po svatební noci nevěsta seděla na okraji postele, houpala nohama a přemítala. Řekla tehdy prý: "A plat máš taky malý. no to bude život!"

H. Rybnická 26.3.2023 22:14

Je historickým faktem, že německým občanům první republiky (příp. ještě monarchie, otec byl ročník 1897) , kteří "směli zůstat" byly platy soustavně a bezohledně kráceny. Nemáte zdání ale kecat je snadné..

H. Rybnická 26.3.2023 14:48

No jo, tak prý ten byt v paneláku byl kdykoli k mání. Jenže táta byt nechtěl, postavil si totiž nějak kolem 40tých let rodinný domek na brněnském předměstí. O deset let později už na něj rodina neměla "nárok" nebo jak se tomu říkalo. Horní patro muselo být vystěhováno, rodiče sháněli možnost někam u známých uskladnit nábytek. Dostali přísné napomenutí, horní patro nepoužívat, bude tam někdo nastěhován. Rodiče se snad odvolali (byla jsem děcko, těm právním krokům jsem samozřejmě nerozuměla) trvalo to měsíce, dost dlouho, ale myslím, že nakonec rodiče soudní spor vyhráli. Směli se nastěhovat zpět. Finance na to stěhování sem a tam samozřejmě mikdo neuhradil. Ovšem legrace šla dále. Byt byl i nadále "nadměrný". Našel se známý, který měl nějakého známého a ten zase známou....koneckonců u nás byl někdo přihlášen, kdo se celou dobu neukázal. Nevím jak do celé dopadlo. Až do doby, kdy rodiče podali žádost o vystěhování a domek zcela úplně dobrovolně darovali státu.

D. Stirsky 26.3.2023 7:41

Právě jsem dočetl biografii Kriegla od M. Grimana. A když jsem četl o jeho osudech po r. 1968, uvědomil jsem si znovu, že onen režim byl skutečně zločinný a zavrženíhodný. Rok 1987. Náš podnik. V účtárně 14 žen. Jana P. s výhledem na Koněvku: Holky, Božce dovezli banány. Během 5 minut všechny kanceláře byly prázdné.

R. Polášek 25.3.2023 18:16

Tak mě napadlo, že ono v tom socialistickém nepořádku bylo na venkově možná k věci to, že tam byly prodejny Jednoty.

Jednota byla totiž spotřební družstvo, které bylo tvořeno zákazníky té prodejny s určitým vlastnickým podílem. Sice všechno kontrolovali a dozorovali komunisté, ale jednou za čas se tehdy sešla schůze vlastníků a vedoucí prodejny tam na té schůzi obhajoval své počínání, co všechno pro své zákazníky udělal.

A vedoucí Jednoty, na rozdíl od státních obchodů, byl tak ochotnější pro ty zákazníky zajistit a objednat leccos navíc. Si pamatuji, jak navíc se přes něho objednávalo třeba maso na uzení nebo cukr pro včely, nebo na letní večery a na plesy v zimě zboží. Alkohol, pivo, limonády, cukrovinky nebo třeba maso na guláš nebo kabanosy a párky na nějaké opékání a vaření. chleba, hořčice atd.

J. Kindl 25.3.2023 18:39

Jednota měla prodejny zejména na vesnici Teprve v 70 letech začala vstupovat do měst. Budovala obchodní centra. Vedoucí nikdy nemohl nic sehnat, protože nemohl sehnat to, co nebylo, a neměl k tomu oprávnění. Jednota pouze rozvážela pouze zeleninu, stavebniny to nakupovala ve velkoobchodě. Rodiče ženy měly od Jednoty drogeriíia vím, že i když to byla nová a velká drogerii zboží jim chodilo v kusech To je čtyři, pět kusů třeba očních stínů, prášku na praní a podobně Jasné, že si to rozebraly prodavačky a co zbylo se směnilo z maso, uzeniny domu, Prostě za komunistů kvetl směný obchod, Já mám tohle a ty máš tamto. Zákaznici netvořili družstvo Jednoty, ale zaměstnanci

E. Novotny 25.3.2023 19:22

Ano, presne. smenny obchod. !!

R. Polášek 25.3.2023 20:10

Nevím, co reálně vedoucí Jednoty mohl nebo nemohl, ale vím, že vedoucí Jednoty, oba dva, které jsem zažil, spolehlivě a ochotně objednali a dodali všechno, co jsem výše napsal včetně spousty dalších věcí.

Družstvo Jednoty byl vedoucí a 2 - 4 prodavačky. Kdyby jenom toto byli zákazníci, to by se asi ta prodejna na venkově moc nerentovala.

V. Mokrý 26.3.2023 7:07

ANO,

bylo to družstvo a přežilo i ta blbá léta, celkem i ke spokojenosti zákazníku.

No ale vlastně nepřežila v původním stavu " demokraty po sametu, že. A prostor nadnárodním obchodním řetězcům, byl otevřen !

Z. Lapil 26.3.2023 9:25

Pravdu máte nejspíš všichni.

Podle mě taková věc byla možná v kterémkoliv obchodě. Naprosto odhaduji, ale nedovedu si představit, že by jeden obchod směl to, co nesměl druhý obchod; spíš šlo o to, co byl ten který vedoucí ochoten.

Mmch - my takhle přes místní sámošku zásobujeme tábor. Tuším do oběda se musí zavolat a druhý den je to připravené.

Jo, a věřte nevěřte, zeleninu od místního farmáře.

R. Polášek 26.3.2023 18:46

Přesně tak. Ono za socíku bylo velmi široké spektrum toho chování. Od lidí, co si nechali všechnu svou snahu zaplatit a hodlali i na posledním papírku vyrýžovat peníze po lidi, co dělali spousty podobného a v podobném rozsahu, ale úplně zadarmo. Ty první, když komunisti chtěli a oni měli smůlu, poslali do lochu za něco jako nedovolené podnikání či rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Ti druzí byli pilíř všemožných akcí, třeba i tehdy tehdejších táborů a dalších různých akcí.

Dneska jsou ti první ti, co nejlépe přežívají, třeba jako hospodští, protože už před covidem nasadili vysoké ceny a na covid a další potíže měli nadělaný tlustý finanční polštář. A dnešní vláda je ještě podpořila zrušením EET, takže si mohou dělat i černý fiannční polštář. Zatímco ti druzí, co to dělali taky pro lidi a snažili se své ceny snižovat, nyní za vysokých cen energií krachují, protož nemají ten finanční polštář.

Z. Lapil 26.3.2023 20:32

Vlastně klasika: záleží na lidech. Tehdy i teď. Podle mě, opisuju od Hayeka, je základní systémovou chybou socialismu předpoklad, že všichni lidé jsou obetavi altruisté. Kapitalismus naopak počítá s tím, že každý člověk je v podstatě sobec: prodá tak draze a koupí tak levně, jak jen dokáže. Výsledkem je, té se každý má tak dobře, jak dobře dokáže dělat druhým taky-sobcům.

Vůz vaše úvaha o hospodach: kdo prodával draze, nejen že vydělal, ale ještě zajistil, že hospoda funguje i nadále. Kdo obětavě prodával levně, hospodu zrušil a sám skončil na dávkách.

P. Brich 25.3.2023 17:59

Jaký je rozdíl mezi socialistickým a kapitalistickým řeznictvím?

Za socializmu bylo na krámem napsáno maso a uvnitř byl řezník.

Za kapitalizmu je nad krámem napsáno jméno řezníka a uvnitř je maso;-)

R. Polášek 25.3.2023 18:07

Ono tam maso bylo. Ale jenom tak hodinu, dvě denně, než ho lidi vykoupili. Potom už tam byl jen řezník. A možná nějaká flákota pro známé pod pultem.

M. Stanovský 25.3.2023 18:25

Ono tam bylo i potom, ale ne pro každého.

R. Polášek 25.3.2023 20:12

Flákota pod pultem.

V. Lukeš 25.3.2023 17:07

Já jsem si v Tuzexu koupil raději super rifle za 45 bonů. Přísun bonů jsem neměl. Jen přes veksláka. Myslím si, že čočka je blbost.

M. Hoblík 25.3.2023 16:45

Vyměním šusťák za chleba!

P. Pidrmann 25.3.2023 16:04

Když jste v té době dostali chuť na čočku, tak jste museli do Tuzexu.

M. Hoblík 25.3.2023 16:46

Blboune!

R. Polášek 25.3.2023 16:59

Zrovna luštěniny a potom pohanka byly v prodejnách ovoce zelenina a samoobsluhách téměř pořád. Asi proto, že se za socíku kupovaly minimálně.

J. Kindl 25.3.2023 17:13

Dělal jsem v Jednotě a v Potravinách a vím, že luštěniny a natož pohanka v obchodech za komunismu neexistovala. Když se objevila z dovozu, tak k ní nebylo uzený. Takže opět bylo to k prdu.

R. Polášek 25.3.2023 17:26

Pohanku jsme měli pravidelně tak jednou za 14 dnů, za měsíc na sladko a luštěniny, hrách nebo čočku tak jednou za měsíc, dva měsíce, obvykle s párkem a chlebem. Doma vždy zásobu, aspoň jeden, dva sáčky a kupovali jsme to úplně normálně v místní samoobsluze vždy, když nám doma pochybělo. Protože to prostě bylo vždy v prodeji.

Fazole jsme myslím měli vlastní, ty velké turecké plus v době, kdy jsme měli ještě záhumenek, jsme pěstovali bílé keříčkové a doma u plotu hnědé a černé tyčkové. Ty jsme myslím nekupovali nebo jen málo.

R. Polášek 25.3.2023 17:55

Pohanka i luštěniny je jinak trvanlivé zboží, které v regálech i skladu vydrží roky.

Pěstování pohanky u nás komunisti zařízli, ale za socíku se pohanka pěstovala ve velkém množství v Polsku i v chudších oblastech Ukrajiny. A nebyl problém ji odtamtud dovážet. U hrachu byl problém v tom, že tehdejší odrůdy měly proti obilí malý výnos, proto pěstování hrachu nebylo pro JZD moc výnosné. Ale byla to jedna z tehdejších tuzemských plodin, na kterou nebylo třeba devizy, tak určitě komunisti buď pěstování hrachu nařídili nebo hrách dovezli z jiných socdem zemí. Totéž bylo s čočkou, na kterou je u nás zřejmě příliš zima, snad kroměš jižní Moravy, ale určitě se dovážela z socialistických zemí s teplejším klimatem, třeba Maďarska nebo Bulharska.

Rýži snad mohli vozit ze zpřízněného Vietnamu nebo možná Kuby. Část se mohla snad i pěstovat v Bulharsku a na jihu Rumunska kolem Dunaje.

Řekl bych, že za socíku to bylo zboží, které se do obchodů automaticky třeba nevozilo. Dovezli ho jenom do těch obchchodů, kde si ho vedoucí speciálně vyžádal. Kde to bylo vedoucímu obchodu jedno, tam toto zboží v obchodech nebylo.

J. Kindl 25.3.2023 14:22

Já jsem dobu komunismu prožil v době, kdy zemědělství, těžba uhlí, hutnictví a strojírenství se udržovalo v ČSSR pomocí státních dotací. Od konce 70. let došlo k postupnému poklesu životní úrovně. Normalizátorští ekonomové a politici se rozhodli sáhnout na všechny rezervy a udržovali ekonomiku a sociální situaci na přijatelné úrovni za cenu rezignace na budoucí vývoj. „Ekonomika a státní rozpočet šly úplně na doraz. Komunistické sny o budoucnosti se přeměnili na úpornou snahu přežít z roku na rok. Vyrábělo se zastaralou technologií, často pro přeplněné sklady, ale zaměstnanost byla stále stoprocentní. V obchodech chyběly běžně a někdy i dlouhodobě i takové věci jako toaletní papír, dámské vložky, prášky na praní a hlavně maso. Dále zejména průmyslové výrobky a stavební materiály, uhlí, ale i žárovky a hřebíky, ořechy, luštěniny, punčochy atp. Ne tedy pouze káva, kakao anebo tropické ovoce, které se dovážely z nepřátelské ciziny. Většina zde uvedených věcí se dokonce vyráběla přímo v Československu, jiné v sovětském bloku. Chyběla i elektrická energie a problémem byla i pitná voda. Nedostávalo se bydlení a někteří lidé neměli na nájmy. Stavební fond chátral a lidé bydlící v družstevním dotovali ty, co bydleli ve státním. Kvetla šedá ekonomika, melouchaření, zvláštní kontakty a korupce. Běžné bylo zdražování, a to i razantní. V době, kdy OSN vyhlásilo rok dítěte, se zdražilo se dětské oblečení o 100 procent.

R. Polášek 25.3.2023 15:26

Tak ono se tehdy nedotovalo v dnešním slova smyslu, protože ceny výrobků v maloobchodní síti se určovaly politicky a úřednicky v Komunistické straně a někde od stolu na ministerstvu bez jakékoliv vazby na výrobní náklady, pouze ve vazbě na tehdejší reálné mzdy. Zatímco podniky dostávaly na tu výrobu, mzdy a výrobní náklady, peníze od státu ve výši, kterou určoval zase nějaký úředník někde úplně jinde na ministerstvu a schvalovali úplně někde jinde v Komunistické straně. Neboli celý stát byl tehdy defakto jedna jediná korporace s neprůhlednými toky peněz.

Průmyslových výrobků i potravin se vyrábělo zhruba tak, aby lidem v průměru nijak zásadně neppochyběly, pokud se člověk občas spokojil s tím, že musel koupit něco úplně jiného než chtěl nebo na to dlouho čekat a shánět to. Na rozdíl ode dneška, kdy naopak průmyslových výrobků i potravin je o něco navíc a když lidi vykoupí to, co chtějí, zbytek se neprodá a musí se toho nějak zbavovat.

Bydlení bylo dost, protože každý trochu důležitější podnik prosadil ve svém městě stavbu nových paneláků nebo rovnou celých sídlišť, kde potom bylo pro nově příchozí dost bytů. Nájmy a platby za energie a vodu byly určovány politicky ne podle skutečných nákladů, aby na ně měli i lidi, co pobírali nízkou mzdu za nekvalifikovanou práci, teřba v dělnické řídě D5 nebo D4, kde brali měsíčně tak 12 - 16 stovek čistého.

Zdražovat komunisté zdražovali velmi málo a neradi, z politických a propagandistických důvodů. Zdražovali, když už skutečně museli když už něco bylo přece jenom vzhledem k výrobním nákladům či nunému zvyšování kvality nebo zavedení nových technologií dovezených ze Západu příliš levné a už to nešlo udržet. Na oplátku prakticky nezvyšovali mzdy a neprodejné ležáky v obchodech téměř nepovolovali zlevnit, aby se prodaly.

J. Kindl 25.3.2023 15:45

Komunisté nezdražovali. Upravovaly ceny. Benzín postupně upravili na 8 Kč, což je v přepočtu na dnešní platy a tehdejší je to dnes víc jako 80 Kč.Znal jsem továrnu, co vyráběla sprotovní oblečení. Soudružky z této továrny byly v televizi, jak plní plán této pětiletky na 110%. Jsou nositelky titulu Brigáda socialistické práce. Přišel nový rok. Sklady navané neprodaného zboží se otevřely. Soudružky některé oblečení rozstříhaly na hadry na útření rukou tak zvané pucvole. Další část rozstříhaly, aby to už nešlo použít a odevzlo se to na skladku, kde čekaly ženy a z kousků látek šily bundy. No bez změn se jelo dál vstříc dalšímu roku.