28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Černobyl – chvíli poté

Jsou výročí kulatá i méně kulatá. Ta první si připomínáme plánovaně a s předstihem. Ta druhá se ohlašují víceméně sama, spontánně, v kontextu s událostmi právě probíhajícími. Za necelý měsíc, přesně 26. dubna, si tak svět může připomenout, co se stalo před nekulatými třiceti čtyřmi lety.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Opatrný 10.4.2020 13:44

Potěšila mne reakce vlastně všech čtenářů.Obsahem i formou, viz kupř konstatování pana Rady "...nakonec i Opatrný připoměl...či "...tvrdohlavost a úzký kontext jedince doporučujícího dokonce lidstvu.zřejmě považujete za dostatečně silný argument proti racionalitě...". Co je to "racionalita" ? Už se mi málem stýskalo. Nojo,onen zmiňovaný lidský faktor ani žádná katastrofa nepředělá, leda vymýtí. No divný kytky kolem Labe asi byly opravdu nejspíš nechtě pohnojený. Nedlouho po Fukušimě mi takto známí posílali obrázky různých rostlinných fasciací třebas u pampelišek nebo u forsytií (to jsou ty placaté tlusté stvoly/větve i s masivními srostlými květy). Děje se to porůznu pořád, jen si všimnout . Možná ty současné neměly roušku ?

J. Minarčík 9.4.2020 20:06

Lidský faktor,Černobyl-pokusy s výkonem,Fukušima-stavba u moře,aby se ušetřilo na vodě,v pásmu roj zemětřesení,řekněte mi kdo je větší blbec?,tak to je se vším- namyšlená ideologie kontra nenažranost,vyjde nastejno!,zatím není nic lepšího-rudozelené šílenství nás utopí stejně jako Japonce,ekonomicky i lidsky,přitom jsem zásadně pro ochranu život.prostředí,ne však fanatikem rovnému IS!

V. Petr 9.4.2020 21:47

Celé Japonsklo leží v zemětřesné oblasti. A zatímco Fukušima nezabila nikoho, exploze rafinerie, též způsobená zemětřesením, zabila tři sta lidí a přelití vody přes hráz hydroelektrárny přes sto.

Na tom nic nemění fakt, že zabezpečení elektrárny Fukušima 1 před vlnou tsunami bylo skutečně nedostatečné, měla stát mnohem výše a dále od moře. Fukušima 2 byla postavena lépe (byla totiž novější).

V. Petr 9.4.2020 18:55

Ještě bych připomněl, že zatímco Greenpeace a spol. připisovali Černobyl riziku jaderné energetiky, u nás naopak komunistickému šlendriánu! Proto také ty šaškárny kolem táboru míru. No, dokonce emigrace W. Matušky byla údajně způsobena tím, že na jedné estrádě řekl "Houby letos jíst nebudete" a někteří soudruzi na něj napsali stížnost. A on raději utekl...

P. Jášek 9.4.2020 9:42

Lidé opravdu nechápete proč jsou zelenorudoši proti jaderné energetice? No protože jejich největší donátor, jestli ne zakladatel, Exxon Mobil prošvihl nástup jaderné energie. A nenaučil se ty elektrárny stavět, a navíc to vypadalo, že nahradí fosilní paliva. A proto je prý plyn lepší. Nebo jste si všimli, že němečtí zelenorudoši protestují proti plynovodu z Ruska?

V. Novák 9.4.2020 10:08

Protestují. Nejvíc ze všech stran v Bundestagu.

Ale neprotestují proti plynovým elektrárnám. Asi přinutí Das Volk do nich naprdět...

P. Brich 9.4.2020 16:55

A plynové elektrárny neprodukují ten zločinný kysličník uhličitý. Co a čeho nejvíc tedy v tom plynu hoří (okysličuje se)?

V. Petr 9.4.2020 18:56

To je hodný CO2 a ten nevadí...

Z. Lapil 9.4.2020 23:06

On ten plyn opravdu o něco lepší je. Na základě dávné středoškolské chemie odhaduju, že v lehčích uhlovodících je relativně méně uhlíku a relativně více vodíku.

Dokonce jsem četl, dokonce v nějaké seriózní publikaci, že z hlediska CO2 jsou LPG a dieselová auta zhruba stejná, zatímco benzínová o něco horší. A - trochu se bojím, že TOHLE jsem si vymyslel - zeměplynová nejlepší.

R. Polášek 10.4.2020 10:24

To jste měl asi hodně špatnou známku z chemie, když "odhadujete" . To jsou základní a velmi jednoduché výpočty.

Z. Lapil 10.4.2020 20:41

Po většinou jedničky, ale nematuroval jsem z ní. V příspěvku jsem se ale blbě vyjádřil. Jen doufám, že to pan adresát pochopil líp, než vy.

J. Kraus 9.4.2020 9:14

Před pár lety byl v tv ruský (ukrajinský) dokument o Černobylu. Starší lékařka, před kamerou poněkud zatrpklá a odmítavá, byla tehdy v kyjevské nemocnici, kde se postižení soustřeďovali. Podle ní největší část byli lidé radioaktivitou nezasažení, kteří jen chtěli pobírat tučné odškodné. Sověti se už tehdy báli, radši jim platili. Mrtvých bylo podle ní, nevím už přesně, pár desítek, přičemž někteří tvrdě zasažení v době natáčení ve zdraví žili, jiní jen málo zasažení zemřeli v krátké době. Bylo na té paní vidět, jak už je všemi těmi novinářskými sensacemi znechucená.

Výborný a velmi pravděpodobně pravdivý je dokument o současném Černobylu s Guy Martinem.

Léto ́86, Labe u Kostelce, navigace z čedičových kamenů. Normálně příjemná procházka, též příjezdová cesta k chatám. Toho roku najednou zarostlá rostlinami vyššími než člověk, tuhých stvolů, totálně neprůchozí a neprůjezdná. Přitom vedle neposečená tráva a křoviny, kudy se dalo projít. Nikdo nic podobného předtím ani potom nepamatoval.

Z. Lapil 9.4.2020 23:14

Čert ví, čím to bylo, ty rostliny. Třeba Labem proteklo nějaké speciální hnojivo...

Bez ironie, fakt nevím. Jenom vím, že nepříliš opečovávaný trávník dělá, co se druhové skladby týká, naprosté divy. Letos se prvně nedivím, loni jsem ho "prolil" jakýmsi antimechem, což v kombinaci se suchem nemohlo nezanechat radikální stopy.

M. Krátký 9.4.2020 9:12

Moc hezké - a děkuji. A tak jsem si také oživil starý vtip z oné doby, kdy se ještě jezdil Závod míru jak náš reportér ( jeho jméno jsem bohužel již zapomněl ) z právě probíhajícího závodu hlásil památnou větu "Haťapkovi hoši září" - hezký den přeji

J. Nevrkla 9.4.2020 8:30

Loni jsem byl v Cernobylu. Radiace jako ve Skandinavii, spousty pasoucich se zvirat, pry zdravych jako kdekoliv jinde, borovice se z autobusu opravdu zdali cervenejsi, nez jsem si pri zastavce vsiml, ze bocni skla jsou tonovana do cervena. Zastavili jsme na miste, kde jsme si mohli na miste oznacenem krizkem namerit vyssi radiaktivitu, pry tam neco spadlo z vrtulniku. Tri vedlejsi reaktory byly odstaveny az 14 let po vybuchu. Prokazano 59 umrti v souvislosti s havarii.

F. Houžňák 9.4.2020 6:18

Ano, ÚVVVR neboli "U tří veverek".

J. Novak 9.4.2020 2:29

Pěkný článek, děkuji. A se závěry se ztotožňuji .. ne, není žádný ekologičtější zdroj energie než ten z jádra. Alespoň prozatím ne. Ale těšíme se na ZPM :-)

P. Staronový 9.4.2020 8:19

Žádný spolehlivý zdroj.

Všelijaké ty fofrníky a panely možná jsou ekologičtější (S přihlédnutím k výrobě a likvidaci asi nijak zásadně), ale dokud někdo nevynalezne ideální akumulátor, tak jenom takovou třešinkou na dortu spolehlivé energetiky. Tedy, v průmyslových zemích. Mezi Křováky nejspiš postačují.

V. Novák 9.4.2020 10:21

S přihlédnutím k výrobě, likvidaci a hlavně instalovanému výkonu a celkové výrobě elektrické energie!

Když nějaký zelený porovná větrník s Temelínem - to mu to krásně vychází.

Ale s 33 tisíci Temelínů?...

V. Novák 9.4.2020 10:22

Pardon - zavádějící zkratka - Temelín a 33 tisíc větrníků...

P. Rada 9.4.2020 1:52

...."navzdory výše zmíněnému černobylskému stigmatu tvrdohlavě považuji jadernou energii za dosud jediný, nadějný a hlavně „čistý“ energetický zdroj pro současné i blízce budoucí lidstvo"....

Tvrdohlavost a úzký kontext jedince doporučujícího dokonce lidstvu, zřejmě považujete za dostatečně silný argument oproti racionalitě. Vnímám to jinak:

1. Efektivita těžby energií (EROEI) je u této technologie 3+generace pravidelně nižší než 5x což je dokonce pod spodní hranicí civilizační udržitelnosti. Nejefektivnější realizace přitom jsou navíc ty kde se k chlazení dá využít studená oceánská voda./// 2. Palivo je v dnešníchh typech 3+ které jako jediné splnují současné normy využitelné zhruba jen z jednoho procenta. 99% už ale krajně rizikové směsi radionuklidů dál žijící svým tempem je pro nedořešenost nutné skadovat odděleně od biosféry a to až na 400tis let. O takovém pomníku nesnili ani faraonové. Jsme my více?/// 3.Trvalé úložiště nebylo doposud nikde na světě zprovozněno a konkrétně odhadované náklady na jeho výstavbu u nás rostou rychleji jak prostředky na jaderném účtu. Dořeší snad v dohlednu po půlstoletí slibů konečně někdo tuto technologii?/// 4. Celosvětově není při využitelnosti dnešních typů 3+ a při dnešní spotřebě zásob uranu na déle jak 150let./// 5. Všechny masivní koncentrované zdroje i kdyby byli vyřešeny body 1 až 4 jsou zdrojem systémové nestability až potenciální zneužitelnosti k ovládání širokého okolí hrstkou - včetně terorismu.

..........

Jsem přitom také zastáncem jaderné energie ale při využití toho nejdokonalekšího fúzně kvantového slunečního reaktoru který zajištuje prakticky veškerý život už po miliony let. Mnohým je ale ta 1MWh/m2/rok kterou prakticky všichni můžeme neuzneužitelně čerpat zřejmě málo. Cítíme se snad více jak naši otcové? Chceme proto více a více... - jak jaksi zdrogovaní svou současnou mocí. Považte závěrem paradox - i ten COVID - ačkloli vládne jen informací - přesto podstatně ovlivnuje energeticky mnohem mocnější lidstvo.

Z. Lapil 9.4.2020 23:32

Ta 1MWH/m2 ročně je přijde nesmyslně mnoho. Skoro 7x.

V ČR v létě za jasného poledne dopadá slunečního záření na m2 zhruba 1kW = 0,001MW, v zimě tak 30% téhož. 1MWh tedy získáte zhruba za tři hodiny denně, bude-li během těch tří hodin jasné letní poledne. A to velkoryse přehlížím A/ účinnost panelů a B/ skutečnost, že si nemůžeme celou celou!) republiku zapanelovat.

Že mám pravdu, to je patrné i zde: https://www.nazeleno.cz/kolik-elektriny-vyrobi-fotovoltaicke-panely/. Na 1 MWh ročně tam potřebují 4ks panelů po 1,6m2 neboli 6,6m2.

V. Braun 9.4.2020 0:33

Osobně jsem také pro větší využití jádra pro výrobu el. energie a nechápu ten odpor. Pokud by se do vývoje investovalo o něco více mohly být náklady na výstavbu a provoz dnes nižší.

P. Rada 9.4.2020 2:01

Přes veškeré investice do energetiky za posledního půlstoletí klesá dominantní efektivita těžby energií obecně a v případě JE dokonce velmi intenzivně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

Postupně u JE vzrostla jen bezpečnost ale pravidelně za cenu prodělečnosti.

https://www.diw.de/documents/publikationen/73/diw_01.c.670581.de/dwr-19-30-1.pdf

V. Braun 9.4.2020 11:55

Navratnost energie je pro jádro ve vámi uvedeném zdroji 5 až 15, což není zase tak spatne číslo, rozhodne ne horší než u geotermální energie. Když se k tomu přidají další charakteristiky, zejména predvidatelnost a spolehlivost dodávek, tak jádro stále povazuji za důležitou složku energetického mixu. Ano mixu, kde má jádro své místo stejně jako větrné elektrárny, rozhodování totiž není buď anebo, ale v jakem poměru.

P. Rada 9.4.2020 21:07

Jen poznámku - ale zásadních dopadů. Efektivita těžby u JE má s principu jeden nedořešený a nezakalkulovaný háček ve snaze ji znova a znova navyšovat prodlužováním provozu nad projektovanou dobu. Vysokou návratnot lze takto pravidelně dosáhnout jen při akceptování rizik při jejihž překročení mohou nastávat dopady zcela mimo původní rámec kalkulací.

Srovnejte si náklady výstavby s náladovostí na likvidaci vážné havárie.

Pokud totiž někdo žene na hranu životnosti fotovoltaickou, větrnou nebo i tepelnou elektrárnu pak při překročení únosnosti materiálů prostě končí produkce.

Ten samý přístup u JE ale naráží na zásadní problém v tom, že lákavě od jisté doby prudce roste zisk - ale v případě havárie, jednou aktivované štěpné řetězce aktinidů nelze žádným reálným způsobem přerušit. "Vypnout" lze jen základní produkční režim ale ten zbytkový který v oběmu metrů kubických dává dál megawyty tepla jede s principu dál a dál, sice slaběji a slaběji ale až do vyhoření které na neškodnou úroven dospěje teprve po dlouhých tisíciletích.

P. Staronový 9.4.2020 8:21

Ty náklady dělají hlavně přehnaná bezpečnostní opatření, s tím vývoj moc nepomůže.

P. Rada 9.4.2020 10:12

Zdali a jak jsou bezpečnostní opatření přehnaná, naznačuje zpetně zkušenost. Např. podle všech opakovaných kontrol a to i mezinárodních atomových agentur byla Fokušima před havárií zcela bezpečná. To ale jen proto, že nikdo nepočítal s větší vlnou než... Nakonec i Opatrný připoměl, že štěstí Černobylu tkvělo ve faktu rozptylu radionuklidů pryč od Kijeva (nad oblasti s menší zalidnatostí. To co nepřipoměl bylo štěstí, že 99% spadu s Fokušimy vlivem v té době převládajícgíh počasí odnesl a rozptýlil oceán.

Kdo s odpovědných si rizika uvědomil - byl tehdy na poplach. Následně proto byly celosvětově všechny konstrukce prověřovány a případně upravovány a zas se s odstupem začíná tvrdit (a stále oprávněněji), že všechny provozované JE jsou už tzv. bezpečné.

To co je a bylo ve všech případech havárií stěžejní úskalí pro bezpečnost ale doposud odstraněno nebylo. Rizikovým prvkem který skutečně vše radikálně prodražuje je nevypočitatelný lidský faktor v systému extrémě výkoný stroj+člověk.

Dnes se toto riziko zas projevuje už tím, že i když mají lidé všeho víc jak nikdy - stále je jim všechno málo! Virová pandemie přitom nad to trpce připomíná vedle energetického i další s limitů růstu. Pro notorickou lidskou neomalenost asi dál a dál v mnohém marně.

R. Langer 9.4.2020 13:15

No, ty jsi taky evidentně "byl na poplach", Zelený bolševiku...

Nebo spíš na plech. Už o té jaderné energii pořád nelži, podvodníku!

V. Petr 9.4.2020 13:59

Fukušima 1 byla zničena PŘÍRODNÍ KATASTROFOU, která si v Japonsku vyžádala 20000 mrtvých. V samotné elektrárně nezahynul nikdo.

Modernější Fukušima 2 i tuto přírodní katastrofu přečkala...